Komentář: První trest zrušení právnické osoby za trestnou činnost
JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D. poskytl komentář k aktuálnímu tématu, kdy Krajský soud v Praze potvrdil rozsudek Okresního soudu v Benešově, který vůbec poprvé uložil trest zrušení právnické osoby kvůli její trestné činnosti. Zrušená právnická osoba nepodávala daňová přiznání a neodváděla DPH, stát tak připravila o necelý milion korun.
Komentovaná aktualita: Český soud poprvé zrušil firmu kvůli trestné činnosti
Rozhodnutí krajského soudu, kterým byl potvrzen trest zrušení právnické osoby, je od účinnosti zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále také „ZTOPO“) prvním svého druhu. Dle ustanovení § 16 odst. 1 ZTOPO „soud může uložit trest zrušení právnické osoby právnické osobě se sídlem v České republice, pokud její činnost spočívala zcela nebo převážně v páchání trestného činu nebo trestných činů…“ Jedná se o ojedinělé rozhodnutí nejen v České republice, ale i v komparaci se srovnatelnými evropskými státy. Zároveň je toto rozhodnutí třeba vidět jako signál, že soudy a orgány činné v trestním řízení celkově ZTOPO již zaregistrovaly, začaly jej aplikovat a že jej právnické osoby musí brát zcela vážně. Samozřejmě, ne každé právnické osobě hrozí trest zrušení, ale jsou zde další velmi citelné sankce, jako jsou trest peněžitý či uveřejnění odsuzujícího rozsudku.
ZTOPO klade na právnické osoby značné nároky, pokud jde o předcházení trestné činnosti. Z vlastní praxe mohu říci, že právnické osoby ve vztahu k ZTOPO lze rozdělit do několika kategorií, a to na: 1) právnické osoby, které vůbec nevědí, že ZTOPO existuje; 2) právnické osoby, které vědí, že ZTOPO existuje, ale neberou jej zatím dostatečně vážně; 3) právnické osoby, které vědí, že ZTOPO existuje, ale nevidí v něm natolik velké riziko, aby věnovaly na předcházení trestné činnosti své úsilí a svoji investici ať už časovou, nebo finanční; 4) právnické osoby, které se předcházení trestné činnosti věnují jako zcela samozřejmé součásti svého fungování a byznysu. Každý management právnické osoby se o svém přístupu musí rozhodnout sám, ale doporučuji existenci zákona o trestní odpovědnosti právnických osob rozhodně nepodceňovat, a to nikoliv kvůli zrušené pyšelské společnosti, ale zejména kvůli vlastnímu klidu.
* Autor příspěvku je odborný asistent a tajemník katedry trestního práva PF UK v Praze a jednatel společnosti Center for Regulatory Compliance Programs, s.r.o
_
_
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



