Komentář: Co bude dál ohledně vydání Dahlgrena do České republiky?
Nedávno uplynul první rok od události, která po dlouhou dobu okupovala přední stránky českých médií. V rodinném domě v Brně-Ivanovicích byla dne 22. května 2013 nalezena mrtvá těla čtyř osob. Od prvního prozkoumání místa činu bylo zřejmé, že oběti zemřely násilnou smrtí.
Policejní orgán neprodleně zahájil úkony trestního řízení proti neznámému pachateli. Po vyhodnocení zajištěných stop a získaných informací se Policie ČR soustředila na osobu Kevina Dahlgrena, příbuzného obětí, který měl v inkriminované době pobývat v jejich domě, a kterého nebylo možné po tomto činu dohledat. Kevin Dahlgren byl od počátku podezřelý z vraždy svých příbuzných a byl na něho vydán mezinárodní zatykač. Na letišti ve Washingtonu byl krátce po přistání zadržen Policií Spojených států amerických.
V současné době je Dahlgren ve vazbě ve Spojených státech, kde probíhá extradiční řízení o jeho vydání do České republiky. První bezpodmínečný krok pro vydání Dahlgrena byl již učiněn, tzn. že Ministerstvo spravedlnosti ČR podalo žádost o vydání Spojeným státům. Vyvstává otázka, jak mají za tohoto stavu, kdy se o vydání podezřelého rozhoduje v jeho domovském státě, postupovat české orgány činné v trestním řízení.
Ač se tak na první pohled může zdát, nelze za tohoto stavu věci využít institut řízení proti uprchlému podle § 302 a násl. trestního řádu[1], a to z důvodu vazby Kevina Dahlgrena, neboť řízení proti uprchlému lze konat jen za podmínky, že uprchlý může svobodně rozhodovat o svém pobytu[2]. Orgány činné v trestním řízení tedy za této situace musí vyčkat rozhodnutí soudů Spojených států o vydání podezřelého do ČR. Bude-li Kevin Dahlgren do ČR vydán, bude proti němu vedeno „klasické“ trestní řízení a o jeho vině či nevině rozhodnou soudy ČR. Nebude-li vydán do ČR, zahájí příslušné české orgány řízení proti němu jako uprchlému a bude souzen v ČR v jeho nepřítomnosti.
*Autory příspěvku jsou Mgr. Aleš Grulich, advokátní koncipient v AK Gřivna, a Pavel Kohút, asistent v AK Gřivna.
[1] Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním
[2] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vedené ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. R 2/2004
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
