Články s tagem: tlumočník

Brno 20. května (ČTK) - Krajský soud v Brně navrhl Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o pobytu cizinců. Stanovuje, že pokud si cizinec k výslechu nepřivede vlastního tlumočníka, řízení o jeho pobytové žádosti skončí.

K otázce závaznosti specializace soudního znalce v českém právním řádu.

Praha 1. srpna (ČTK) - Ministerstvo spravedlnosti chce zvýšit odměnu pro soudní znalce z dosavadních 300 až 450 korun za hodinu na 800 až 1000 korun za hodinu. Soudní tlumočníci mají nově dostávat 750 korun za hodinu, překladatelé pak 550 Kč za každou započatou normostranu textu.

Při plánování událostí v zahraničí můžete kvůli nejednotným mezinárodním zákonům narazit na komplikace, co dokážou cestu pořádně znepříjemnit.

Obviněný v trestním řízení, který neovládá český jazyk, má právo na překlad listin a tlumočení do svého jazyka. Co když ale takový překlad je nekvalitní a nesrozumitelný?

Obor překladatelství prochází neustálým změnami, avšak legislativa na tento trend dlouhodobě nereagovala.

Praha 7. ledna (ČTK) - Zájemci o místa soudních tlumočníků, jejichž mateřský jazyk není čeština, musí od začátku tohoto roku prokázat znalost českého jazyka alespoň na úrovni pokročilých. Použít k tomu mohou doklad o absolvování zkoušky, která svou podobou odpovídá maturitě z češtiny, nebo všeobecné či speciální státní jazykové zkoušky z českého jazyka. Vyplývá to z novely vyhlášky, která stanovuje potřebnou úroveň znalosti češtiny pro práci soudních tlumočníků. Vyhlášku na konci roku podepsal ministr školství Robert Plaga (za ANO).

Praha 10. října (ČTK) - Zájemci o místa soudních tlumočníků, jejichž mateřský jazyk není čeština, by od příštího roku měli prokázat znalost českého jazyka alespoň na úrovni pokročilých. Použít k tomu budou moct zřejmě třeba doklad o absolvování státnic na vysoké škole či absolutorium na vyšší odborné škole v češtině. Vyplývá to z návrhu vyhlášky, která má stanovit potřebnou úroveň znalosti češtiny pro práci soudních tlumočníků. Vyhlášku připravilo ministerstvo školství.

Zejména evropská integrace spojená s volným pohybem zboží, osob, služeb a kapitálu vyvolává růst vzájemného kontaktu, obchodu a právních poměrů mezi subjekty z rozličných zemí. Samozřejmě celá řada těchto kontaktů je naprosto bezproblémová, ale některé styky končí ingerencí soudu. S tím pak také narůstá objem věcí tzv. s cizím prvkem, kdy se dokonce již stává i to, že české soudy vyřizují věci, kde jsou účastníci z cizozemí.[1]

Právo na tlumočníka patří mezi základní práva, která je třeba účastníkovi řízení zajistit. Ať se to týká přestupkového nebo trestního řízení, je třeba dbát na to, aby účastník nebyl zkrácen na svých právech a to ani za situace, že je jedinou překážkou v řízení odlišný jazyk.

Praha 2. května (ČTK) - Senát odmítl nová pravidla pro soudní znalce a v souvislosti s tím také návrh nového zákona, který má samostatně upravit činnost soudních tlumočníků a překladatelů. Současnou úpravu tlumočnické činnosti obsahuje zákon, který se věnuje hlavně znalcům.

Znaleckou a tlumočnickou činnost v České republice upravuje více než čtyřicet let starý zákon o znalcích a tlumočnících. Stáří právní úpravy samo o sobě napovídá, že je potřeba upravit zákon tak, aby vyhovoval současným podmínkám. V současné době má znalecká činnost ohromný význam, moderní soudnictví a občané se bez spolehlivého fungování znalců neobejdou.