Články s tagem: právní jednání

Rostoucí ceny potravin v posledních letech obrátily pozornost široké veřejnosti k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Zatímco někteří se na něj dívají jako na spoluviníka vysoké inflace, ÚOHS se podobným nařčením brání s odkazem na to, že mu současná legislativa účinnější zásahy do tržního prostředí neumožňuje. Nyní se proto chystá legislativní změna, která by z něj měla učinit mocnější instituci než doposud. Jaké změny se chystají a mohou být skutečně ku prospěchu?

JUDr. Petra Šuka, místopředsedu Nejvyššího soudu, netřeba dlouze představovat.

Částečnou neplatnost právního jednání v tuzemském právu upravuje § 576 o. z., který stanoví konkrétní podmínky, za kterých je tohoto postupu možno využít, respektive za jakých podmínek je zapotřebí preferovat na základě neplatnosti určité jednotliviny neplatnost celého právního jednání.

V posledních letech jsme svědky nebývalého technologického rozpuku. Tomuto rozpuku však coby právníci nemůžeme toliko přihlížet, ale měli bychom na něj rovněž adekvátně reagovat. To platí i pro nás, tj. pro právníky specializující se na dědické právo, které je obvykle považováno za spíše strnulejší oblast právního řádu.

Mezi obrovské výhody právní akademie a zejména akademiků nesvázaných kontextem každodenní právní praxe patří nepochybně odstup od utilitárních potřeb a ohledů, které praktikující právníky, i v jejich případných akademických ambicích, více či méně svazují. Nezahlcen minuciózní úpravou a nezbytností zdárně přes její nepřehledné vody doplout ke (klientem, nadřízeným orgánem či odvolací instancí) očekávanému cíli, může se takový akademik zamýšlet nad obecným směrováním či účelem jednotlivých právních institutů, a potažmo zahlédnout, zda k němu příslušná právní úprava či judikatura přispívá, nebo zda se od něj naopak, přes veškeré dobré úmysly, spíše nevzdaluje. Vyučující akademik, zvláště pak učí-li dostatečně zvídavé studenty dostatečně široce koncipovanou materii, je k tomu motivován týden co týden.

Nejvyšší soud v rozsudku č. j. 21 Cdo 1961/2019-456 ze dne 22. 10. 2019 řešil zapeklitý případ plný zvratů, jehož stěžejní pasáže vám zprostředkovávám v následujících odstavcích. Kromě odpovědi na otázku, jaké jsou náležitosti ujednání o uspokojení zástavního věřitele ze zástavy jiným způsobem než jejím zpeněžením ve veřejné dražbě nebo prostřednictvím jejího soudního prodeje, skýtá předmětné rozhodnutí též kvalitní analýzu posuzování neplatnosti právního jednání.

Svět se změnil. Nejde jen o současnou krizi způsobenou příchodem koronaviru a tlakem na sociální izolaci a primárně elektronickou komunikaci. Již předtím začala doba digitální. Mobilní telefon nás zná více, než si myslíme, nové technologie se rojí jako houby po dešti. Jenže lidé se nemění, nebo ne tak rychle. Naše vědomosti na poli digitalizace se zvyšují postupně, rozumné návyky a obyčeje se teprve tvoří.

Svět se změnil. Nejde jen o současnou krizi způsobenou příchodem koronaviru a tlakem na sociální izolaci a primárně elektronickou komunikaci. Již předtím začala doba digitální. Mobilní telefon nás zná více, než si myslíme, nové technologie se rojí jako houby po dešti. Jenže lidé se nemění, nebo ne tak rychle. Naše vědomosti na poli digitalizace se zvyšují postupně, rozumné návyky a obyčeje se teprve tvoří.

Jednou z podmínek dědění je projev vůle dědice směřující k jeho přijetí (neodmítnutí). Zároveň platí, že jakmile potenciální dědic dědictví odmítne, nemůže toto své rozhodnutí již nikdy změnit. Tato skutečnost je projevem zásady „semel heres, semper heres“ [1] - jednou dědic, navždy dědic.

Esenciálním zájmem třetích osob při jednání s obchodní korporací, zejména v situacích, kdy s ní vstupují do závazkových vztahů, je, aby byla vůle obchodní korporace projevena řádně a v souladu se zákonem. Obecně platí, že statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby.

V současné moderní době je zcela běžné, že budování obchodních vztahů začíná zprávou v e-mailové schránce. Pokud bychom měli ve zkratce vystihnout obsah první zprávy mezi potenciálními obchodními partnery, mohl by zahrnovat následující: „Naši společnost velmi zaujala nabídka na Vašich webových stránkách. Prosíme o konkretizaci a sestavení optimálního návrhu právě pro nás.“

Novela ruší zvláštní způsob jednání právnické osoby s kolektivním statutárním orgánem vůči zaměstnancům.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., o. z. V minulém příspěvku jsme se s paní docentkou podívali na obecný úvod k relativní neúčinnosti, dnes následuje komentář k jednotlivým skutkovým podstatám, kdy lze uplatnit odpůrčí žalobu.

Problematika společného jednání statutárního orgánu a prokuristy byla do konce roku 2013 uzavřenou kapitolou obchodního práva. Situace se ale s účinností nové civilní legislativy změnila. JUDr. Pavel Široký, partner advokátní kanceláře CHSH Kališ & Partners, vysvětluje, v čem změna spočívá a jaké výhody může podnikatelům přinést.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., o. z. V dnešním příspěvku se s paní docentkou podíváme na obecný úvod k relativní neúčinnosti, v příštích dnech bude následovat komentář k jednotlivým ustanovením.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., o. z. Tentokrát se podíváme, jaké následky jsou spojeny s neplatností právního jednání.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., o. z.. V předchozím článku jsme se zaměřili na hlavní důvody neplatnosti právního jednání, k nimž dnes přidáváme ještě důvod další – omyl.

V sérii příspěvků se doc. JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V dnešním a příštím příspěvku se podíváme na hlavní důvody neplatnosti právního jednání.

V sérii příspěvků se doc. JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dnes nás seznámí s všeobecnými ustanoveními o neplatností právních jednání.

Již více než rok a půl česká právní úprava fakticky připouští jednání člena statutárního orgánu společnosti společně s prokuristou. Ovšem vzhledem k tomu, že česká legislativa ani judikatura společné jednání statutárního orgánu a prokuristy výslovně neupravuje, společnosti tento způsob jednání prozatím tolik nevyužívají.

Ustanovení § 570 až § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, která upravují problematiku právního jednání vůči nepřítomné osobě, jsou svým charakterem i systematickým zařazením poněkud zvláštní. Dokonce se zdá, že právě zde jejich místo není, a to přes to, co se čte v důvodové zprávě k těmto ustanovením. Přitom lze nová ustanovení § 570 odst. 2 a § 573 uvítat, neboť zatím v občanském zákoníku scházela a přitom byla velmi potřebná.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dnes se podíváme na problematiku výkladu právního jednání, která je upravena v ustanoveních § 555 až 558.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V minulém článku jsme se zaměřili na obecný úvod k problematice forem právního jednání, dnes se podíváme na komentáře k jednotlivým ustanovením § 559 až 564.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dnes se podíváme na obecný úvod k problematice forem právního jednání, která je upravena v ustanoveních § 559 až 564. V příštím článku přineseme komentář k jednotlivým ustanovením.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dnes se podíváme na problematiku zdánlivého právního jednání, která je upravena v ustanoveních § 551 až 554.