Články s tagem: exekuce

Praha 15. dubna (ČTK) - Pravidla insolvencí i exekucí se v souvislosti s nynější koronavirovou krizí pravděpodobně změní. Senát by měl podle doporučení ústavně-právní výboru vládní návrh zákona na čtvrteční schůzi schválit. Předloha předpokládá, že podnikatelé a firmy v přechodných hospodářských potížích na sebe nebudou muset bez zbytečného odkladu podat insolvenční návrh. Do konce června budou pozastaveny až na výjimky exekuce movitých věcí i nemovitostí.

Praha 9. dubna (ČTK) - Pravidla insolvencí i exekucí se v souvislosti s nynější koronavirovou krizí zřejmě změní. Podnikatelé a firmy v přechodných hospodářských potížích na sebe nebudou muset bez zbytečného odkladu podat insolvenční návrh. Do konce června budou pozastaveny až na výjimky exekuce movitých věcí i nemovitostí. Tyto i další změny přinese vládní návrh zákona, který dnes schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Předlohu ještě musí projednat Senát a podepsal prezident Miloš Zeman.

Praha 6. dubna (ČTK) - Pravidla insolvencí i exekucí se v souvislosti s nynější koronavirovou krizí patrně změní. Vládní návrh dnes s některými úpravami doporučil sněmovnímu plénu schválit zrychleně ve stavu legislativní nouze ústavně-právní výbor. Z předlohy vypustil část o zastavování dlouhodobě bezvýsledných exekucí. Nahradil ji souborem jiných úprav. ČTK to řekl zpravodaj Marek Výborný (KDU-ČSL). Sněmovna bude o podobě návrhu zákona hlasovat na schůzi, která začne v úterý.

Vláda schválila návrh zákona z dílny Ministerstva spravedlnosti – tzv. lex covid justice. Ten chrání podnikatele před insolvencí, zmírňuje podmínky pro lidi v oddlužení, umožňuje zastavit některé exekuce a prominout zmeškané lhůty.

V souvislosti s vládními opatřeními zaměřenými na omezení šíření onemocnění COVID-19 může osobám samostatně výdělečně činným a zaměstnancům hrozit nižší příjem nebo jeho celková ztráta. Celá situace může být komplikovanější pro toho, kdo je navíc v exekuci nebo insolvenci.

Vláda v úterý schválila návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu a uložila ministryni spravedlnosti vypracovat konečné znění vládního návrhu zákona. Vedle prominutí zmeškání lhůt, úlev v insolvenčním řízení a jednání statutárních orgánů právnických osob návrh zavádí povinné zastavování exekucí.

V praxi se stává, že právo ze zajištění má lepší (dřívější) pořadí než pohledávka oprávněného, která je předmětem výkonu rozhodnutí, a proto na ně nemá nařízení výkonu rozhodnutí žádný vliv. Předmětem tohoto článku je souběh exekuce k pohledávce s dřívějším zástavním právem k této pohledávce a procesní důsledky takového souběhu.

Ministerstvo spravedlnosti uveřejnilo záměr zvýšit nezabavitelnou částku u srážek ze mzdy. Připomeňme, že k úlevám dlužníkům při exekuci srážkami ze mzdy došlo již v červnu loňského roku. Zvýšení částky, nad kterou se sráží bez omezení, vedlo k mnoha zvratům. Předně došlo k okamžitému propadu výše prováděných srážek ze mzdy v průměru o 25 procent.

Celých 24 procent dlužníků, na které je vedena exekuce, se exekutorům nedaří dohledat. Pouze necelá pětina lidí v exekuci se totiž zdržuje na adrese svého trvalého pobytu. Více než třetina má bydliště hlášené na obecním úřadě. Téměř 40 procent dlužníků, kteří bydlí na jiné než oficiální adrese, se zdržuje v jiném kraji. V průměru exekutoři dlužníka, u kterého provádějí mobiliární exekuci, dohledají na druhý až třetí pokus. V rekordních případech musí prověřit i 15 adres. Data vyplývají z analýzy databáze aktivních spisů více než 220 tisíc dlužníků z řad fyzických osob Exekutorského úřadu v Přerově.

Praha 1. října (ČTK) - Lidé dostali možnost zbavit se dluhů z dětství už za tři roky, když splní pravidla oddlužení. Novela o zařazení těchto dlužníků do zvýhodněného režimu, který se dosud vztahoval na seniory a zdravotně postižené, dnes nabyla účinnosti.

Ačkoliv zákonodárce připustil účast nejudikované pohledávky, pokud jde o přihlášku, pro provedení rozvrhu, a tedy její reálné uspokojení vyžaduje, aby šlo již o pohledávku vykonatelnou. Je to právně teoreticky správné řešení, ovšem vyvolává to nutné procesní odchylky, pokud je konán rozvrh ve chvíli, kdy pohledávka ještě není judikovanou.

V krátkém textu jsou zmíněny novely právních předpisů z roku 2017 s dopadem pro exekuční řízení. Objasňují se příčiny úpravy, očekávaná aplikační praxe a výklad s důrazem na intertemporální působnost.

I přesto, že soudní exekutor má být podle platné právní úpravy nestranný a nezávislý, domnívá se až 76 % českých občanů, že exekutor v exekučním řízení zastupuje věřitele (výzkum z agentury NMS market research pro Pirátskou stranu). 

Většina Čechů si myslí, že by dlužníci měli splatit alespoň 40 procent dluhu, aby jim jeho zbytek mohl být odpuštěn. Pouze dvě procenta občanů by byla ochotna dlužníkům odpustit dluh celý. Pomoc ze strany státu by Češi poskytli lidem, kteří se do dluhové pasti dostali za nešťastných okolností, jako je dlouhodobá nemoc či ztráta zaměstnání. K pomoci ostatním dlužníkům se staví spíš negativně, byli by však ochotni dát jim možnost si dluhy odpracovat. Pomoc od státu by naopak poskytli drobným věřitelům, jako jsou zaměstnanci, kterým nebyla zaplacena mzda, či samoživitelé, kteří nedostávají výživné. Vyplývá to z průzkumu agentury Stem/Mark, který realizovala pro Českou asociaci věřitelů.

Čeští zákonodárci se již několik let snaží bojovat proti neúměrnému navyšování dluhů o náklady na jejich vymáhání. Sám stát přitom podle odhadů portálu Češi v právu ročně inkasuje zhruba 400 až 500 milionů korun na dani z přidané hodnoty (DPH) z nákladů exekuce. Pro dlužníky to znamená zdražení exekučního vymáhání o více než pětinu. To je nevýhodné i pro věřitele, kteří musí mnohdy o to déle čekat na splacení dluhu.

Soudní exekutoři byli v České republice zavedeni jako nová právnická profese teprve v roce 2001. Stalo se tak v době, kdy v naší zemi doznívaly dopady hluboké ekonomické krize z druhé poloviny devadesátých let.

V pondělí 1. července letošního roku vláda schválila návrh ministryně spravedlnosti Marie Benešové na komplexní novelizaci občanského exekučního řádu, jejímž cílem má být řešení problematiky vícečetných exekucí.

Ministerstvo spravedlnosti identifikovalo, že v současné době může existovat až 133 tisíc nezákonných exekucí. Jedná se o řízení, jejichž rozhodčí doložku je potřeba prověřit. Kompletní tabulku soudy obdržely již v červnu. V září letošního roku se Ministerstvo spravedlnosti opětovně obrátí na všechny okresní soudy, aby sdělily, jakým způsobem v zastavování nezákonně vedených exekucí pokročily a jaké konkrétní problémy v této souvislosti případně identifikovaly.

Praha 1. července (ČTK) - Omezení počtu podávaných exekučních návrhů či redukci množství vícečetných exekucí si klade za cíl novela občanského soudního řádu a exekučního řádu, kterou na svém dnešním jednání podpořila vláda. Novinářům to po zasedání řekla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), která materiál předkládala. Věřitel by měl podle novely na začátku řízení nést náklady na poplatek a zálohu, což by ho nutilo zvážit, zda exekuci vůbec zahajovat. Proti stejnému dlužníkovi by se navíc měly exekuce vést u jednoho exekutora. Exekutorská komora má k novele výhrady.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová předložila vládě na začátku června tohoto roku v pořadí již třetí znění souhrnné novely občanského soudního řádu a exekučního řádu, která mj. zavádí povinné zastavování exekucí, u nichž po dobu posledních tří let nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti ve výši postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce a nebyl-li v ní po dobu posledních tří let zjištěn či zajištěn žádný majetek postižitelný v exekuci, který by postačoval alespoň ke krytí nákladů exekuce.

Pode Ústavního soudu dobrovolnému splnění povinnosti vymáhané v exekuci nebrání, pokud účastník po zaplacení vymáhané částky uplatní opravné prostředky.

Volné uvážení exekučního soudu v otázce výběru osoby exekutora založené na hospodárnosti a efektivitě řízení nelze v praxi realizovat, neboť jde o hodnocení značně subjektivní a často i nepřezkoumatelné. Exekuční soud ve fázi vydávání pověření exekutora nemá k dispozici exekuční spisy exekutorů.

Málokterá oblast civilního procesního práva prošla v posledních několika málo letech takovou proměnou, jako exekuce a výkon rozhodnutí. Nestalo se to ani tak přičiněním zákonodárce, ale především rozhodovací činností Nejvyššího a Ústavního soudu.

Praha 24. května (ČTK) - Příčinou vysokého počtu Čechů v exekuci, kterých je přes 820.000, bylo zejména neúměrné navyšování původních dluhů. K tomu docházelo kvůli vysokým odměnám advokátů, nadužívání rozhodčích doložek či nedostatečné regulaci poskytování spotřebitelských úvěrů. Shodli se na tom odborníci na sympoziu Exekuce v Česku, které dnes pořádala Česká asociace věřitelů. Na to, jakým způsobem současné fungování exekucí upravit, se ale názory liší.

Tímto příspěvkem si dovolím shrnout mé postřehy, zkušenosti a praktické připomínky k legislativním úvahám nad rozšiřováním podmínek pro spojování exekucí soudními exekutory. Není žádným tajemstvím, že problematika spojování exekucí je v souvislosti s tématem vícečetných exekucí stále aktuální.