Dlužníci se schovávají před exekutory. Čtvrtinu se nedaří dohledat
Celých 24 procent dlužníků, na které je vedena exekuce, se exekutorům nedaří dohledat. Pouze necelá pětina lidí v exekuci se totiž zdržuje na adrese svého trvalého pobytu. Více než třetina má bydliště hlášené na obecním úřadě. Téměř 40 procent dlužníků, kteří bydlí na jiné než oficiální adrese, se zdržuje v jiném kraji. V průměru exekutoři dlužníka, u kterého provádějí mobiliární exekuci, dohledají na druhý až třetí pokus. V rekordních případech musí prověřit i 15 adres. Data vyplývají z analýzy databáze aktivních spisů více než 220 tisíc dlužníků z řad fyzických osob Exekutorského úřadu v Přerově.
„V dnešní době není nijak neobvyklé, že člověk reálně žije a pracuje třeba na druhém konci republiky, než má hlášené trvalé bydliště. V jiném kraji se nám tak nakonec podaří dohledat celých 39,3 procent dlužníků, kteří nebydlí na adrese trvalého bydliště. U nemalé části dlužníků v exekuci pak pozorujeme záměrnou snahu se před jejím výkonem skrýt, ať už přehlášením pobytu na obecní úřad, který aktuálně evidujeme u 35 procent z nich, ignorováním všech pokusů o kontakt, či dokonce uváděním falešných adres,“ komentuje situaci soudní exekutor Lukáš Jícha s tím, že mnohdy je vypátrání dlužníka až detektivní prací. U některých případů eviduje jeho úřad i 15 adres, které musí fyzicky prověřit.
Řada dlužníků si podle něj neuvědomuje, že takovým postupem škodí především sami sobě. „Čím déle člověk, na kterého je zahájena exekuce, situaci neřeší, tím více se mu zpravidla prodražuje. Zejména kvůli úrokům, které mu k původnímu dluhu každým dnem narůstají,“ upozorňuje Lukáš Jícha. Pro dlužníky bývá domluva s exekutorem výhodná i z hlediska postihů, ke kterým je exekutor nucen přistoupit. Pokud se například domluví na splátkovém kalendáři, který dlužník následně dodržuje, nepřistupuje exekutor k dalšímu postihování jeho majetku typu mobiliární exekuce.
Výsledky analýzy zpochybňují praktickou funkčnost systému tzv. exekutorské teritoriality, kterou dlouhodobě prosazuje část zákonodárců, exekutorů a neziskových organizací. Návrhem Pirátů, který směřuje k jejímu zavedení, by se měl příští týden zabývat sněmovní ústavně právní výbor. Jeho schválení by znamenalo, že by si věřitel již nemohl vybírat exekutora, kterého pověří vymáháním své pohledávky. Exekuce by exekutorům přidělovaly soudy právě podle trvalého bydliště dlužníka. „Cílem tohoto principu je přiblížit exekutora dlužníkovi, tím usnadnit jejich komunikaci a snížit související náklady. Data ovšem jasně ukazují, že to v praxi nebude funkční. Většina dlužníků nebydlí na adrese, podle které by jim byl exekutor přidělován, navíc se kdykoli v průběhu řízení mohou přestěhovat,“ říká Lukáš Jícha. Dodává, že velká část dlužníků má navíc tendenci si exekutora spíš oddálit, než s ním vstupovat do kontaktu, což by v případě přijetí dané změny mohlo znamenat i významný rozmach byznysu s fiktivními trvalými bydlišti, se kterým se v praxi v menší míře setkává již nyní.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


