Články s tagem: exekuce

S rostoucím počtem exekucí prováděných prodejem nemovitých věcí povinných podle zákona č. 120/2001 Sb., zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů (dále jen „EŘ“), resp. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“), roste i počet věřitelů, kteří přihlašují své pohledávky za povinnými.[1] Pro tyto věřitele stanovuje OSŘ ve svém ustanovení § 337c sedm skupin,[2] v rámci nichž dochází k postupnému uspokojování z výtěžku dražby provedené prodejem nemovitých věcí povinného.

Praha, 6. října 2014 (EK ČR) – Počty exekucí klesají napříč republikou. Úbytek exekučních řízení zaznamenávají všechny regiony. Nejméně exekucí soudy loni nařídily ve Zlínském kraji a v Kraji Vysočina. Nejzadluženějšími kraji jsou Moravskoslezský kraj, Praha a Ústecký kraj. Údaje souvisejí s celkovou ekonomickou a sociální situací v regionech, s nezaměstnaností, platební morálkou lidí a respektem k právu.

Dne 22. 9. 2014 schválila vláda návrh novely zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, který mimo jiné přináší nemalé změny v oblasti výkonu rozhodnutí vedeném na společné jmění manželů.

Ačkoliv od roku 2011 klesá počet exekucí a loni jich soudy v České republice nařídily již „jen“ 714 tisíc, lidé proti tomuto způsobu vymáhání pohledávek uplatňují stále velké množství stížností. Jejich prověřováním se na Ministerstvu spravedlnosti zabývá odbor státního dohledu.

Článek je zaměřen na velmi aktuální a důležitou problematiku exekuce majetku náležejícího do společného jmění manželů. Zejména vymezuje, kdy a za jakých podmínek se účastníkem exekučního řízení stává také manžel povinného a které majetkové hodnoty lze v rámci exekučního řízení postihovat. Rovněž zkoumá dopad provedených novel na exekuci majetku ve společném jmění manželů. Text se dále dotýká případů cílené úpravy rozsahu společného jmění manželů za účelem znemožnění vymožení pohledávky oprávněného.

Hospodářská komora ČR, Česká leasingová a finanční asociace, Česká kancelář pojistitelů, Česká asociace věřitelů, Asociace realitních kanceláří ČR, Asociace inkasních agentur, Sdružení dopravních podniků ČR a Svaz měst a obcí ČR se sešly ke společnému projednání principu teritoriality v exekučním řízení. Shodují se, že navrhovaná změna by mohla závažně poškodit věřitele i spotřebitele v České republice a také negativně zasáhnout do veřejných rozpočtů.

Problematice souběhu exekuce a insolvenčního řízení se autor již jednou věnoval, a to na stránkách Komorních listů. Zákonem č. 294/2013 Sb. (dále jen „revizní novela“) však došlo k rozsáhlým změnám právní úpravy insolvenčního řízení. Vzhledem k nastalým změnám pozbyl předchozí článek částečně na aktuálnosti, proto se autor rozhodl k tomuto tématu vrátit. Jedním z cílů revizní novely bylo právě vyjasnění vztahu insolvenčního řízení a exekuce.

Vláda na svém dnešním zasedání schválila návrh Ministerstva spravedlnosti na změnu občanského soudního řádu a exekučního řádu. Nová úprava by měla přispět ke spravedlivějšímu uspořádání vztahů mezi dlužníky a věřiteli, a to v oblasti společného jmění manželů a náhrady nákladů řízení.

Dovolte mi pokračovat v započaté minisérii článků týkajících se vztahu exekučního a insolvenčního řízení, kterou jsem otevřel v minulém vydání Komorních listů. Jedním z cílů novelizace zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „IZ“ či „insolvenční zákon“), provedené zák. č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „koncepční novela“), bylo dle důvodové zprávy ke koncepční novele postavit najisto vztah exekučního a insolvenčního řízení, respektive jednoznačně vymezit postavení obou řízení zejména v případě jejich souběhu (či střetu).[1]

Zaplatila řemeslníkům zálohu a už je nikdy neviděla. Tak dopadla paní M. P. z Prahy. Jak se bránit v situacích, kdy živnostník inkasuje zálohu, ale práce neprovede?

David Koncz je prezidentem Exekutorské komory České republiky od ledna letošního roku, profesi soudního exekutora vykonává v Chebu od prosince 2002. Ve vedení Exekutorské komory ČR je již od roku 2009, nejprve jako člen prezidia, od dubna 2012 coby viceprezident. Vyzkoušel si také advokacii. Vystudoval Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni.

Postup soudního exekutora, kterým se Ústavní soud zabývá v nálezu IV. ÚS 4489/12 a který se odehrál v roce 2004, není podle současné legislativy možný. Novela zákona zavedla v loňském roce nová pravidla pro zpeněžení družstevního podílu. Od r. 2009 zákon detailněji definuje i institut přiměřenosti v exekučním řízení.

Soudní exekutoři prosazují obligatorní zálohy na provedení exekuce. Tím, že by se věřitelé finančně podíleli na nákladech řízení, nebyly by nařizovány zbytečné exekuce. Zároveň by klesly počty exekucí. Soudní exekutoři podpořili toto usnesení minulý měsíc na sněmu v Brně.

Exekutorská komora ČR podporuje místní příslušnost. Rozhodli o tom na úterním sněmu v Brně soudní exekutoři. Pro hlasovalo 85 z celkového počtu přítomných 102.

V Černošicích dnes došlo k napadení vykonavatele. Pokus o soupis movitých věcí skončil útokem manželky dlužníka na zaměstnance soudního exekutora. Najela do něj automobilem Mercedes-Benz GL 350, který byl posléze zajištěn. Napadený je v současné době v péči lékařů. Exekutorský úřad Praha 5 podává na útočníka trestní oznámení, a to pro ublížení na zdraví a maření úředního výkonu.

Společnost s Autoleasing, která je dceřinou společností České spořitelny, prohrála spor o poplatek za uzavření smlouvy a je v exekuci.