Články s tagem: cizinci

Získání oprávnění k práci a pobytu v ČR není pro občany třetích zemí vždy procházka růžovou zahradou. Proto jsou realizovány různé vládní programy a projekty, které mají za cíl zefektivnit migrační proces zahraničních pracovníků.

Parlament České republiky v současné době projednává novelu zákona o pobytu cizinců na území ČR. Návrh zákona obsahuje několik změn, které zde postupně rozebereme.

Vhod problematice zaměstnávání cizinců přichází vládní návrh novely zákona o pobytu cizinců. Zdá se, že novela uplatnění cizinců na českém trhu práce přeje. Příznivá úprava má však i jiný úhel pohledu.

Ústavní soud ve svém nálezu Pl. ÚS 41/17 ze dne 27.11.2018 (dále jen „nález“) shledal ustanovení §169r odst. 1 písm. j) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „zákon“) protiústavním, a to zejména pro jeho rozpor s ústavně zaručeným právem na soukromí, na rodinný život a na soudní ochranu (z důvodu odepření práva na následný přístup k soudu).

Zaměstnávání cizinců je v současné době velmi častým fenoménem, leč z hlediska právních předpisů, resp. v nich stanovených náležitostí pro takové zaměstnávání, nikterak jednoduchým k provedení. Jednou z nezbytných podmínek k zaměstnání cizince je oprávnění k zaměstnání na určité pracovní pozici, v určitém místě. Cílem tohoto článku je úvaha nad povahou práce, pro kterou bylo oprávnění uděleno a povahou práce pro kterou byl cizinec vyslán na pracovní cestu.

Poslanecká sněmovna projedná v prvním čtení návrh novely zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. Hlavním důvodem změny právní úpravy pobytu cizinců je potřeba implementace směrnice EU, která upravuje podmínky pobytu cizinců za účelem vědeckého výzkumu nebo studia.

„Situace na trhu práce je alarmující. Ekonomice se daří, firmy jsou na vzestupu, získávají zakázky, ale nemají dostatek lidí, kteří by na nich mohli pracovat,“ říká Mgr. Ing. Markéta Pravdová z advokátní kanceláře bnt attorneys-at-law s.r.o. Domnívá se, že zaměstnavatelé proto stále častěji riskují a zaměstnávají cizince bez pracovních povolení.

U zaměstnávání cizinců v České republice rozlišujeme dvě hlavní kategorie. Do té první spadají cizinci, kteří jsou občany členských států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska (a jejich rodinní příslušníci) a již mají v pracovněprávních vztazích v České republice stejné právní postavení jako její občané a k zaměstnání tak nepotřebují žádná povolení.

Praha 30. října (ČTK) - Seznam profesí, do nichž budou moci firmy díky agenturnímu zaměstnávání získat cizince, se upraví. Agentury už nebudou moci podnikům dočasně zajišťovat zahraniční zedníky, instalatéry či tesaře a truhláře, ani horníky do hlubinných dolů. Nově budou moci přidělovat podnikatelům lidi ze zemí mimo EU, kteří mají v Česku zaměstnaneckou a modrou kartu či pracovní povolení. Počítá s tím schválená novela vládního nařízení, která začne platit dva týdny po vydání ve sbírce zákonů.

Praha 31. května (ČTK) - Senát odmítl zpřísnění podmínek pobytu a zaměstnávání cizinců v Česku, které u poslanců prosadilo ministerstvo vnitra v rámci novely cizineckého zákona. Bylo by to v rozporu s ústavou, právem EU i lidskoprávními závazky ČR, rozhodli dnes senátoři. Novelu tak dostane Sněmovna k opětovnému projednání.

Zákon o pobytu cizinců (zákon č. 326/1999 Sb.) v ustanovení § 15a definuje rodinného příslušníka. V praxi mohlo být ustanovení, a to ustanovení § 15a odst. 3 písm. b) zákona o pobytu cizinců ve znění do 17. 12. 2015 (ve znění do 31. 12. 2010 bylo obsahově shodné ustanovení situováno v § 15a odst. 4 písm. b), obtížné interpretovat, jelikož obsahovalo poměrně nejednoznačný a široký (neurčitý) pojem – vztah obdobný rodinnému.

V zákoně o pobytu cizinců (zákon č. 326/1999 Sb.) můžeme najít několik neurčitých právních pojmů, které mohou způsobovat situace, které by mohly vést (a často vedou) k nejasnému výkladu či k zcela rozdílné interpretaci pojmu správním orgánem, a to někdy i u totožných případů. Jako u každého neurčitého právního pojmu je nutné přistupovat k jeho interpretaci obezřetně a individuálně.

V současné době se stále aktuálnějšími stávají otázky týkající se cizinců, přičemž zvláštní kategorii pak představují otázky ohledně jejich možného vyhoštění. Tyto lze z České republiky vyhostit prostřednictvím institutů správního i trestního práva, přičemž právní předpisy obou těchto odvětví odlišně definují překážky, pro které cizince vyhostit nelze. S ohledem na značné množství cizinců studujících v České republice se logicky nabízí otázka, jaký je význam vysokoškolského studia při ukládání vyhoštění ve správním a trestním řízení. Tedy, zda může být vysokoškolské studium v České republice posouzeno jako překážka vyhoštění, a pokud ano, lze tento závěr aplikovat pro trestní i správní řízení?

Praha 5. března (ČTK) - Arménie nepřevezme rozsudek nad Andranikem Soghojanem, kterého české soudy poslaly do vězení na 22 let za objednávku vraždy. Tamní ministerstvo spravedlnosti na českou žádost odpovědělo, že převzetí je nereálné, protože arménský právní řád neobsahuje konkrétní procesní pravidla, která by to umožnila. České ministerstvo to uvedlo na svém webu. Soghojan je "vorem v zakoně", tedy vysokou kriminální autoritou zločineckých skupin ze zemí bývalého Sovětského svazu.

Nejvyšší správní soud rozsudkem sp. zn. 6 As 146/2013 poprvé řešil situaci, kdy cizinec zajištěný v režimu zákona o pobytu cizinců, následně zajištěný podle zákon o azylu, má být opětovně zajištěn v režimu zákona o pobytu cizinců.

Praha 6. ledna (ČTK) - Česko zřejmě po odkladech přistoupí k úmluvě o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni. Volební právo do zastupitelstev obcí ale tito lidé, ač v tuzemsku dlouhodobě bydlí, dostat nemají. Zůstane jen obyvatelům Evropské unie, kteří v Česku žijí. Vyplývá to z dokumentu, který vláda poslala do parlametních komor. Česko hodlá přistoupit jen k části úmluvy, která se týká svobody projevu, shromažďování a sdružování cizinců. Tato práva již mají zaručena.

Volební právo občanů Evropské unie zdržujících se dlouhodobě v České republice ve formě přechodného pobytu, to bylo hlavní téma včerejší schůzky ministra vnitra Milana Chovance a veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové.