Dopady nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 41/17 na možnost podání žádosti o přechodný pobyt za situace, kdy cizinec není oprávněn pobývat na území České republiky
Ústavní soud ve svém nálezu Pl. ÚS 41/17 ze dne 27.11.2018 (dále jen „nález“) shledal ustanovení §169r odst. 1 písm. j) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „zákon“) protiústavním, a to zejména pro jeho rozpor s ústavně zaručeným právem na soukromí, na rodinný život a na soudní ochranu (z důvodu odepření práva na následný přístup k soudu).
A to zejména pro jeho rozpor s ústavně zaručeným právem na soukromí, na rodinný život a na soudní ochranu (z důvodu odepření práva na následný přístup k soudu).
Výsledkem tohoto nálezu je kromě jiného zrušení ustanovení, které umožňovalo správnímu orgánu zastavit řízení o vydání povolení k přechodnému pobytu cizinci, který je rodinným příslušníkem občana České republiky, a jehož pobyt na území ČR je definován dobou platnosti výjezdního příkazu nebo je zcela nelegální.
Tento nález má značný dopad na cizince, kteří jsou rodinnými příslušníky občanů ČR, jímž doposud zákon pod pohrůžkou zastavení řízení neumožňoval adekvátní a věcné projednání žádosti o vydání přechodného pobytu. Za účelem úplného vymezení skupiny, na kterou tento nález dopadá, je nutné definovat, kdo je považován za rodinného příslušníka občana ČR/EU. Rodinným příslušníkem občana ČR je například manžel, registrovaný partner, rodič dítěte mladšího 21 let, který je občanem ČR, a o kterého tento rodič pečuje, potomek mladší 21 let nebo také partner, který žije ve společné domácnosti s občanem ČR a zároveň jejich svazek není manželstvím. V této souvislosti je nutné uvést, že správní orgán v rámci správního řízení provádí přezkum, zda je cizinec skutečně rodinným příslušníkem občana ČR. Dané opatření slouží k zjištění skutečné existence faktické rodinné vazby a k zamezení tzv. fiktivním sňatkům.
Zákonná úprava dle účinnosti před zveřejněním tohoto nálezu nabízela žadateli postup spočívající v opuštění území ČR a následného podání žádosti o jakékoliv vstupní vízum. Po získání tohoto víza žadatel mohl přicestovat na území České republiky a podat žádost o povolení k pobytu z titulu rodinného příslušenství k občanu ČR. Nyní se celý postup zásadně mění ve prospěch rodinného příslušníka občana ČR, který za účinnosti nového právního stavu získává možnost svůj pobyt zlegalizovat podáním žádosti bez předchozího vycestování z území České republiky.
Každé řízení počínajíc dnem po dni uveřejnění tohoto nálezu ve sbírce zákonů bude nově projednáno a v případě vyhovění zákonným podmínkám dojde k udělení přechodného pobytu na území ČR. Je nutné poznamenat, že souběžně se zahájením řízení o vydání přechodného pobytu může dojít ze stany příslušných správních orgánů k zahájení řízení o vyhoštění cizince, který bez oprávnění pobývá na území ČR. Lze ovšem odkázat na ustanovení § 50a dle kterého, bude-li v řízení právní postavení co by rodinného příslušníka potvrzeno, účastníku bude uložena toliko povinnost opustit území. Postačí, když cizinec vycestuje z území ČR do jakéhokoliv nejbližšího okolního státu, čímž dojde ke splnění podmínky stanovené v rozhodnutí o povinnosti opustit území. Cizinci po jeho návratu svědčí ve smyslu § 87y zákona fikce k pobytu a může zde pobývat. Pokud se jedná o občana státu, který má sjednaný bezvízový styk s Českou republikou, ke vstupu na území ČR postačí platný cestovní doklad. Podaří-li se rodinnému příslušníku občana ČR vrátit na území ČR, může zde požádat o překlenovací vízum dle § 87y zákona, které poslouží k přečkání do doby vyřízení původní žádosti o udělení přechodného pobytu.
Další články
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.



