Dopady nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 41/17 na možnost podání žádosti o přechodný pobyt za situace, kdy cizinec není oprávněn pobývat na území České republiky
Ústavní soud ve svém nálezu Pl. ÚS 41/17 ze dne 27.11.2018 (dále jen „nález“) shledal ustanovení §169r odst. 1 písm. j) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „zákon“) protiústavním, a to zejména pro jeho rozpor s ústavně zaručeným právem na soukromí, na rodinný život a na soudní ochranu (z důvodu odepření práva na následný přístup k soudu).
A to zejména pro jeho rozpor s ústavně zaručeným právem na soukromí, na rodinný život a na soudní ochranu (z důvodu odepření práva na následný přístup k soudu).
Výsledkem tohoto nálezu je kromě jiného zrušení ustanovení, které umožňovalo správnímu orgánu zastavit řízení o vydání povolení k přechodnému pobytu cizinci, který je rodinným příslušníkem občana České republiky, a jehož pobyt na území ČR je definován dobou platnosti výjezdního příkazu nebo je zcela nelegální.
Tento nález má značný dopad na cizince, kteří jsou rodinnými příslušníky občanů ČR, jímž doposud zákon pod pohrůžkou zastavení řízení neumožňoval adekvátní a věcné projednání žádosti o vydání přechodného pobytu. Za účelem úplného vymezení skupiny, na kterou tento nález dopadá, je nutné definovat, kdo je považován za rodinného příslušníka občana ČR/EU. Rodinným příslušníkem občana ČR je například manžel, registrovaný partner, rodič dítěte mladšího 21 let, který je občanem ČR, a o kterého tento rodič pečuje, potomek mladší 21 let nebo také partner, který žije ve společné domácnosti s občanem ČR a zároveň jejich svazek není manželstvím. V této souvislosti je nutné uvést, že správní orgán v rámci správního řízení provádí přezkum, zda je cizinec skutečně rodinným příslušníkem občana ČR. Dané opatření slouží k zjištění skutečné existence faktické rodinné vazby a k zamezení tzv. fiktivním sňatkům.
Zákonná úprava dle účinnosti před zveřejněním tohoto nálezu nabízela žadateli postup spočívající v opuštění území ČR a následného podání žádosti o jakékoliv vstupní vízum. Po získání tohoto víza žadatel mohl přicestovat na území České republiky a podat žádost o povolení k pobytu z titulu rodinného příslušenství k občanu ČR. Nyní se celý postup zásadně mění ve prospěch rodinného příslušníka občana ČR, který za účinnosti nového právního stavu získává možnost svůj pobyt zlegalizovat podáním žádosti bez předchozího vycestování z území České republiky.
Každé řízení počínajíc dnem po dni uveřejnění tohoto nálezu ve sbírce zákonů bude nově projednáno a v případě vyhovění zákonným podmínkám dojde k udělení přechodného pobytu na území ČR. Je nutné poznamenat, že souběžně se zahájením řízení o vydání přechodného pobytu může dojít ze stany příslušných správních orgánů k zahájení řízení o vyhoštění cizince, který bez oprávnění pobývá na území ČR. Lze ovšem odkázat na ustanovení § 50a dle kterého, bude-li v řízení právní postavení co by rodinného příslušníka potvrzeno, účastníku bude uložena toliko povinnost opustit území. Postačí, když cizinec vycestuje z území ČR do jakéhokoliv nejbližšího okolního státu, čímž dojde ke splnění podmínky stanovené v rozhodnutí o povinnosti opustit území. Cizinci po jeho návratu svědčí ve smyslu § 87y zákona fikce k pobytu a může zde pobývat. Pokud se jedná o občana státu, který má sjednaný bezvízový styk s Českou republikou, ke vstupu na území ČR postačí platný cestovní doklad. Podaří-li se rodinnému příslušníku občana ČR vrátit na území ČR, může zde požádat o překlenovací vízum dle § 87y zákona, které poslouží k přečkání do doby vyřízení původní žádosti o udělení přechodného pobytu.
Další články
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
Nová „tlačítková” povinnost pro e-shopy
Od června 2026 budou muset provozovatelé e-shopů umístit na svůj web speciální tlačítko, jehož prostřednictvím bude moci spotřebitel jednoduše odstoupit od smlouvy. Tuto povinnost přináší připravovaná novela občanského zákoníku, která vychází z unijní směrnice. Jejím cílem je zajistit, aby bylo odstoupení od smlouvy pro spotřebitele stejně snadné jako její uzavření.




