Rozhovor: Markéta Pravdová - V naší společnosti panují přehnané obavy z přílivu cizinců

Česká republika zažívá období velmi nízké nezaměstnanosti, pro zaměstnavatele tak mohou být zajímaví zaměstnanci ze zahraničí. Na co se musí zaměstnavatel v prvé řadě připravit?

Především je třeba rozlišovat mezi občany EU, EHP (Norska, Lichtenštejnska a Islandu) a Švýcarska, včetně jejich rodinných příslušníků, a mezi občany tzv. třetích zemí. Občané první skupiny zemí mají stejné právní postavení jako občané ČR, zatímco občané tzv. třetích zemí mohou být na území ČR zaměstnáni, pouze pokud mají povolení k zaměstnání spolu s platným oprávněním k pobytu, nebo mají zaměstnaneckou kartu, modrou kartu nebo kartu tzv. vnitropodnikově převedeného zaměstnance. Získat povolení k zaměstnání spolu s platným oprávněním k pobytu nebo tzv. zaměstnaneckou kartu či tzv. modrou kartu je možné pouze pro konkrétní pracovní místo u konkrétního zaměstnavatele.

Musí zaměstnavatelé plnit nějaké zvláštní povinnosti také v průběhu trvání pracovního poměru?

Ve vztahu k zaměstnancům z tzv. třetích zemí má zaměstnavatel širokou informační povinnost, a to vůči příslušné pobočce Úřadu práce. Kromě nástupu do zaměstnání musí zaměstnavatel Úřad práce informovat o tom, že cizinec nenastoupil do práce nebo že zaměstnání bylo předčasně ukončeno (např. výpovědí či okamžitým zrušením pracovního poměru), a to v zákonem stanovených lhůtách.

Zmínila jste, že by občané ze zemí Evropské unie mají mít na pracovním trhu stejná práva, jako tuzemští občané. Neexistují pro jejich zaměstnávání přeci jen určité bariéry?

Právní bariéry sice neexistují, nicméně i nadále je možné se setkat s bariérami jazykovými či kulturními.

Pokud budu chtít cizince zaměstnat na konkrétní pozici, je předtím nutné nabídnout toto místo občanovi České republiky? Jakým způsobem?

Zaměstnavatel musí volné pracovní místo nabídnout nejdříve občanům České republiky nebo EU/EHP a Švýcarska a to tak, že pracovní místo nahlásí do evidence příslušné krajské pobočky Úřadu práce. Teprve po uplynutí 30 denní lhůty na něj bude moci přijmout občana třetí země.

Část cizinců je v České republice zaměstnána nelegálně. Jaká rizika zaměstnavatelům hrozí?

Situace na trhu práce je alarmující. Ekonomice se daří, firmy jsou na vzestupu, získávají zakázky, ale nemají dostatek lidí, kteří by na nich mohli pracovat. Proto stále častěji riskují a zaměstnávají cizince bez pracovních povolení. Jde o závažný společenskoekonomický problém, který je třeba řešit v širších souvislostech. Z právního aspektu umožní-li právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba cizinci výkon nelegální práce, dopouští se přestupku, za který lze podle zákona o zaměstnanosti uložit pokutu až do částky 10 000 000 Kč, nejméně však ve výši 50 000 Kč.

A zaměstnancům?

Cizinec, který je zaměstnán bez povolení k zaměstnání, nebo vykonává práci v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání, se dopouští přestupku, za který lze podle zákona o zaměstnanosti uložit pokutu do výše 100 000 Kč. V krajním případě může dojít i k jeho vyhoštění podle zákona o pobytu cizinců.

Existují nějaké statistiky, či spíše odhady, kolik je u nás zaměstnáno cizinců bez patřičného povolení?

Žádné takové statistiky mi nejsou známy a asi není reálné očekávat, že by bylo možné taková data sledovat. Můžeme se však podívat na vypovídající statistiku Ministerstva vnitra, kdy vloni bylo z Česka vyhoštěno přes tři tisíce ilegálních pracovníků, a to je osmkrát více než před čtyřmi lety.

Dochází k nelegálnímu zaměstnávání proto, že by česká právní úprava nebyla zaměstnávání cizinců otevřená a k cizincům vstřícná?

Dle mého názoru v naší společnosti panují přehnané obavy z přílivu cizinců (a to nemyslím jen uprchlíky). Velkou zásluhu na tom mají i nejvyšší představitelé této země. Nicméně i v této oblasti hraje důležitou roli Evropská unie, která tlačí na sjednocování pravidel a podmínek. Např. v důsledku zavedení karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance může dojít k zjednodušení migrace zaměstnanců na vyšších pozicích v rámci nadnárodních podniků (např. i bez povinnosti zaměstnavatele hlásit volné pracovní místo Úřadu práce).

Jaké konkrétní problémy v právní úpravě pozorujete?

Myslím, že české legislativě (a to nejen v oblasti zaměstnávání cizinců) by prospělo, pokud by došlo k jejímu zjednodušení, byla více srozumitelná a nedocházelo k tak častým změnám. To vše ruku v ruce s jistotou, že se občan svého práva relativně snadno a rychle domůže. Situace, kdy se v právu často nevyznají ani odborníci, jsou až moc časté.

Na Vaše vystoupení se mohou těšit účastníci letošního kongresu Právní prostor. Předpokládám správně, že se ve svém příspěvku budete taktéž věnovat vztahům mezi zaměstnanci a zaměstnavateli?

Ano, budu se věnovat pracovnímu právu, ale zcela jinému tématu. Chtěla bych se zaměřit na monitoring zaměstnanců, v jakých případech je a není přípustný, a dále na používání (a zneužívání) sociálních sítí v zaměstnání.