Změny v zákoně o pobytu cizinců
Parlament České republiky v současné době projednává novelu zákona o pobytu cizinců na území ČR. Návrh zákona obsahuje několik změn, které zde postupně rozebereme.
Novela zákona zavádí nový typ víz – tzv. Mimořádné pracovní vízum. Jeho hlavním účelem je rychlý nábor zahraničních pracovníků v případech nedostatku pracovních sil v určitých odvětvích české ekonomiky. Tito pracovníci budou po dokončení práce vráceni zpět do země svého původu. Vláda ČR může aktivovat vydávání mimořádných pracovních víz nařízením vlády, kterým zároveň dojde k upřesnění náborových podmínek (tj. uvedení zdrojové země, objemu migrace, ekonomického odvětví, které trpí nedostatkem pracovníků, apod). Vízum bude vydáváno na dobu 1 roku bez možnosti jeho prodloužení. Žadatel však může o toto vízum požádat opakovaně.
Návrh zákona také zavádí novou povinnost pro žadatelé o povolení k dlouhodobému pobytu a ve zvláštních případech také o trvalý pobyt, aby absolvovali adaptačně integrační kurz. Daná povinnost se bude vztahovat pouze na případy nově vyřízených žádosti po účinnosti novely. Kurz musí absolvovat cizinec ve lhůtě do 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k pobytu na území ČR. Plnění této povinnosti bude vyžadováno pouze od státních příslušníků třetích zemí, občané EU jsou od této povinnosti osvobozeni. Typickou kategorií cizinců s povinností absolvovat adaptačně integrační kurz budou žadatelé o zaměstnaneckou a modrou kartu. Povinnost absolvování kurzu bude platit i pro cizince, kteří se rozhodnou změnit účel svého pobytu v České republice [např. když cizinec požádá o změnu účelu svého pobytu ze studijního účelu (na který se tato zákonná povinnost nevztahuje) na zaměstnanecký účel, který již této povinnosti podléhá)]. Cizinec bude povinen hradit náklady na absolvování integračního kurzu ze svých osobních finančních prostředků, avšak daleko větším problémem zůstane dostupnost samotného kurzu, jelikož jejich kapacita je již dnes nedostatečná. Výše nákladů a obsah kurzu bude stanoven prováděcím právním předpisem Ministerstva vnitra České republiky, který však dosud není k dispozici.
Vláda ČR po účinnosti této novely poskytne příslušnému velvyslanectví České republiky přesné číslo maximálního počtu žádostí, které mohou být českým velvyslanectvím přijaty. Kvóty na podávané žádostí se budou týkat žádosti o udělení dlouhodobého víza za účelem podnikání a dále žádosti o zaměstnaneckou kartu. Velvyslanectví ČR nepřijme žádosti, které budou podané po dosažení maximálního přípustného počtu žádostí. Nové pravidlo týkající se omezeného počtu žádostí může způsobit problémy zejména v posledních několika měsících roku, kdy již dojde k vyčerpání maximálního počtu žádostí, proto by žadatelé měli brát ohled na tuto skutečnost a naplánovat si podání své žádosti s dostatečným předstihem. Přesný maximální počet žádostí bude stanoven nařízením vlády, které však zatím není k dispozici.
Poslanecká sněmovna návrh zákona schválila dne 13. března 2019, nyní se zákon nachází v Senátu ČR. Pokud dojde ke schválení tohoto zákona horní komorou Parlamentu ČR, bude poté návrh zákona postoupen prezidentu ČR k podpisu. Podle našeho názoru je vysoce pravděpodobné, že ke schválení tohoto návrhu zákona dojde.

Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.


