Trestní právo

Zvláštní případ ukazující hranice stávající judikatury ohledně povinnosti mít za oknem parkovací lístek

Může podezřelý z pozice starosty poškozené obce pro ni zvolit zmocněnce v trestním řízení?

Nelze-li zjistit místo pobytu obviněného lze jej (od)soudit v nepřítomnosti, ale má pak právo na obnovu řízení v jeho přítomnosti, nevyhýbal-li se soudu

U závažných nenávistných projevů by měly být lidská důstojnost a soukromý život poškozených chráněny i prostředky trestního práva

Zamítnutí žádosti o podmíněné propuštění by mělo obsahovat krátký návod pro odsouzeného, jaké konkrétní změny se od něj očekávají

Ústavní soud zrušil ustanovení vylučující soudní přezkum rozhodnutí o uložení kázeňského trestu pokuty ve výkonu trestu odnětí svobody.

Při posuzování podmíněného propuštění nikdy nelze vyloučit potenciální možnost, že se odsouzený změní, napraví, polepší a do budoucna od něj bude možno očekávat vedení řádného života.

Při posuzování výše finančního odškodnění je třeba přihlédnout i k ukončení politické kariéry v důsledku trestního stíhání

Ústavní soud opět zrušil ustanovení trestního zákoníku zmocňující vládu ke konkretizaci pojmu množství větší než malé

Státní zastupitelství nemůže policii povolit přístup k lokalizačním údajům v přípravném řízení

K bezrozpornosti jediného důkazu o vině

Princip omezené důvěry v dopravě nelze vykládat tak, že řidič vždy musí předpokládat porušení pravidel silničního provozu jinými účastníky.

K náhradě ušlého zisku není nutné prokázání konkrétních ušlých zakázek

Státní zastupitelství členského státu, u něhož hrozí, že bude podléhat individuálním pokynům ze strany orgánů moci výkonné, může, na rozdíl od evropského zatýkacího rozkazu, vydat evropský vyšetřovací příkaz

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Vladimír Sládeček) zamítlo návrh Okresního soudu v Liberci na zrušení § 138 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve slovech „Škodou nikoliv nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 5 000 Kč“. Ve zbytku byl návrh odmítnut jako podaný osobou k tomu zjevně neoprávněnou.

Je nepochybné, že falešné důkazy nemohou vést k odsouzení stíhané osoby. V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 1121/2018 se pak můžeme dočíst, že falšování důkazů je ze strany policistů trestné (jako zneužití pravomoci úřední osoby), i když úmysl policistů směřoval toliko k odsouzení osoby, o níž byli přesvědčeni, že trestný čin spáchala.

Pokud soud obhájce neinformuje, že jeho záměr prodloužit si lhůtu pro odůvodnění blanketní stížnosti neakceptuje a jasně mu neurčí termín, dokdy musí odůvodnění doplnit, musí mu umožnit, aby odůvodnění stížnosti doplnil v jím požadované lhůtě.

Ústavní soud uvádí kritéria, která mají vliv na ukládání nepodminěného trestu odnětí svobody rodiči nezletilých dětí.

Obviněný může odstoupit od dohody o vině a trestu až do chvíle, než se soud odebere k závěrečné debatě.

V poslední Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu bylo publikováno stanovisko trestního kolegia k povaze trestních oznámení jako důkazů.

Situace, kdy je právnická osoba stíhána spolu se svým jednatelem vedla nutně k tomu, že musel být právnické osobě ustanoven opatrovník. Ústavní soud však říká, že i stíhaný jednatel může stanovit zástupce právnické osobě, pokud tak činí v dobré víře.

Při posuzování špatného zacházení v době, kdy byl poškozený v moci policie, musí státní orgány vyvinout vlastní iniciativu k zajištění důkazů, neboť je to pro poškozeného v takové situaci téměř nemožné.