Parkovací lístek za oknem
Zvláštní případ ukazující hranice stávající judikatury ohledně povinnosti mít za oknem parkovací lístek
Nejvyšší správní soud ve věci sp. zn. 6 As 164/2020-35 řešil pokutu za parkování v zóně s dopravním omezením Zákaz vjezdu s dodatkovým textem „mimo vozidel s povolením a po zaplacení poplatku na Městské policii“. Ačkoliv pachatel neprokázal, že poplatek zaplatil, Nejvyšší správní soud mu dal za pravdu, že se město touto otázkou vůbec nezabývalo a že byl de facto sankcionován za to, že neměl ve vozidle na viditelném místě umístěno povolení.
Nejvyšší správní soud již v minulosti několikrát řešil povinnost umístit ve vozidle doklad o zaplacení parkování, přičemž konstatoval, že tato povinnost vyplývá z právní úpravy obce, jelikož obec dle § 23 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích nařízením stanoví parkovné a způsob prokazování jeho zaplacení. Tak tomu bylo ve všech dosud řešených případech, kdy parkoviště bylo vymezeno parkovacím automatem nebo zónou placeného stání a upraveno obecním nařízením, které ukládalo umístění parkovacího lístku za přední sklo vozidla po celou dobu stání. Tak tomu v nynějším případě nebylo.
Povinnost zaplatit poplatek za vjezd do lázeňské zóny byla stanovena vyhláškou, která povinnost umístit ve vozidle doklad o zaplacení neukládala. V této situaci se muselo město zabývat otázkou, zda bylo pro konkrétní vozidlo vydáno povolení k vjezdu či nikoliv, což se v daném případě nestalo. Neplyne-li z právní úpravy povinnost umístit doklad o zaplacení místního poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst (§ 10 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích) viditelně ve vozidle, nemůže správní orgán ze skutečnosti, že doklad takto umístěn nebyl, dovozovat, že poplatek zaplacen nebyl.
Celý text rozsudku 6 As 164/2020
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu



