Právo IT

Byt, auto, podíly ve společnosti. Tato aktiva se při rozvodech vypořádávají dnes a denně.

Pokud jste podnikatelem, jsou reklamace běžnou součástí Vašeho života. A vůbec to nemusí znamenat, že je Váš produkt špatný.

CODEXIS představuje alfa verzi svého CODEXIS AI – prvního systému umělé inteligence nad relevantními a ověřenými právními zdroji v České republice.

Téma umělé inteligence je aktuálně hojně diskutované v celé řadě oborů lidské činnosti, autorská práva k fotografickým dílům nevyjímaje.

Facebook se tváří jako dobrý přítel svých uživatelů a snaží se přesvědčit miliony svých uživatelů o tom, že jejich (citlivé) údaje účinně chrání. Ukázalo se však, že to není tak úplně pravda.

Internet prý nezapomíná. Jakmile jsou informace jednou nahrány na internet, šíří se jako požár.

To, čemu se v praxi říká „prosté elektronické podpisy“, představuje určitou zbytkovou kategorii – takových elektronických podpisů, které nesplňují ani ty nejméně přísné požadavky, kladené právní úpravou na konkrétní druhy elektronických podpisů. Mnohdy je ale tato zbytková kategorie (nesprávně) stavěna na roveň úplně všem elektronickým podpisům.

Umělá inteligence proniká do všech oblastí našich životů a ani právo není výjimkou.

Právo vnímá podpis jako projev vůle fyzické osoby vůči konkrétnímu obsahu. Technické standardy pro elektronické podpisy ale dokážou rozlišovat mezi „právním“ podpisem, který vyjadřuje nějaký závazek, resp. projev vůle vůči podepsanému obsahu, a „technickým“ podpisem, který žádný závazek vůči podepsanému obsahu nevyjadřuje.

V době masové reklamy, kdy se na jednotlivé spotřebitele denně valí tisíce reklamních sdělení a kdy se každý výrobek a každá služba tváří jako nejlepší, nejskvělejší, nejkrásnější, není jednoduché se prosadit ani rozhodovat.

To, čemu se u nás nesprávně říká zaručený elektronický podpis, se v angličtině jmenuje Advanced Electronic Signature. V doslovném překladu „pokročilý“, „rozšířený“ či „vylepšený“ elektronický podpis. Čím je ale takovýto druh podpisu rozšířený či vylepšený a jak vypadá „holý“ elektronický podpis, bez rozšíření, resp. vylepšení?

Sociální sítě se staly nedílnou součástí našeho každodenního života.

Když se řekne „zaručený elektronický podpis“, snad každý si pod tím představí takový druh podpisu, na který se může spoléhat – že je pravý, neboli že skutečně patří tomu, komu patřit má. Leč chyba lávky: to, čemu česká právní úprava říká zaručený elektronický podpis, je jen nesprávné a matoucí označení pro takový podpis, který nemá za úkol zaručovat to, komu patří. A tak to také obecně nezaručuje.

Lajky a recenze na sociálních médiích jsou pro marketing podnikatelů stále důležitější.

Když technické obory, stejně jako běžná praxe, mluví o různých druzích elektronických podpisů, chápou je jako disjunktní pojmové kategorie. Například když říkají „kvalifikovaný elektronický podpis“, míní tím takový, který není současně ani uznávaným elektronickým podpisem, ani zaručeným elektronickým podpisem. Právní úprava ale pojímá jednotlivé druhy elektronických podpisů odlišně. Jako do sebe vnořené kategorie: kvalifikovaný elektronický podpis je pro právo současně i uznávaným elektronickým podpisem, a současně i zaručeným elektronickým podpisem. Důsledkem je nepříjemné terminologické zmatení. To má ale i další příčiny a další podoby.

V dnešní době používáme k dorozumívání zcela běžně zprávy přes messenger, WhatsApp, email či jiné platformy.

Účet na sociální síti s mnoha fanoušky, sledujícími nebo kladnými recenzemi může mít pozitivní vliv na image společnosti.

V posledním roce jsme byli svědci asi největšího boomu umělé inteligence, který přinesl množství nástrojů a způsobů, jak umělou inteligenci (AI) zakomponovat do vlastního podnikání pro jeho zefektivnění, snížení nákladů, zkvalitnění výstupů apod. Spolu s rychlým průnikem AI do téměř všech oblastí podnikání se ale objevují nové otázky týkající se toho, kdo a za jakých podmínek je zodpovědný za případné škody způsobené těmito technologiemi.

V dnešní době používáme k dorozumívání zcela běžně zprávy přes messenger, WhatsApp, email či jiné platformy.

Recenze různých podnikatelů a jejich provozoven na nejrůznějších serverech, jako je Google, Firmy.cz, ale i Booking.com či ZnámýLékař.cz (dále jen „recenzní portály“), jsou klíčové jak pro (potencionální) zákazníky, tak pro samotné podnikatele.

Na advokáty se nevztahuje požadavek na absolvování odborné zkoušky podle ustanovení § 30 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, jelikož advokáti provádějí konverzi dokumentů na žádost za podmínek stanovených zákonem o advokacii.

Tento příspěvek se jmenuje Aktuální otázky práva informačních technologií. Když jsem název v předstihu vymýšlel, chtěl jsem se skutečně soustředit na to, co bude v dané době aktuální. V současné době je nejaktuálnější nikoliv problém digitalizace české státní správy či justice, to je "old story", "very old story", a jak říká nejmenovaný místopředseda vlády, máme jednu z nejlepších strategií digitalizace. Jen s tou realizací to jde nějak pomalu. Digitalizace mi už dneska připadá trošičku jako "vyprávěnej oběd", ale to se nedá nic dělat. Kupodivu nejaktuálnější otázkou dneška je otázka umělé inteligence jako takové.

Fond pro MSP Ideas Powered for business je grantový program, který byl vytvořen s cílem pomoci malým a středním podnikům (MSP) z EU chránit jejich práva duševního vlastnictví.

Jako v každém oboru, i v advokacii probíhají neustálé debaty o tom, jak bude vypadat tento obor v budoucnosti. Diskuze, která teď bude probíhat v rámci všech skupin advokátů, se ovšem nebude týkat pouze predikcí počtu advokátů v ČR či jejich průměrné hodinové sazby. Tento článek má za cíl přispět do debaty o tom, jak nová proměnná – totiž umělá inteligence – přispěje k dalšímu rozvoji advokacie v ČR.

V roce 2021 provedl Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) 43 kontrol souladu zpracování osobních údajů s GDPR. Pokutu uložil ve 40 případech. Na jaké povinnosti se zaměřuje ÚOOÚ, v jakých se nejčastěji chybuje a jak se těmto chybám vyhnout?