Právo IT

Umělá inteligence proniká do všech oblastí našich životů a ani právo není výjimkou.

Právo vnímá podpis jako projev vůle fyzické osoby vůči konkrétnímu obsahu. Technické standardy pro elektronické podpisy ale dokážou rozlišovat mezi „právním“ podpisem, který vyjadřuje nějaký závazek, resp. projev vůle vůči podepsanému obsahu, a „technickým“ podpisem, který žádný závazek vůči podepsanému obsahu nevyjadřuje.

V době masové reklamy, kdy se na jednotlivé spotřebitele denně valí tisíce reklamních sdělení a kdy se každý výrobek a každá služba tváří jako nejlepší, nejskvělejší, nejkrásnější, není jednoduché se prosadit ani rozhodovat.

To, čemu se u nás nesprávně říká zaručený elektronický podpis, se v angličtině jmenuje Advanced Electronic Signature. V doslovném překladu „pokročilý“, „rozšířený“ či „vylepšený“ elektronický podpis. Čím je ale takovýto druh podpisu rozšířený či vylepšený a jak vypadá „holý“ elektronický podpis, bez rozšíření, resp. vylepšení?

Sociální sítě se staly nedílnou součástí našeho každodenního života.

Když se řekne „zaručený elektronický podpis“, snad každý si pod tím představí takový druh podpisu, na který se může spoléhat – že je pravý, neboli že skutečně patří tomu, komu patřit má. Leč chyba lávky: to, čemu česká právní úprava říká zaručený elektronický podpis, je jen nesprávné a matoucí označení pro takový podpis, který nemá za úkol zaručovat to, komu patří. A tak to také obecně nezaručuje.

Lajky a recenze na sociálních médiích jsou pro marketing podnikatelů stále důležitější.

Když technické obory, stejně jako běžná praxe, mluví o různých druzích elektronických podpisů, chápou je jako disjunktní pojmové kategorie. Například když říkají „kvalifikovaný elektronický podpis“, míní tím takový, který není současně ani uznávaným elektronickým podpisem, ani zaručeným elektronickým podpisem. Právní úprava ale pojímá jednotlivé druhy elektronických podpisů odlišně. Jako do sebe vnořené kategorie: kvalifikovaný elektronický podpis je pro právo současně i uznávaným elektronickým podpisem, a současně i zaručeným elektronickým podpisem. Důsledkem je nepříjemné terminologické zmatení. To má ale i další příčiny a další podoby.

V dnešní době používáme k dorozumívání zcela běžně zprávy přes messenger, WhatsApp, email či jiné platformy.

Účet na sociální síti s mnoha fanoušky, sledujícími nebo kladnými recenzemi může mít pozitivní vliv na image společnosti.

V posledním roce jsme byli svědci asi největšího boomu umělé inteligence, který přinesl množství nástrojů a způsobů, jak umělou inteligenci (AI) zakomponovat do vlastního podnikání pro jeho zefektivnění, snížení nákladů, zkvalitnění výstupů apod. Spolu s rychlým průnikem AI do téměř všech oblastí podnikání se ale objevují nové otázky týkající se toho, kdo a za jakých podmínek je zodpovědný za případné škody způsobené těmito technologiemi.

V dnešní době používáme k dorozumívání zcela běžně zprávy přes messenger, WhatsApp, email či jiné platformy.

Recenze různých podnikatelů a jejich provozoven na nejrůznějších serverech, jako je Google, Firmy.cz, ale i Booking.com či ZnámýLékař.cz (dále jen „recenzní portály“), jsou klíčové jak pro (potencionální) zákazníky, tak pro samotné podnikatele.

Na advokáty se nevztahuje požadavek na absolvování odborné zkoušky podle ustanovení § 30 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, jelikož advokáti provádějí konverzi dokumentů na žádost za podmínek stanovených zákonem o advokacii.

Tento příspěvek se jmenuje Aktuální otázky práva informačních technologií. Když jsem název v předstihu vymýšlel, chtěl jsem se skutečně soustředit na to, co bude v dané době aktuální. V současné době je nejaktuálnější nikoliv problém digitalizace české státní správy či justice, to je "old story", "very old story", a jak říká nejmenovaný místopředseda vlády, máme jednu z nejlepších strategií digitalizace. Jen s tou realizací to jde nějak pomalu. Digitalizace mi už dneska připadá trošičku jako "vyprávěnej oběd", ale to se nedá nic dělat. Kupodivu nejaktuálnější otázkou dneška je otázka umělé inteligence jako takové.

Fond pro MSP Ideas Powered for business je grantový program, který byl vytvořen s cílem pomoci malým a středním podnikům (MSP) z EU chránit jejich práva duševního vlastnictví.

Jako v každém oboru, i v advokacii probíhají neustálé debaty o tom, jak bude vypadat tento obor v budoucnosti. Diskuze, která teď bude probíhat v rámci všech skupin advokátů, se ovšem nebude týkat pouze predikcí počtu advokátů v ČR či jejich průměrné hodinové sazby. Tento článek má za cíl přispět do debaty o tom, jak nová proměnná – totiž umělá inteligence – přispěje k dalšímu rozvoji advokacie v ČR.

V roce 2021 provedl Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) 43 kontrol souladu zpracování osobních údajů s GDPR. Pokutu uložil ve 40 případech. Na jaké povinnosti se zaměřuje ÚOOÚ, v jakých se nejčastěji chybuje a jak se těmto chybám vyhnout?

Kdo ještě neslyšel o ChatGPT, jakoby nebyl. ChatGPT je chatbot využívající umělou inteligenci (AI), kterého si může kdokoliv zdarma (po registraci) vyzkoušet na webové adrese openai.com. Kromě zkrácení dlouhé chvíle, můžete s chatovacím robotem probrat zajímavá témata, zeptat se ho na složité otázky a využít ho ke zjednodušení Vaší práce. Jak konkrétně mohou právníci a advokátní kanceláře využít ChatGPT? Zde je přehled několika základních praktických tipů, jak může umělá inteligence ulehčit práci právníků.

Od 6. ledna je účinná novela občanského zákoníku, která přináší zásadní změny především v oblasti obchodování se spotřebiteli. Změny však zasahují i do vztahů mezi podnikateli navzájem. Nově se řeší přesunutí nákladů na reklamaci na skutečně odpovědnou osobu nebo povinnosti poskytovatelů digitálního obsahu a digitálních služeb.

Jak je to s reklamací vad digitálního obsahu? Může spotřebitel digitální obsah vrátit a požadovat odstoupení? Lze digitální obsah měnit po dobu trvání smlouvy? Právě na to se zaměříme ve druhém díle článku o nových pravidlech pro poskytování digitálního obsahu.

Novela občanského zákoníku zavádí od 6. ledna nová pravidla pro smlouvy o poskytování digitálního obsahu. Zajímat by vás měla, pokud poskytujete digitální obsah spotřebitelům nebo podnikatelům. Dnes se podíváme na to, co je a není digitální obsah, jak je upraven proces zpřístupnění, proč aktualizovat digitální obsah a co byste měli upravit ve vašich smlouvách.

Umělá inteligence (AI) přináší revoluci v mnoha odvětvích, včetně právních služeb. Pokud budeme ale plně spoléhat na různá lákadla např. v podobě klientských chatbotů, může to naši profesi paradoxně zabít. S umělou inteligencí se musíme naučit pracovat a právě o tom je tenhle článek z pera autora, který tímhle tématem posledních několik měsíců žije.

Jedna z hlavních otázek, která souvisí s právním jednáním vůči nepřítomné osobě, zní, kdy této osobě dané právní jednání dojde [1].

Autor v následujícím článku kriticky rozebírá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách), účinné od 17. února 2024, které klade důraz na ochranu veřejnosti před společensky škodlivým obsahem, aniž by se přitom muselo jednat o obsah zákonem zakázaný.