Ostatní

Začnu tam, kde jsem ve svém článku (Naprosto subjektivní a lokálně omezené postřehy k výběrovým řízením na soudní funkcionáře, Soudce 7-8, 2012) před dvěma lety skončil:

Rokem 2014 končí zmrazení platů poslanců, členů vlády a některých dalších osob, které trvalo od roku 2008. Tuto skupinu původně tvořilo asi 5 000 osob. Přes 90% z nich tvořili státní zástupci, soudci a právníci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a pro ně bylo zmrazení platu zrušeno v důsledku dřívějších rozhodnutí Ústavního soudu. Nyní se týká jen asi 400 lidí.

Městský soud v Praze nedávno odsoudil podnikatele Romana Janouška za trestný čin těžkého ublížení na zdraví. Tento rozsudek byl více než překvapivý, takže si spolužák Vojtěch Kilian, student pražské právnické fakulty, pro studijní účely vyžádal příslušný rozsudek, aby si doplnil a poopravil poznatky z přednášek trestního práva.

Co říci úvodem? Justiční cirkus je opět zde. Naštěstí, protože je stálý okruh řečníků, kteří se střídají na různých podiích a říkají své opakované mantry. A ti poučenější diváci, fajnšmekři, jsou v situaci oblíbeného představení, kde už se při repríze ví, co bude následovat. A teď si vychutnávají, jestli to řekne stejně nebo k tomu ještě něco přidá.

Jen málo spisovatelům se dostává v právnických kruzích takové pozornosti: na Kafkovo jméno můžeme narazit v právnických učebnicích[1] i v judikatuře[2]; v jeho dílech jsou hledány symboly a metafory postihující temné stránky moderního práva; běžně se říká, že je nějaká právní situace kafkovská, stejně absurdní a bezvýchodná jako příběhy tohoto autora.

Podle nového občanského zákoníku stát přizná právní osobnost právnickým osobám[1]. Pozitivní text upřednostnil teorii fikce nad teorií reality. Právnická osoba je osobou v právu, protože tak stanoví právní předpis, který jejich statusové otázky obecně upraví, nemohou existovat per se (samy o sobě).

Nejvyšší soud vydal přelomové rozhodnutí ve věci posuzování platnosti rozhodčích smluv pro spory o doménová jména v doméně .cz. Ve věci vedené pod sp. zn. 23 Cdo 3895/2011 se zabýval tím, zda Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR je oprávněn rozhodovat ve sporu o doménové jméno „suzuki.cz“.

Každá cesta má svůj začátek a aby cesta studiem na Právnické fakultě Univerzity Karlovy nebyla trnitá, pořádá Common Law Society již od roku 2010 seznamovací kurz Lonely Fresher Summer School.

Příspěvek JUDr. PhDr. Vratislava Košťála, vedoucího odboru Právní služby ve společnosti ČEPS, který na letošním ročníku kongresu Právní prostor využil ve svém příspěvku mnoho podobenství, aby se pokusil odpovědět si na otázku, zda a kdo vytvoří "Ráj na Zemi".

Doc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D., vedoucí Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a renomovaný odborník v oblasti práva informačních technologií, přijal pozvání do pořadu Právo o páté, kde se mimo jiné vyjádřil k zákonu o kybernetické bezpečnosti, který dne 18. června tohoto roku prošel třetím čtením v Poslanecké sněmovně, a s ním spojeným Národním centrem pro kybernetickou bezpečnost. Nyní přinášíme editovaný přepis z této diskuze.

Obecná reflexe práva se nemusí odbývat výlučně v hlavách právních teoretiků, ani nemusí mít formu objemných, zaprášených svazků. Právě to nám dokazuje film Tři barvy: Červená od polského režiséra Krzysztofa Kieslowského. Jedná se o závěrečnou část jeho proslulé trilogie pojmenované Tři barvy.

Ve dnech 12. až 14. června proběhl v hotelu Thermal již XXII. ročník Karlovarských právnických dnů. V příjemném prostředí lázeňského města se sešlo na 140 účastníků a 25 přednášejících z České republiky, Německa, Rakouska, Slovenska a Francie. Vyslechli si nejen zajímavé příspěvky z oblasti soukromého a veřejného práva, ale zapojili se i do zajímavých diskuzí, a to nejen v prostorách kongresového sálu.

Josef a Martin jsou studenty PrF MUNI a před třemi měsíci přišli s v součanosti jediným rádiovým pořadem zaměřeným ryze na právo. Dle jejich slov každý směřuje k jiné oblasti a shodnou se pouze ojediněle a to jen díky kompromisům - “právě proto věříme, že jsme na tuto práci ideální.”

O své práci, o kolektivním vyjednávání nebo třeba o tom, proč je dobré být právníkem. To byla některá z témat, o kterých mluvil výkonný ředitel hráčské asociace NHL (NHLPA) Donald Fehr, který nám při svém krátkém pobytu v Praze na konci května poskytl exkluzivní rozhovor.

Dne 6. června 2014 se v prostorách Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně uskutečnil první ročník česko-slovenské doktorandské konference o teorii práva Den právní teorie. Zúčastnily se jí na čtyři desítky účastníků, a to jak z řad akademických pracovníků působících na univerzitách v České, Slovenské a Slovinské republice, tak i odborníků z právní praxe.

Dnes přinášíme druhou část rozhovoru s JUDr. Jiřím Pospíšilem, který pro portál Právní prostor.cz připravil Jiří Bálek, student Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Překládání právních textů rozhodně nepatří k činnostem, které jsou, kdy byly či budou v centru zájmu široké právnické obce. Ovšem některé otázky související s právním překladem musí právníci čas od času řešit třeba v situaci, kdy chybný překlad dokumentu, s nímž pracují, snižuje jejich argumentační potenciál nebo dokonce poškozuje jejich klienta.

Současná španělská vláda musí řešit, kromě hospodářské a v jejím důsledku sociální krize, i další vážný problém. Je jím úsilí katalánské vlády, v čele s Arturem Masem (CiU), o odtržení tohoto autonomního společenství (comunidad autónoma, C.A., v plurálu CC.AA.). V lednu roku 2013 přijal katalánský parlament deklaraci, v níž „prohlásil katalánský lid ‘za svrchovaný politický a právní subjekt’“[1].

Jiří Bálek, student Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, vyzpovídal JUDr. Jiřího Pospíšila, bývalého ministra spravedlnosti a nově zvoleného europoslance. Dnes přinášíme první část rozhovoru.

Na "Pět otázek pro" tentokrát odpovídal JUDr. Tomáš Lichovník, prezident Soudcovské unie a činný soudce. Jak zefektivnit civilní proces a jak se vymanit z tolik kritizovaného stavu přebujelosti české legislativy?

Základem fungování jakéhokoliv státního celku je vytvoření určitých jistot a garancí pro osoby zdržující se na jeho území. V dnešní době, po ukončení zlatého standardu, kdy státní měny mohly být vydávány pouze, byly-li kryty konkrétní komoditou, je potřeba takových jistot a garancí historicky nejvyšší.

Ministryně spravedlnosti profesorka Helena Válková vystoupila na letošních Olomouckých právnických dnech, které se uskutečnily v polovině května. Při té příležitosti jsme jí položili několik otázek, týkajících se zejména blízké činnosti Ministerstva spravedlnosti.

Anketa Zákon roku zná nejlepší a nejhorší legislativní počin minulého roku. Mezi podnikateli a odbornou veřejností v letošním Zákonu roku 2013 nejvíce uspěla rekodifikace soukromého práva: nové veřejné registry, které mají zvýšit právní jistotu v oblasti nemovitostí a veřejných rejstříků osob.

Mezinárodní vědecká konference Olomoucké právnické dny představuje nejvýznamnější událost, která se v oblasti vědeckého života na poli olomoucké právnické fakulty každoročně koná. Letos proběhla ve dnech 15. a 16. května.

V těchto dnech prochází legislativním procesem Zákon o registru smluv a o změně zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (ZoRS), který se už od roku 2012 aktivně snaží prosadit především poslanec TOP 09 a starosta Semil Jan Farský.