Rozhodčí smlouvy pro doménové spory jsou neplatné
Nejvyšší soud vydal přelomové rozhodnutí ve věci posuzování platnosti rozhodčích smluv pro spory o doménová jména v doméně .cz. Ve věci vedené pod sp. zn. 23 Cdo 3895/2011 se zabýval tím, zda Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR je oprávněn rozhodovat ve sporu o doménové jméno „suzuki.cz“.
Shrnutí případu
Rozhodčí soud rozhodoval o doméně „suzuki.cz“ a vydal rozhodčí nález. Jedna ze stran podala žalobu na zrušení tohoto rozhodčího nálezu s argumentací, že Rozhodčí soud neměl pravomoc, neboť mezi účastníky neexistovala rozhodčí smlouva. V řízení bylo prokázáno, že žalobce si u CZ.NIC zaregistroval předmětné doménové jméno. V důsledku toho byl nucen souhlasit i s Pravidly alternativního řešení sporů, ze kterých mimo jiné vyplývá, že třetí osoba, která se domnívá, že registrací konkrétního doménového jména byla dotčena její práva, se může rozhodnout řešit tento spor buď s využitím obecného soudu, nebo s využitím Rozhodčího soudu. V takovém případě je držitel doménového jména na základě zmíněné rozhodčí veřejné nabídky povinen podrobit se tomuto řízení.
Městský soud v Praze vydaný rozhodčí nález zrušil, avšak Vrchní soud v Praze rozhodnutí změnil tak, že žalobu na zrušení rozhodčího nálezu zamítl. Žalobci tak nezbylo, než podat dovolání – a byl úspěšný.
Právní posouzení
Nejvyšší soud se v rozhodnutí ze dne 17.12.2013 přiklonil k názoru, že veřejné prohlášení, které držitel doménového jména činí ve smlouvě uzavírané s registrátorem vůči neurčitému okruhu třetích osob, že bude případné vzniklé spory řešit v rozhodčím řízení, není vyjádřením adresné vůle řešit vzniklé spory v rozhodčím řízení.
Zavázal-li se tak držitel doménového jména ve smlouvě s registrátorem „neodvolatelně veřejně podrobit pravomoci Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR v rozhodčím řízení před tímto rozhodčím soudem v případě, že třetí osoba napadne doménové jméno držitele, zařazené v elektronické databázi doménových jmen v národní doméně „cz“, pokud třetí osoba písemně projeví vůči držiteli vůli podrobit se pravomoci tohoto rozhodčího soudu v dané věci s tím, že zahájí takový spor u tohoto rozhodčího soudu“ a třetí osoba takový spor u rozhodčího soudu zahájila, nebyla tímto postupem mezi držitelem doménového jména a touto třetí osobou uzavřena rozhodčí smlouva.
Názor vyslovený Nejvyšším soudem není nijak překvapivý, na neplatnost zvolené konstrukce byl Rozhodčí soud opakovaně a dlouhodobě upozorňován, a to nejenom nucenými účastníky rozhodčího řízení, ale i odbornou veřejností. Tvrdohlavě však trval na tom, že pravomoc k rozhodování sporů mu náleží. Věříme však, že nadále již Rozhodčí soud bude názor Nejvyššího soudu respektovat a v případě, kdy účastníci vznesou příslušnou námitku, vysloví nedostatek své pravomoci.
eAdvokacie.cz – on-line právní poradenství
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




