Rozhodčí smlouvy pro doménové spory jsou neplatné
Nejvyšší soud vydal přelomové rozhodnutí ve věci posuzování platnosti rozhodčích smluv pro spory o doménová jména v doméně .cz. Ve věci vedené pod sp. zn. 23 Cdo 3895/2011 se zabýval tím, zda Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR je oprávněn rozhodovat ve sporu o doménové jméno „suzuki.cz“.
Shrnutí případu
Rozhodčí soud rozhodoval o doméně „suzuki.cz“ a vydal rozhodčí nález. Jedna ze stran podala žalobu na zrušení tohoto rozhodčího nálezu s argumentací, že Rozhodčí soud neměl pravomoc, neboť mezi účastníky neexistovala rozhodčí smlouva. V řízení bylo prokázáno, že žalobce si u CZ.NIC zaregistroval předmětné doménové jméno. V důsledku toho byl nucen souhlasit i s Pravidly alternativního řešení sporů, ze kterých mimo jiné vyplývá, že třetí osoba, která se domnívá, že registrací konkrétního doménového jména byla dotčena její práva, se může rozhodnout řešit tento spor buď s využitím obecného soudu, nebo s využitím Rozhodčího soudu. V takovém případě je držitel doménového jména na základě zmíněné rozhodčí veřejné nabídky povinen podrobit se tomuto řízení.
Městský soud v Praze vydaný rozhodčí nález zrušil, avšak Vrchní soud v Praze rozhodnutí změnil tak, že žalobu na zrušení rozhodčího nálezu zamítl. Žalobci tak nezbylo, než podat dovolání – a byl úspěšný.
Právní posouzení
Nejvyšší soud se v rozhodnutí ze dne 17.12.2013 přiklonil k názoru, že veřejné prohlášení, které držitel doménového jména činí ve smlouvě uzavírané s registrátorem vůči neurčitému okruhu třetích osob, že bude případné vzniklé spory řešit v rozhodčím řízení, není vyjádřením adresné vůle řešit vzniklé spory v rozhodčím řízení.
Zavázal-li se tak držitel doménového jména ve smlouvě s registrátorem „neodvolatelně veřejně podrobit pravomoci Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR v rozhodčím řízení před tímto rozhodčím soudem v případě, že třetí osoba napadne doménové jméno držitele, zařazené v elektronické databázi doménových jmen v národní doméně „cz“, pokud třetí osoba písemně projeví vůči držiteli vůli podrobit se pravomoci tohoto rozhodčího soudu v dané věci s tím, že zahájí takový spor u tohoto rozhodčího soudu“ a třetí osoba takový spor u rozhodčího soudu zahájila, nebyla tímto postupem mezi držitelem doménového jména a touto třetí osobou uzavřena rozhodčí smlouva.
Názor vyslovený Nejvyšším soudem není nijak překvapivý, na neplatnost zvolené konstrukce byl Rozhodčí soud opakovaně a dlouhodobě upozorňován, a to nejenom nucenými účastníky rozhodčího řízení, ale i odbornou veřejností. Tvrdohlavě však trval na tom, že pravomoc k rozhodování sporů mu náleží. Věříme však, že nadále již Rozhodčí soud bude názor Nejvyššího soudu respektovat a v případě, kdy účastníci vznesou příslušnou námitku, vysloví nedostatek své pravomoci.
eAdvokacie.cz – on-line právní poradenství
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



