Pět otázek pro JUDr. Tomáše Lichovníka
Na "Pět otázek pro" tentokrát odpovídal JUDr. Tomáš Lichovník, prezident Soudcovské unie a činný soudce. Jak zefektivnit civilní proces a jak se vymanit z tolik kritizovaného stavu přebujelosti české legislativy?
1) V poslední době ze všech stran slýcháme, jak je český právní řád přebujelý, komplikovaný a často vnitřně rozporný. Je nějaká cesta, jak se z kolotoče neustálých novel a legislativních novinek vymanit?
Myslím si, že cestou by byla větší trpělivost a zdrženlivost ze strany legislativy. Objeví-li se nějaký nový problém, není nezbytné jej hned řešit novým předpisem. Právní, potažmo soudní praxe by se s ním nejspíše vypořádala sama aktuální judikaturou. To sice trvá déle než přijetí novely či zcela nového zákona, ale stejně nelze všechny situace popsat v zákoně. Proto je lepší reagovat judikaturou.
2) Často se také kritizuje mnohost úprav procesního práva. Jen v civilním řízení známe sporné řízení, nesporné řízení, exekuční a insolvenční řízení. Zajímavá je myšlenka vytvořit jediný procesní kodex aplikovatelný napříč právními obory s tím, že dílčí odlišnosti a specifické instituty by upravovaly zvláštní stručné právní předpisy. Dokážete si představit, zda by to fungovalo v praxi?
Představit si to dovedu. Procesní předpis má zajistit rychlý, hospodárný a zejména spravedlivý proces. Základní zásady všech procesních norem tedy musí být stejné. Liší se pak v jednotlivostech.
3) Kodex civilního procesu upravuje hranice bagatelních sporů za současné nemožnosti podat hromadnou žalobu. Nemůže tak docházet k odepření spravedlnosti, když není možné v konkrétním případě dovolání, respektive dokonce odvolání?
Ústavní soud již ve svém nálezu Pl. 33/09 dospěl k závěru, že „obecné právo na odvolání není v ústavním pořádku zakotveno“. Domnívám se však, že by bylo vhodnější umožnit soudu, aby výjimečně připustil odvolání např. v bagatelních věcech. Jedná se o potřebu sjednocovací praxe.
4) Dalším problémem je velký počet sporů řešených před soudci. Dlouhé roky se táhnoucí řízení stojí jeho účastníky mnoho energie, času i finančních prostředků. Je tomu téměř dva roky, co mají strany možnost obrátit se na mediátora a tyto výdaje si ušetřit. Zaznamenaly soudy alespoň částečnou úlevu, nebo má mediace zatím jenom zanedbatelný význam?
Je to smutné, ale veřejnost zatím mediace příliš nevyužívá. Stále přetrvává neochota jednat s druhou stranou. Lidé se raději soudí než by jednali, ačkoli je to pak stojí daleko více energie i peněz. Věřím, že se to zlepší.
5) Máte pocit, že bývá kazuistických a různě „vylepšovaných“ procesních předpisů stranami řízení zneužíváno? Jak kverulacím a obstrukcím zabránit?
Podle mne je nejlepším lékem jednoduchý procesní předpis. Čím jsou složitější pravidla, tím lépe se v nich kličkuje a hledají se pochybení, kterých lze využít. V jednoduchosti je síla. Soudci by si zasloužili více důvěry při soudních řízeních.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.


