Pět otázek pro JUDr. Tomáše Lichovníka
Na "Pět otázek pro" tentokrát odpovídal JUDr. Tomáš Lichovník, prezident Soudcovské unie a činný soudce. Jak zefektivnit civilní proces a jak se vymanit z tolik kritizovaného stavu přebujelosti české legislativy?
1) V poslední době ze všech stran slýcháme, jak je český právní řád přebujelý, komplikovaný a často vnitřně rozporný. Je nějaká cesta, jak se z kolotoče neustálých novel a legislativních novinek vymanit?
Myslím si, že cestou by byla větší trpělivost a zdrženlivost ze strany legislativy. Objeví-li se nějaký nový problém, není nezbytné jej hned řešit novým předpisem. Právní, potažmo soudní praxe by se s ním nejspíše vypořádala sama aktuální judikaturou. To sice trvá déle než přijetí novely či zcela nového zákona, ale stejně nelze všechny situace popsat v zákoně. Proto je lepší reagovat judikaturou.
2) Často se také kritizuje mnohost úprav procesního práva. Jen v civilním řízení známe sporné řízení, nesporné řízení, exekuční a insolvenční řízení. Zajímavá je myšlenka vytvořit jediný procesní kodex aplikovatelný napříč právními obory s tím, že dílčí odlišnosti a specifické instituty by upravovaly zvláštní stručné právní předpisy. Dokážete si představit, zda by to fungovalo v praxi?
Představit si to dovedu. Procesní předpis má zajistit rychlý, hospodárný a zejména spravedlivý proces. Základní zásady všech procesních norem tedy musí být stejné. Liší se pak v jednotlivostech.
3) Kodex civilního procesu upravuje hranice bagatelních sporů za současné nemožnosti podat hromadnou žalobu. Nemůže tak docházet k odepření spravedlnosti, když není možné v konkrétním případě dovolání, respektive dokonce odvolání?
Ústavní soud již ve svém nálezu Pl. 33/09 dospěl k závěru, že „obecné právo na odvolání není v ústavním pořádku zakotveno“. Domnívám se však, že by bylo vhodnější umožnit soudu, aby výjimečně připustil odvolání např. v bagatelních věcech. Jedná se o potřebu sjednocovací praxe.
4) Dalším problémem je velký počet sporů řešených před soudci. Dlouhé roky se táhnoucí řízení stojí jeho účastníky mnoho energie, času i finančních prostředků. Je tomu téměř dva roky, co mají strany možnost obrátit se na mediátora a tyto výdaje si ušetřit. Zaznamenaly soudy alespoň částečnou úlevu, nebo má mediace zatím jenom zanedbatelný význam?
Je to smutné, ale veřejnost zatím mediace příliš nevyužívá. Stále přetrvává neochota jednat s druhou stranou. Lidé se raději soudí než by jednali, ačkoli je to pak stojí daleko více energie i peněz. Věřím, že se to zlepší.
5) Máte pocit, že bývá kazuistických a různě „vylepšovaných“ procesních předpisů stranami řízení zneužíváno? Jak kverulacím a obstrukcím zabránit?
Podle mne je nejlepším lékem jednoduchý procesní předpis. Čím jsou složitější pravidla, tím lépe se v nich kličkuje a hledají se pochybení, kterých lze využít. V jednoduchosti je síla. Soudci by si zasloužili více důvěry při soudních řízeních.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



