Ostatní

Každý rok se Vám na webu Právní prostor.cz snažíme přinášet novinky a vylepšení, aby Váš pobyt v prostoru plném práva byl co nejpřínosnější a nejpohodlnější. V šesti letech obvykle děti nastupují do školy, což je pro každého určitě velká změna. My jsme se v šestém roce fungování Právního prostoru odhodlali ke změně, která je pro portál podobně zásadní: přicházíme s jeho novou podobou – moderní, rychlejší, přehlednější.

Pozornost je věnována dvěma v současné době nejvýznamnějším hraničním určovatelům evropského mezinárodního práva soukromého – obvyklému pobytu a bydlišti. Pro účely unijních nařízení z oblasti mezinárodního práva soukromého je jak u obvyklého pobytu, tak u bydliště třeba rozlišovat, zda se jejich určování týká fyzických nebo právnických osob.

Česká advokátní komora (dále jen „Komora“ nebo „ČAK“) v nynější podobě byla zřízena zákonem č. 85/1996 Sb., o advokacii ze dne 13. března 1996, jenž nabyl účinnosti 1. července 1996 (dále jen „zákon o advokacii“).

Mgr. Jan Buček je advokát, ale taky bubeník. Jak jde jeho profese dohromady s hudbou? Jak se dá vše skloubit? A nachází v advokacii náměty pro hudební tvorbu? Nejen na tyto otázky jsme dostali odpověď v následujícím rozhovoru.

Mezinárodní den svobody tisku si připomínáme od roku 1993, kdy ho Valné shromáždění OSN ustanovilo jako vzpomínku na 3. května 1991. Tehdy byla přijata Windhoekská deklarace pro nezávislá, svobodná a pluralistická média v Africe a na celém světě. Tento den má připomenout, že média by měla být celosvětově svobodná a nezávislá, a také důležitost informací, hlavně těch nezkreslených, v dnešním světě.

Nová pravidla pro vstup na území ČR a vycestování týkající se zejména přeshraničních pracovníků, tzv. pendlerů, vstoupila v platnost 14. dubna 2020. Po necelých dvou týdnech, přesněji 27. dubna 2020, vstoupila v platnost další pravidla.

Jedenáctý ročník ankety Zákon roku vyhrálo téma „Digitální stát: obíhají data, nikoliv lidé“, konkrétně zákon o právu na digitální služby. Poslanecký návrh zákona zakládá obecné právo komunikovat se státem digitální formou a vytváří právní rámec, díky kterému by v průběhu pěti let mělo dojít k digitalizaci všech služeb státní správy.

Současná situace již zasáhla skoro celý svět. Pandemie tzv. koronaviru (Covid-19) ovlivnila životy všech. Omezení otevíracích dob, uzavřené prodejny maloobchodů či povinnosti týkající se pohybu na veřejnosti. Situace způsobila také celosvětovou zdravotnickou krizi, při které se ukazuje důležitost plánování zdravotnictví, dlouhodobých investic a zejména pak upozornila na často přehlíženou nepostradatelnost všech zdravotnických pracovníků.

Současná situace okolo koronaviru převrátila svět naruby, a to ze dne na den. Když pomineme zdravotní a společenská rizika, zůstane nám sáhodlouhý seznam ekonomických dopadů. Některé společnosti propouštějí jako o život, jiné zavírají své závody a živnostníci pomalu propadají panice.

Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky [1] je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Výši úplaty je zadavatel povinen definovat ještě před zahájením zadávacího řízení.

„Právník čte mezi řádky a analyzuje dva kroky dopředu, soustředí se na administrativní stránku. Stavař vždy bude spíš řešit stavbu jako takovou, přičemž jakékoliv dokladování, ohlašování, oznamování vidí jako ztrátu času.“ Jaké výzvy přináší propojování práva s ryze technickým odvětvím stavebnictví? Mají tyto dva světy něco společného?

Co znamená nouzový stav vyhlášený v souvislosti s pandemií způsobenou koronavirem pro farmaceutický průmysl? S jakými opatřeními se budou muset farmaceutické společnosti a jiné subjekty z Life Sciences and Health Care odvětví potýkat? Níže uvádíme základní informace a odpovědi na nejpalčivější otázky posledních dnů.

Společností hýbe debata o tom, zda a v jakém rozsahu budou státem kompenzovány škody, které občanům a podnikatelským subjektům (dále jen „poškození“) vzniknou v souvislosti s právními akty vydanými vládou a ministerstvem zdravotnictví.

Dne 19. března tohoto roku vyšel v Advokátním deníku a dne 25. března byl publikován rovněž na Právním prostoru článek Ondřeje Dostála o právech pacientů v době nouzového stavu za epidemie onemocněním COVID-19. Konkrétně je v článku hodnocena situace po vydání Opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ČR ze dne 16. března 2020 o omezení plánované nemocniční péče (dále jen „Opatření“).

Dnes již prakticky nikdo nepochybuje o tom, že vyhlášení nouzového stavu dle ústavního zákona č. 110/1998 Sb. (dále jen „ÚZ“) bylo krokem nutným a správným.

Sepsali jsme pro vás otázky a odpovědi na nejčastější právní otázky v souvislosti s pandemií Koronaviru. Soustředíme se na všechny oblasti práva, které jsou firmy nuceny řešit.

Od pokut za porušení karantény, porušení zákazu vycházení a povinnosti nosit roušku až po trestný čin šíření nakažlivé nemoci. Jaké sankce jsou spojeny s mimořádnými opatřeními?

Více než 300 dotazů zodpověděl během jediného týdne od spuštění právní online podpory Frank Bold [1]. Živnostníky nejvíce zajímají možnosti náhrady škod v případě uzavření provozoven nebo nutnost zajištění ochranných pomůcek pro zaměstnance zaměstnavatelem.

Ministerstvo zdravotnictví vydalo opatření, kterým se od 17. března 2020 omezuje plánovaná péče v nemocnicích, kvůli uvolnění kapacit pro COVID-19. Zdravotnictví ale slouží i pacientům s jinými nemocemi, úrazy a stavy, které mohou být mnohem nebezpečnější, než je COVID-19, zejména pokud by pacienti neměli přístup ke včasné léčbě. Ztrácejí nyní právo se léčit?

Současná situace pandemie COVID 19 se zásadně dotýká nejen pacientů, ale i lékařů. Vzhledem k akutnímu nedostatku ochranných prostředků proti nákaze jsou tyto distribuovány přednostně infekčním oddělením nemocnic. Velmi malé množství pak bylo distribuováno mezi praktické lékaře, na ostatní ambulantní specialisty a soukromé lékaře se zatím nedostalo vůbec nic.

Vyhlášení nouzového stavu, který má pomoci eliminovat šíření nakažlivé choroby COVID 19 (tak je tato nemoc uvedena v Nařízení vlády ČR, na které odkazuje § 154 zákona č. 40/2009 Sb. trestního zákoníku) bude mít nepochybně za následek vznik škod značného rozsahu, které dopadnou (vlastně již dopadají) na podnikatele. Ti se čím dál častěji ptají, zda je budou muset nést na své riziko, nebo zda mohou uplatnit nárok na jejich náhradu a případně v jaké výši.

Vyhlášení nouzového stavu, karantény a jiných opatření na území České republiky v souvislosti s šířící se pandemií viru COVID-19, lidově zvaného „koronavirus“ se projevuje očekávanými negativními dopady nejen na českou ekonomiku celkově, ale i na jednotlivé podnikatele a živnostníky.

Mezi podnikateli postiženými současnou situací se množí diskuse, zda bude možné po státu požadovat náhradu škody související s krizovými opatřeními. Často se zmiňuje ustanovení § 36 krizového zákona. Stejně tak se množí (prvotní) odpovědi právníků.

Přinášíme zaměstnavatelům aktuální seznam všech krizových opatřeních a praktická doporučení a rady.

Klimatická změna představuje jednu z největších výzev současné společnosti. Proto 11. prosince 2019 Komise zveřejnila Zelenou dohodu pro Evropu, politický dokument, ve kterém nadefinovala svůj plán růstu a transformace Evropské unie ve světle klimatické změny. V předchozí části jsme představili oblasti energetiky, klimatické neutrality a oběhového hospodářství.