Zákonem roku je právo na digitální služby
Jedenáctý ročník ankety Zákon roku vyhrálo téma „Digitální stát: obíhají data, nikoliv lidé“, konkrétně zákon o právu na digitální služby. Poslanecký návrh zákona zakládá obecné právo komunikovat se státem digitální formou a vytváří právní rámec, díky kterému by v průběhu pěti let mělo dojít k digitalizaci všech služeb státní správy.
„Vítězný zákon by měl usnadnit přístup ke státním službám. Jeho přijetí je ale jen začátek a bude třeba vymyslet řadu nových řešení. Jsem hrdá na to, že jedno z nich, tzv. BankID, aktuálně pomáhá vytvářet i Deloitte. V současné době není jednoduché přihlásit se (autentizovat) ke službám, které poskytuje stát. Bankovní identita představuje nové využití autentizačního prostředku, kterým se u nás každý měsíc přihlašuje do svého internetového bankovnictví pět milionů lidí. Deloitte se bude na jejím nasazení a s její pomocí na digitalizaci soukromých i veřejných služeb v Česku podílet,“ říká řídící partnerka Deloitte Diana Rádl Rogerová.
Anketu Zákon roku organizuje poradenská společnost Deloitte a její advokátní kancelář Deloitte Legal od roku 2010. Z pěti nominací vybíraly stovky podnikatelů nejlepší právní předpis, soubor zákonů nebo legislativní počin, který má pozitivní dopad na podnikání v Česku. Záštitu opět převzaly Hospodářská komora ČR, Česká advokátní komora a nově Komora daňových poradců ČR. V nominační radě zasedly dvě desítky autorit z různých oblastí nejen podnikání.
„Podruhé po sobě vyhrál zákon s velkým náskokem. Minulý rok to bylo urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, letos je to elektronizace státní správy, pro kterou hlasovala bezmála polovina všech hlasujících. Nominační radě se tak znovu podařilo ukázat inspirativní příklad, jak regulace může být prospěšná. Může zvyšovat efektivitu a vytvářet infrastrukturu pro zapojení podnikatelů a neziskového sektoru do řešení potřeb společnosti,“ říká Tomáš Babáček, advokát Deloitte Legal, předseda Nominační rady a projektový lídr Zákona roku.
Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, mimo jiné ukládá, aby byly vydány potřebné elektronické formuláře a propojeny registry, aby lidé už nemuseli nosit dokumenty z úřadu na úřad. Zákon byl přijat poslanci a senátory napříč politickým spektrem.
„Krize ukázala, jak moc by nám pomohlo, kdybychom byli s digitalizací dál. A právě zákon o právu na digitální službu znamená obrovský krok dopředu – agendy státu se budou do pěti let digitalizovat. Přelomový je i v tom, že do popředí staví občana. Říká totiž, že právě občan má ve vztahu ke státu nejen povinnosti, ale i právo,“ dodává poslanec Martin Kupka, jeden ze spoluautorů vítězného zákona.
„Vítězný zákon je převratnou změnou v přístupu k legislativnímu rámci digitalizace. Tento zákon vytváří podmínky pro urychlené dokončení propojeného datového fondu veřejné správy a pro zahájení plošného povinného sdílení jednou pořízených dat o každém podnikateli i občanovi, a to všemi oprávněnými úřady. Velmi si považuji, že proti návrhu vítězného zákona nehlasoval ani jeden poslanec, ani jeden senátor. I zákon, který se umístil na 2. místě, je v jistém smyslu revolucí, protože zásadním způsobem zpřehledňuje náš právní řád,“ říká Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR.
V letošních pěti nominacích nefiguroval jen zákon o právu na digitální služby, ale i další z řady nálezů Ústavního soudu, který digitalizační počiny státu pravidelně vrací do ústavních mantinelů.
„Hlasování na České advokátní komoře jednoznačně potvrdilo vysokou poptávku mezi advokáty o zefektivnění fungování státu pomocí digitálních technologií. S rostoucím tlakem na efektivitu výkonu advokacie, roste i mezi advokáty potřeba řešit klientské záležitosti časově a nákladově efektivním způsobem,“ dodává Robert Němec, místopředseda České advokátní komory.
„U všech tří předpisů či aktů, jež v anketě zvítězily, jde o takové, které mají podnikatelům nebo občanům ulehčit život či práci. Naplňují zásadu, že stát je tu pro lidi, a ne naopak. A že výkon státní moci musí být předvídatelný,“ uzavírá Jiří Nesrovnal z Komory daňových poradců ČR.
Celkové výsledky ankety Zákon roku 2019:
Umístění
Téma
Výsledek
Digitální stát: obíhají data, nikoliv lidé (zákon o právu na digitální služby)
47 %
Větší předvídatelnost a přehlednost zákonů (jednotné dny právní účinnosti a přehledy povinností)
18,8 %
Stát může povinnosti ukládat jen právním předpisem
16,2 %
Stát nesmí vybírat zvláštní poplatek za to, aby si plnil své povinnosti (zrušení poplatku za podání podnětu k prověření veřejné zakázky)
13,6 %
Snížení nákladů na podnikání (online zakládání obchodních společností)
4,4 %
Více informací o letošním i předchozích ročnících naleznete na www.zakonroku.cz.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.


