Judikatura
Přehled nejdůležitějších soudních rozhodnutí s odbornými komentáři. Sledujeme judikaturu českých i evropských soudů.
Posečkání daně provozovateli fotovoltaické soustavy
Solárnící dostali další políček od českých soudů. Nejvyšší správní soud konstatoval, že rdousící efekt lze zohlednit pouze tehdy, pokud se dotyčný choval ekonomicky rozumně.
Oprávnění starosty sjednat smluvní pokutu
Ústavní soud dne 25. 8. 2015 nálezem, sp. zn. I. ÚS 2574/14, uznal právo starosty sjednat smluvní pokutu ve prospěch obce.
Zásah Ústavního soudu do dokazování
Komentář JUDr. J. Jirsy k jednomu rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4032/14, v němž Ústavní soud uvádí, za jakých okolností může zasáhnout do hodnocení důkazů provedených obecným soudem.
Osvobození od soudních poplatků a směnečné řízení
Důvodem pro osvobození od soudních poplatků nemůže být sama o sobě skutečnost, že směnečný žalobce je nemajetný, neboť veškeré prostředky vynaložil na koupi cenného papíru (směnky). Pokud by tomu tak bylo, šlo by o zjevný a nepřijatelný pokus o podnikání na účet státu, na který by v případě neúspěchu žalobce přešlo celé riziko obchodní operace. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1.7.2015, sp. zn. 12 Cmo 130/2015
Odstranění vady díla třetí osobou
Co když si objednatel bez vědomí zhotovitele nechá odstranit vady díla? Má nárok na slevu? Postačí, že předmětné vady u zhotovitele reklamoval.
Pojem výroba pro účely zákona o spotřebních daních
Je výrobou i neúmyslné znečištění benzínu naftou?
Oprava předmětu leasingu
Leasingový nájemce automobilu jej po nehodě dal opravit přičemž náklady na opravu požadoval po leasingovém pronajímateli jakožto bezdůvodné obohacení. Měl na to nárok?
Vedlejší účastenství státu
Může za stát vystupovat na jedné straně několik organizačních složek jako vedlejší účastníci? Komentář k usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 30 Co 530/2013
Zpochybnění doručenky
Pochybnostmi o podpisu doručovatelky na doručence se musel zabývat Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 28. 7. 2015, sp. zn. 8 Afs 153/2014
Zákaz povolené loterie obecní vyhláškou
Ministerstvo financí konečně opustilo praxi, kdy odmítalo akceptovat regulaci obsaženou v obecně závazných vyhláškách obcí, a začalo z úřední povinnosti rušit příslušná povolení. To se přirozeně nelíbilo provozovateli předmětných videoloterijních terminálů, který argumentoval zejm. legitimním očekáváním...
Náhrada nákladů nezastoupeného účastníka ve správním soudnictví
Soud ve správním soudnictví nemůže přiznat procesně nezastoupenému navrhovateli náhradu nákladů řízení stanovenou paušální částkou.
Zájmy dotčených osob při poskytování informací
Nejvyšší správní soud rozsudkem 1 As 189/2014 zkomplikoval život všem subjektům, které jsou povinny poskytovat informace podle informačního zákona. Rozhodl totiž, že ministerstvo dopravy má povinnost při poskytování smlouvy s Českými drahami o této skutečnosti vždy předem informovat České dráhy a dát jim prostor k vyjádření. A toto pravidlo se netýká jen Českých drah ...
Odčinění imateriální újmy pozůstalých poškozených
Pokud má být podle úpravy účinné od 1. 1. 2014 (§ 2959 o. z.) vyjádřen v odčinění imateriální újmy pozůstalých poškozených zásah do jejich citové sféry, mělo by být odčinění výrazně vyšší než paušální částky stanovené podle § 444 odst. 3 obč. zák. č. 40/1964 Sb. Komentář k rozsudku krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1.7.2015, čj. 14 To 136/2015-385
Soudní přezkum přestupku na návrh poškozeného
Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 5 As 139/2014 potvrdil právní názor, podle kterého je navrhovatel v řízení o přestupku, který lze projednat pouze na návrh, k podání žaloby legitimován pouze podle § 65 odst. 2 soudního řádu správního.
Azyl pro příslušníky ozbrojených složek
Trestní odpovědnost tzv. "bílého koně"
Spolupůsobení toho, kdo svou totožnost a své jméno propůjčí k převzetí práv a povinností, které ve skutečnosti nechce autenticky vykonávat, resp. je vědomě vykonává v roli dobrovolné loutky, je trestné, pokud dojde k poruchovému jednání, jež naplňuje skutkovou podstatu nějakého majetkového či hospodářského trestného činu. Komentář k Usnesení Městského soudu v Praze, ze dne 6. května 2015, sp.zn. 5 To 159/2015
Nevidomí nemusí číst
Informovaný spotřebitel a průměrný spotřebitel
Ve sporu o nároku vyplývajícího z ochrany práv vlastníka průmyslových vzorů a z ochrany proti nekalé soutěži je otázka informovaného uživatele otázkou právní a nikoli odborně-skutkovou, proto ji nepřísluší hodnotit a posuzovat znalci. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 5. 2015, č.j. Cmo 112/2014-446
Konzultativní referendum
Je možné referendem zavázat obec k něčemu, v čem nemá pravomoc sama rozhodnout? A může soud vyhlásit referendum v jiném termínu, než který navrhuje přípravný výbor? Tyto otázky řešil Nejvyšší správní soud v rozsudku č.j. Ars 11/2014-42.
Výjimečnost zpětného zvýšení výživného
Komentář k rozporné judikatuře ohledně toho, zda ustanovení občanského zákoníku o zpětném zvýšení výživného pro nezletilé dítě se aplikuje zásadně nebo pouze ve výjimečných případech. Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27.5.2015, č.j. 11 Co 95/2015-277
Drogové delikty jako trestná činnost, ze které lze vyvozovat důvody vazby předstižné
Nelze obecně předstižnou vazbu vyvozovat z trestní minulosti velmi dávné či jiného druhu, ovšem drogová trestná činnost se zcela typicky vyznačuje silnými sklony k pokračování a opakování... Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 3. 2015, sp.zn. 5 To 132/2015
Odpovědnost advokáta za nepodání návrhu
V tomto případě Nejvyšší soud posuzoval odpovědnost za škodu advokáta, který měl svému klientovi způsobit škodu tím, že nepodal ústavní stížnost.
Přípustnost dovolání proti odmítnutí bagatelní žaloby
Uplatní se pravidlo o bagatelních věcech (tj. že je nepřípustné dovolání proti rozhodnutím, jimiž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč) i na nemeritorní rozhodnutí?
Stavební povolení negarantuje právo kácet
Maximální omezení svéprávnosti
S novým občanským zákoníkem se zrušila možnost úplného zbavení svéprávnosti a soudy tak musí nově v každém případu určit, do jaké míry má být člověk ve svém rozhodování omezen a proč. Rozhodnutí krajského soudu ze dne 9.6.2014 sp. zn. 24 Co 193/2014, publikované letos ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, zkoumá maximální možnou hranici, na jakou je možné omezit způsobilost k právnímu jednání.




