Judikatura

Pokud má být podle úpravy účinné od 1. 1. 2014 (§ 2959 o. z.) vyjádřen v odčinění imateriální újmy pozůstalých poškozených zásah do jejich citové sféry, mělo by být odčinění výrazně vyšší než paušální částky stanovené podle § 444 odst. 3 obč. zák. č. 40/1964 Sb. Komentář k rozsudku krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1.7.2015, čj. 14 To 136/2015-385

Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 5 As 139/2014 potvrdil právní názor, podle kterého je navrhovatel v řízení o přestupku, který lze projednat pouze na návrh, k podání žaloby legitimován pouze podle § 65 odst. 2 soudního řádu správního.

Spolupůsobení toho, kdo svou totožnost a své jméno propůjčí k převzetí práv a povinností, které ve skutečnosti nechce autenticky vykonávat, resp. je vědomě vykonává v roli dobrovolné loutky, je trestné, pokud dojde k poruchovému jednání, jež naplňuje skutkovou podstatu nějakého majetkového či hospodářského trestného činu. Komentář k Usnesení Městského soudu v Praze, ze dne 6. května 2015, sp.zn. 5 To 159/2015

Ve sporu o nároku vyplývajícího z ochrany práv vlastníka průmyslových vzorů a z ochrany proti nekalé soutěži je otázka informovaného uživatele otázkou právní a nikoli odborně-skutkovou, proto ji nepřísluší hodnotit a posuzovat znalci. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 5. 2015, č.j. Cmo 112/2014-446

Je možné referendem zavázat obec k něčemu, v čem nemá pravomoc sama rozhodnout? A může soud vyhlásit referendum v jiném termínu, než který navrhuje přípravný výbor? Tyto otázky řešil Nejvyšší správní soud v rozsudku č.j. Ars 11/2014-42.

Komentář k rozporné judikatuře ohledně toho, zda ustanovení občanského zákoníku o zpětném zvýšení výživného pro nezletilé dítě se aplikuje zásadně nebo pouze ve výjimečných případech. Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27.5.2015, č.j. 11 Co 95/2015-277

Nelze obecně předstižnou vazbu vyvozovat z trestní minulosti velmi dávné či jiného druhu, ovšem drogová trestná činnost se zcela typicky vyznačuje silnými sklony k pokračování a opakování... Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 3. 2015, sp.zn. 5 To 132/2015

V tomto případě Nejvyšší soud posuzoval odpovědnost za škodu advokáta, který měl svému klientovi způsobit škodu tím, že nepodal ústavní stížnost.

Uplatní se pravidlo o bagatelních věcech (tj. že je nepřípustné dovolání proti rozhodnutím, jimiž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč) i na nemeritorní rozhodnutí?

S novým občanským zákoníkem se zrušila možnost úplného zbavení svéprávnosti a soudy tak musí nově v každém případu určit, do jaké míry má být člověk ve svém rozhodování omezen a proč. Rozhodnutí krajského soudu ze dne 9.6.2014 sp. zn. 24 Co 193/2014, publikované letos ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, zkoumá maximální možnou hranici, na jakou je možné omezit způsobilost k právnímu jednání.

Lze se žalobou proti správnímu orgánu soudně domáhat doručení správního (např. přestupkového) rozhodnutí?

Je povinné očkování výkon státní správy na úseku zdravotnictví, nebo jde o plnění závazku vůči pacientovi?

Správnímu úřadu by měla stačit elektronicky zaslaná prostá kopie plné moci.

Nejvyšší správní soud v kárné věci libereckého exekutora rozhodoval smířlivě.

Pokud obžalovaný pomáhá se získáním nepravdivých, fingovaných a padělaných podkladů s vědomím jejich uplatnění při žádosti o bankovní úvěr, pak je přinejmenším srozuměn s rizikem, že úvěr pachatelem nebude splácen. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2015, 5 To 42/2015

Změna judikatury není důvodem pro obnovu řízení.

Nejvyšší soud se vyjádřil k otázce šikanózního způsobu výkonu práva zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci

Co je podstatné snížení ceny nemovitosti při jejím rozdělení v rámci zrušení a vypořádání spoluvlastnictví?

Pokud nemajetný mladistvý řádně studuje, je třeba ho v této snaze podpořit, a ne na něj klást další nároky související s náklady na obhajobu v jeho trestní věci. Komentář k usnesní Městského soudu v Praze ze dne 9. června 2015, sp. zn. 67 Tmo 26/2015

Kdo je příslušný k rozhodování o náhradě nemajetkové újmy, která vznikla v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného jednak před několika správními orgány a zároveň před správními soudy a ústavním soudem?

Tento judikát vyvrací rozšířený právní názor, že úřad nemusí poskytovat informace, které nemá (právním předpisem uloženou) povinnost shromažďovat.

Pravidlo, podle nějž smí být nemovitosti na území vojenského újezdu vlastněny toliko státem, restituci obecního přídělového majetku dle § 2a zákona č. 172/1991 Sb. v existujících újezdech znemožňuje.