Trestní odpovědnost tzv. "bílého koně"

Komentář k Usnesení Městského soudu v Praze, ze dne 6. května 2015, sp.zn. 5 To 159/2015

Zas a znovu, už od počátku devadesátých let, kdy se pojem „bílého koně“ v kriminálním způsobu podnikání objevil.

Ten, kdo bílého koně najal, se hájí tím, že nic nedělal, kůň namítá, že nic nedělal, nechápal a nevěděl.

A tak odvolací senát popisuje jednání obžalované, která se za finanční odměnu nechala zjednat k roli, pro niž se vžilo případné označení „bílého koně“. Označuje je za vysoce společensky škodlivé a tedy, nota bene při výši výsledných finančních škod způsobených státu trestnými činy, naprosto nepřipadá v úvahu dekriminalizace podle zásady subsidiarity trestní represe (ultima ratio) ve smyslu § 12 odst. 2 trestního zákoníku.

Třeba zdůraznit, pokračuje soud druhého stupně,že spolupůsobení toho, kdo svou totožnost a své jméno propůjčí k převzetí práv a povinností, jež ve skutečnosti nechce autenticky vykonávat, resp. je vědomě vykonává v roli dobrovolné loutky, nutně tak otevřené všem možnostem, je trestné, pokud – kromě jiného i v důsledku např. úmyslného opominutí pachatele plnit řádně své povinnosti jednatele – dojde k poruchovému jednání, jež naplňuje skutkovou podstatu nějakého majetkového či hospodářského trestného činu. Pachatel tohoto typu se jako tzv. bílý kůň vědomě otevírá všem myslitelným možnostem, a je tak přinejmenším srozuměn se za daných okolností zcela reálnou možností, že se stává součástí nelegální situace či nelegálního jednání, které se ani zdaleka nemusí vyčerpávat jeho dosazením do fakticky nezastávané funkce jednatele, resp. do role „slepého“ podepisovače předkládaných listin, ale v logice takto nastoupeného děje půjde dál a dál za meze slušného a legálního, dost možno i do oblasti kriminální. V takovémto jednání osob, které se propůjčují k fiktivnímu vykonávání odpovědných funkcí jednatelů obchodních společností, jde z hledisek obecných celospolečenských zájmů o vysoce neblahý, odsouzeníhodný jev, neboť jednání pachatelů tohoto typu zcela zřejmě přispívá k páchání majetkové, hospodářské i další trestné činnosti tam, kde by k ní jinak ani nemuselo dojít. Kromě toho pachatel tohoto typu zároveň typicky i kryje totožnost skutečných, za svou totožností skrytých hybatelů či organizátorů dané trestné činnosti, případně svým nasazením se pro zájmy osob skrytých v pozadí napomáhá k jejich beztrestnosti, což je na místě hodnotit jako přitěžující okolnost svého druhu.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde