Krácení služebního platu
I nárok státního zaměstnance na plat vychází z faktického výkonu služby
Až k Nejvyššímu správnímu soudu se dostal případ státního zaměstnance, který odmítnul nastoupit do služby po převedení na jiné služební místo a domáhal se platu s odůvodněním, že mu nemohl být odebrán, mj. z důvodu jeho postavení whistleblowera. Ve věci sp. zn. 4 Ads 92/2022 se soud zabývá i jeho argumentací směřující proti samotné pravomoci státního tajemníka rozhodnout o nevyplácení jeho mzdy.
Soud konstatoval, že jde o problematiku odměňování, která se řídí zákoníkem práce, a podle zákoníku práce přísluší zaměstnanci mzda za vykonanou práci (službu). Samozřejmě s výjimkami stanovenými zákonem (služební volno, překážky…). Pravomoc služebních orgánů ke krácení či nevyplácení platu v případě neomluvené absence nevyžaduje žádné speciální kompetenční ustanovení v zákoně o státní službě. Jedná se o faktický úkon, nikoli o rozhodnutí ve smyslu § 159 odst. 1 zákona o státní službě. Státní zaměstnanec má možnost se proti takovému úkonu bránit požadavkem na vyplacení, čímž iniciuje vydání rozhodnutí o odměňování ve smyslu § 159 odst. 1 písm. d) zákona o státní službě.
Soud uzavírá, že nárok státního zaměstnance na plat vychází primárně z faktického výkonu služby, tj. státní zaměstnanec musí přinejmenším „chodit do práce“. A to i v případě, že by měl postavení whistleblowera.
Celý text rozsudku sp. zn. 4 Ads 92/2022
Další články
Použití cizí ochranné známky politickou stranou
Vlastník ochranné známky může bránit tomu, aby politická strana užívala jeho ochrannou známku s dobrým jménem, pokud tato strana neprokázala, že její svoboda projevu převažuje nad právy a zájmy tohoto vlastníka.
Odpovědnost za nepoložení otázky Soudnímu dvoru
Soudní dvůr upřesnil podmínky, za nichž může jednotlivec dosáhnout náhrady škody v důsledku soudního rozhodnutí, které je v rozporu s unijním právem
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
