Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Co může být důkazem?
- Právní předpisy umožňují jako důkaz využít v zásadě jakékoliv prostředky ke zjištění stavu věci.
- Digitální stopy jako např. screenshoty či nahrávky, které soudy v zásadě bez dalšího dříve přijímaly, ovšem v dnešní době nelze automaticky považovat za věrohodné.
- S nástupem AI se situace zásadně mění a stabilita digitální stopy se stává minulostí. Klíčem k výsledku soudních řízení už nebude jen argumentace, ale prokazování pravosti důkazů, které může zcela zastínit samotnou podstatu sporu.
Technologický a legislativní deficit české justice
Česká justice není na rizika spojená s AI padělky stoprocentně připravena, jelikož soud nemůže padělaný nebo pozměněný důkaz sám odhalit a současně nemá k dispozici software k posouzení, zda byl důkaz vytvořen pomocí umělé inteligence.
Na aktuální situaci prozatím žádným způsobem nereaguje ani česká legislativa (vyjma § 181 odst. 2 a § 191a zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění novely č. 270/2025 Sb. účinné od 1. ledna 2026, která některá jednání spojená s užitím AI kriminalizuje).
Zapojení soudních znalců
Pokud tedy účastník řízení předloží digitální důkaz (např. nahrávku) a druhý účastník prohlásí, že důkaz vygenerovala AI, průběh soudního řízení může být v některých případech při nedostatku dalších důkazů zkomplikován. V řízení bude nutné ustanovit znalce z oboru kybernetika a forenzní analýza dat, který může (ale nemusí) určit, zda byl důkaz vytvořen pomocí AI.
Povinné označení AI obsahu a jeho limity
Ačkoliv evropský Akt o umělé inteligenci (AI Act) zavádí podle čl. 50 odst. 2 povinnost identifikovat vytvořený obsah AI pomocí vodoznaků, je pravděpodobné, že někteří uživatelé budou umět tato opatření obejít.
Budoucí úspěch v soudním řízení tak může být podmíněn:
- precizní technickou připraveností k analýze digitálních důkazů;
- zajištění digitálních důkazů ještě před vznikem sporu nebo bezprostředně po jeho vzniku;
- opatření k prokázání, že s digitálními důkazy nikdo nemanipuloval.
Další články
Odstoupení na tlačítko
Představujeme nový § 1830a občanského zákoníku, který ukládá všem e-shopům zavést novou funkci.
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
