Vláda plánuje předávat ocenění „Úřednický čin roku“
Od ledna 2026 vstoupí v účinnost novela zákona o státní službě, jejímž důsledkem bude přechod nejvyššího státního úředníka pod Úřad vlády. Tato změna, schválená Poslaneckou sněmovnou (sněmovní tisk č. 673/0 dne 16. 4. 2024. Senát má lhůtu na projednání do 12.12.2024), znamená zásadní přenastavení kompetencí v rámci řízení státní správy.
Novela reflektuje potřebu posílit koordinaci a strategické řízení státní správy v rámci centrální vlády. V této souvislosti přichází také nový návrh Ministerstva vnitra, který zavádí ocenění „Úřednický čin roku“. Toto ocenění, plánované k předávání poprvé v roce 2025, je navrženo jako prostředek ke zviditelnění a ocenění práce úředníků, kteří svou činností výrazně přispěli ke zlepšení veřejné správy.
Zavedení ocenění „Úřednický čin roku“ Ministerstvo vnitra připravilo návrh na změnu nařízení vlády č. 271/2017 Sb., o oceněních udělovaných Ministerstvem vnitra. Tato změna, která aktuálně míří na jednání vlády (bude projednáno ve středu 11. 12. 2024), zavádí nové ocenění s názvem „Úřednický čin roku“. Cílem je ocenit úředníky, kteří svým osobním přístupem, inovativním myšlením nebo dobrou praxí významně přispěli k efektivnějšímu fungování veřejné správy. Ocenění má mimo jiné sloužit i jako nástroj ke zlepšení vnímání práce úředníků veřejností. Ocenění bude udělováno jednou ročně během slavnostního ceremoniálu, jehož atmosféra má podpořit prestiž této akce. Vítězové obdrží diplom a plaketu, přičemž v případě, že za oceněným činem stojí tým (zpravidla do pěti lidí), bude ocenění uděleno každému členovi týmu. Finanční odměna s oceněním spojena není, nicméně Ministerstvo vnitra hradí výdaje spojené s pořádáním ceremoniálu a výrobou plaket ze svého rozpočtu. Tyto náklady nebudou klást dodatečné nároky na státní rozpočet.
Kdo může být oceněn?
Cena „Úřednický čin roku“ je určena pro široké spektrum pracovníků veřejné správy. Zahrnuje:
- Státní zaměstnance vykonávající službu podle zákona o státní službě (zákon č. 234/2014 Sb.) a jiné zaměstnance ve služebním úřadu.
- Úředníky a zaměstnance územních samosprávných celků (ÚSC), a to jak podle zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.), tak podle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků. Tato široká definice umožní ocenit nejen zaměstnance, kteří pracují v rámci vrchnostenské veřejné správy (např. rozhodování o právech a povinnostech občanů), ale i ty, kteří se věnují fiskální, administrativní, personální nebo servisní oblasti. Smyslem tohoto přístupu je ocenit všechny činnosti, které přispívají ke zlepšení fungování veřejné správy, a to včetně inovací v oblasti řízení lidských zdrojů nebo zlepšení administrativních procesů.
Kdo může nominovat?
Nominace na ocenění budou moci podávat kolegové nebo nadřízení. O vítězích bude rozhodovat odborná porota, která bude složena z expertů na veřejnou správu. Porota bude hodnotit nejen výsledky nominovaných projektů, ale také přístup, inovativnost a celkový přínos pro veřejnou správu. Tento transparentní proces má zajistit, že ocenění získají skutečně ti nejzasloužilejší, jak uvádí důvodová zpráva k materiálu.
Hlavními cíli zavedení ocenění „Úřednický čin roku“ jsou:
- Zvýšení prestiže práce úředníků – ocenění má ukázat, že práce úředníků má velký význam pro fungování státu a společnosti.
- Motivace zaměstnanců veřejné správy – ocenění má inspirovat úředníky k inovativnímu přístupu a nadstandardnímu nasazení.
- Zlepšení vnímání veřejné správy veřejností – prezentace úspěšných projektů a činů úředníků má posílit důvěru občanů ve veřejnou správu.
První ročník ocenění „Úřednický čin roku“ je naplánován na rok 2025. Pro tento účel bude prý ještě během nadcházejících dní připravena metodika pro nominace, pravidla pro hodnocení a sestavení odborné poroty. Slavnostní ceremoniál, během něhož budou ocenění předána, se stane každoroční tradicí, která má přispět k popularizaci práce úředníků.
Navrhovaná právní úprava byla vypracována na základě zmocnění uvedeného v § 49 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.
Ocenění „Úřednický čin roku“ může mít rozhodně pozitivní vliv na motivaci úředníků a na zlepšení jejich pracovního prostředí. V prostředí územních samosprávných celků může být pozitivním vedlejším efektem i zvýšení prestiže obcí a krajů, jejichž zaměstnanci ocenění získají.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



