Určovací žaloba: co dělat, když zápis v katastru neodpovídá skutečnosti
U práv zapisovaných do katastru nemovitostí zpravidla předpokládáme, že jsou zapsána podle skutečného stavu. V praxi je však možné se setkat se s řadou případů, kdy osoba zapsaná v katastru nemovitostí ve skutečnosti není vlastníkem dané nemovitosti nebo kdy katastr obsahuje chybný údaj ohledně věcného břemene. Jak v takových případech postupovat?
Když zápis v katastru neodpovídá skutečnosti
Stav, kdy zápis v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému právnímu stavu, může nastat, například když smluvní strany uzavřely smlouvu, opomněly však podat návrh na vklad příslušného práva do katastru nemovitostí. Jiným příkladem je situace, kdy po provedení zápisu do katastru nemovitostí jedna ze stran od smlouvy odstoupila. Ojedinělé nejsou ani případy, kdy k zápisu do katastru nemovitostí došlo na základě návrhu podaného ve zlé víře, tedy s vědomím, že požadovaný zápis neodpovídá právnímu stavu.
Určovací žaloba
V případě, že vlastník (či osoba oprávněná/povinná z věcného břemene) zjistí, že údaj zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti, může se domáhat určení svého práva prostřednictvím určovací žaloby (neboli žaloby na určení vlastnického práva podle § 80 občanského soudního řádu).
Podání určovací žaloby ovšem samozřejmě představuje až krajní prostředek a žaloba tedy nebude úspěšná, pokud osoba, proti které by měla žaloba směřovat, požadovaný stav nepopírá a je například ochotná přistoupit k tzv. souhlasnému prohlášení. V takovém případě je vhodnějším a jednodušším řešením mimosoudní dohoda. Základním předpokladem pro úspěch určovací žaloby je prokázání naléhavého právního zájmu na určení (ne)existence práva.
Naléhavý právní zájem
V případě sporů ohledně vlastnického práva k nemovitostem či existenci věcných břemen lze říci, že naléhavý právní zájem bude v těchto případech dán v zásadě vždy (podle Nejvyššího soudu: „Naléhavý právní zájem jako předpoklad pro podání určovací žaloby je dán již existencí rozporů ve vlastnických vztazích.“). Naléhavý právní zájem nicméně není presumován a musí být proto vždy tvrzen a prokazován.
Obecně řečeno, právní zájem je podle ustálené judikatury s ohledem na určovací žalobu dán, jestliže by bez tohoto určení bylo ohroženo žalobcovo právo nebo právní vztah, na němž je zúčastněn, nebo jestliže by se jeho postavení bez tohoto určení stalo nejistým (viz nález Ústavního soudu). Příkladem tedy může být právě stav, kdy existuje spor o vlastnictví pozemku a žádná (nebo některá) z osob tvrdících své vlastnické právo k dotčenému pozemku tak tento pozemek nemůže užívat pro tvrzené vlastnické právo druhé osoby.
Proti komu směřuje určovací žaloba
K úspěšnosti určovací žaloby je dále nutné věnovat pozornost osobám, proti kterým má žaloba směřovat. Je například logické, že v případě, že určitá osoba bude tvrdit, že je vlastníkem daného pozemku, ačkoliv v katastru nemovitostí bude zapsána jiná osoba, bude zapotřebí návrh směřovat právě proti této osobě.
Naléhavý právní zájem na určení v tomto případě nemůže být dán, jestliže žaloba o určení vlastnictví nesměřuje proti osobě (příp. všem osobám), která má být (podle žalobce) jako vlastník do katastru nemovitostí zapsána. Lze tedy říci, že v zásadě ve všech případech se musí alespoň na jedné straně (straně žalobce či žalovaného) nacházet osoba, která je zapsána v katastru nemovitostí.
Naléhavý právní zájem rovněž není dán, jestliže žaloba o určení vlastnictví nesměřuje proti všem osobám, které vlastnické právo žalobce popírají a které jsou jako vlastníci zapsány v katastru nemovitostí.
Naléhavý právní zájem nájemce
Na tomto místě je dále nutné upozornit, že ne vždy bude k podání určovací žaloby oprávněna jen osoba, která tvrdí, že je či naopak není vlastníkem dané nemovitosti či oprávněným/povinným z věcného břemene. Naléhavý právní zájem k podání určovací žaloby byl totiž českými soudy přiznán i např. nájemci, který se domáhal určení, kdo je vlastníkem jím užívaných pozemků.
Doporučení
S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že prokázání naléhavého právního zájmu představuje vedle samotného prokázání vlastnického práva/oprávnění z věcného břemene v rámci řízení o určovací žalobě stěžejní otázku a v žádném případě by tedy při přípravě žaloby nemělo být podceněno.
Při přípravě určovací žaloby je rovněž nutné mít na paměti zásadu materiální publicity. S ohledem na určovací žalobu se rovněž uplatní instituty poznámky spornosti a poznámky rozepře.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




