Služební průkazy po novém: úřady získávají větší volnost

Novela zákona o úřednících územních samosprávných celků přináší významné změny i pro státní službu. Propustnost mezi státní službou a územní samosprávou je dlouhodobě žádoucím cílem, který podporuje flexibilitu a profesní rozvoj úředníků, ale i státních zaměstnanců. Nová právní úprava tento trend dále posiluje a přináší několik významných změn.

autorka knih o státně zaměstnanecké personalistice

Jedná se především o změny v zákoně č. 234/2014 Sb., o státní službě (dále jen „ZSS“).

Změny v uznávání zkoušek a kvalifikace

Klíčovou změnou je nová úprava § 36 odst. 4 ZSS, která reaguje na zrušení rozdělení zvláštní odborné způsobilosti na obecnou a zvláštní část u úředníků územních samosprávných celků. Nově se stanoví rovnocennost zkoušky vstupního vzdělávání úředníků vůči obecné části úřednické zkoušky státních zaměstnanců. To znamená, že úředníci, kteří absolvovali vstupní vzdělávání podle zákona o úřednících územních samosprávných celků, nebudou muset při přechodu do státní služby skládat obecnou část úřednické zkoušky vztahující se na státní zaměstnance. Přechodné ustanovení přitom pamatuje i na státní zaměstnance, kterým byla v minulosti uznána rovnocennost obecné části zkoušky zvláštní odborné způsobilosti - tato rovnocennost zůstává v platnosti. Důležité je, že vykonaná úřednická zkouška nebo přiznaná rovnocennost má neomezenou platnost a nezaniká ani se skončením služebního poměru.

Liberalizace služebních průkazů

Významnou změnou, která přichází s pozměňovacím návrhem poslance Lukáše Vlčka (dnes ministra průmyslu a obchodu), je zrušení § 154 odst. 3 zákona o státní službě. Tímto krokem se ruší jednotný vzor služebního průkazu státního zaměstnance a služební úřady získávají volnost v úpravě vzhledu služebních průkazů podle vlastních potřeb. Současně se ruší vyhláška č. 388/2017 Sb., o vzoru služebního průkazu státního zaměstnance. Od ledna 2025 tudíž všechny služební průkazy státních zaměstnanců nebudou již podléhat výše zmíněné vyhlášce (jednotnému vizuálnímu stylu). 

Zákonodárci ponechali ustanovení § 13 odst. 7 ZSS, kde stojí: „nejvyšší státní tajemník se při své kontrolní činnosti může prokazovat služebním průkazem, jehož formu stanoví vyhláška Ministerstva vnitra“. Ta je však zrušena. Je tedy pravděpodobné, že pověření ke kontrole (při výkonu kontroly se postupuje podle kontrolního řádu (§ 13 odst. 7 ZSS) již nebude probíhat formou průkazu, protože se jedná pouze o možnost a pověření bude mít jinou formu, a to písemné pověření k jednotlivé kontrole podle § 4 odst. 3 písm. a) zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) – ten připouští obojí- písemné pověření i formu průkazu. Je však možné, že ještě vznikne nová vyhláška Ministerstva vnitra, která bude upravovat služební průkaz pouze nejvyššího státního tajemníka.  Zatím v legislativním procesu není.

Služební průkaz musí i nadále obsahovat (§ 154 odst. 1 ZSS): 

  • jméno, popřípadě jména, a příjmení státního zaměstnance 
  • fotografii státního zaměstnance 
  • označení služebního úřadu 
  • evidenční číslo služebního průkazu 
  • datum vystavení 

Různorodost služebních průkazů není možná u příslušníků bezpečnostních sborů především proto, že jejich průkazy slouží jako jednoznačný identifikátor oprávnění k výkonu pravomocí vůči veřejnosti (např. vyhláška č. 122/2015 Sb., o způsobu vnějšího označení, služebních stejnokrojích a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel, plavidel a letadel Policie České republiky a o prokazování příslušnosti k Policii České republiky (o policejním označení)). Proto musí být jejich vzhled jednotný a snadno rozpoznatelný pro veřejnost i ostatní složky bezpečnostního systému. Naproti tomu služební průkazy státních zaměstnanců slouží primárně k prokázání příslušnosti ke služebnímu úřadu a nemají tak přísné bezpečnostní požadavky, proto lze jejich vzhled přizpůsobit potřebám jednotlivých úřadů při zachování základních náležitostí.

Propustnost mezi systémy

Novela tímto posiluje vzájemnou prostupnost mezi státní službou a územní samosprávou zejména v oblastech, kde je výkon agend obdobný. Toto se týká například: 

  • památkové péče 
  • územního plánování 
  • stavebního řádu 
  • sociálně-právní ochrany dětí 
  • přestupkového řízení 

Novela představuje významný krok k větší flexibilitě a propustnosti mezi oběma systémy veřejné správy. Zjednodušuje přechody úředníků mezi státní službou a územní samosprávou, snižuje administrativní zátěž a liberalizuje systém služebních průkazů. Tyto změny přispívají k efektivnějšímu fungování veřejné správy a lepší mobilitě kvalifikovaných úředníků. Nová právní úprava reflektuje praktické potřeby služebních úřadů a územních samosprávných celků, přičemž zachovává nezbytné standardy odbornosti a kvalifikace. Je důležité zdůraznit, že všechny dosavadní rovnocennosti zkoušek zůstávají v platnosti, čímž je zajištěna právní jistota stávajících státních zaměstnanců.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články