Telemarketing
Novela zákona o elektronických komunikacích principiálně mění dosavadní pravidla telemarketingu, zjednodušeně řečeno informování o nabídkách zboží a služeb prostřednictvím telefonního kontaktu.
Kdy lze využít telefonní kontakt k marketingové nabídce? Jak má být souhlas správně udělen?
Novela zákona o elektronických komunikacích, která principiálně mění dosavadní pravidla, je kromě jiného reakcí na krajně nevhodnou praxi některých podnikatelů zejména v oblasti energetiky, kteří se prostřednictvím telefonického kontaktu snaží přimět odběratele ke změně dodavatele energií.
Doposavad byla právní úprava vystavěna tak, že pokud si uživatel nebo účastník (fyzická nebo právnická osoba) služby elektronických komunikací (zjednodušeně řečeno uživatel konkrétního telefonního čísla) nepřál být kontaktován za marketingovými účely s nabídkou zboží nebo služeb třetími osobami, mohl se bezplatně obrátit na svého poskytovatele služeb s tím, aby zajistil, že u jeho kontaktních údajů bude ve veřejně dostupných účastnických (telefonních) seznamech ve smyslu § 95 zákona o elektronických komunikacích uvedeno, že si nepřeje být kontaktován za marketingovými účely. Příkladem veřejně dostupného účastnického seznamu je například webová stránka www.1188.cz.
Pokud v účastnickém seznamu taková informace uvedena nebyla, bylo například možné náhodně generovaná telefonní čísla (po kontrole vůči účastnickým seznamům) využít k oslovení s nabídkou zboží nebo služeb. Kontaktování přes nesouhlas bylo přestupkem.
V nedávné době došlo k principiální změně právní úpravy. Dosavadní shora popsaný opt-out princip, tedy předpoklad souhlasu s kontaktováním, nebude-li vysloven nesouhlas, se mění na opt-in, tedy nebude-li vysloven výslovný souhlas, platí, že osoba s kontaktováním nesouhlasí.
Konkrétněji řečeno, nově je zakázáno nabízet marketingovou reklamu (nebo jiný obdobný způsob nabídky zboží nebo služeb) osobám, u kterých není v účastnickém seznamu uvedeno, že si přejí být za marketingovými účely kontaktovány. Za vytvoření účastnického seznamu se přitom považuje i náhodné generování čísel.
Bez souhlasu je rovněž zakázáno využívat účastnické seznamy a služby elektronických komunikací pro účely marketingu prostřednictvím automatických systémů volání bez lidské účasti (automatická volací zařízení).
Změna právní úpravy je účinná od 1. ledna 2022. V plném rozsahu se fakticky projeví až v polovině roku 2022, kdy uplyne lhůta, v níž se osoby vedené v účastnických seznamech k 1. lednu 2022 mohou vyjádřit, zda chtějí být kontaktováni za účelem marketingu. Kdo se ve stanovené lhůtě nevyjádří tak, že si přeje být za marketingovými účely kontaktován, bude na něj nahlíženo jako by se vyjádřil negativně. Takovou osobu tak nebude napříště možné za marketingovými účely kontaktovat.
Porušení předepsaných pravidel zůstává i nadále přestupkem, za nějž bude možné uložit pokutu až do výše 50 000 000 Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu pachatele přestupku dosaženého za poslední ukončené účetní období, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší.
Změna zákona o elektronických komunikacích, jak byla shora stručně shrnuta, by se s ohledem na svůj účel neměla dotknout možnosti oslovovat vlastní zákazníky s nabídkou vlastního zboží nebo služeb, ať již telefonicky nebo elektronickou poštou. Stejné platí o osobách, které Vám již udělily souhlas odpovídající právní úpravě na ochranu osobních údajů (byť by se jednalo o právnické osoby), o informování o nabídkách Vašeho zboží nebo služeb a o informování o nabídkách zboží nebo služeb Vašich partnerů.
V této souvislosti lze poukázat na vyjádření Českého telekomunikačního úřadu, který ve své monitorovací zprávě č. 7 z roku 2021 uvedl: Pokud nebude v účastnickém seznamu jeho souhlas uveden, pak se bude mít za to, že si takový marketingový kontakt nepřeje. To se samozřejmě nebude týkat situací, kdy jej kontaktuje lékař, poskytovatel služeb, prodejce zboží a další, kteří mají možnost „volání“ svým klientům ošetřenou v rámci pravidel ochrany osobních údajů, a to souhlasem klienta, oprávněným zájmem společnosti nebo nějakým zákonným důvodem.
V bodech lze doposavad uvedená a nová pravidla zákona o elektronických komunikacích k telefonické nabídce zboží nebo služeb shrnout ve stručnosti takto:
- s marketingovou nabídkou zboží nebo služeb lze telefonicky kontaktovat osoby, u nichž je ve veřejném účastnickém seznamu uvedeno, že s takovým kontaktováním souhlasí;
- je-li kontakt veden ve veřejném účastnickém seznamu a není-li doprovozen informací, že uživatel souhlasí s kontaktováním s nabídkou zboží nebo služeb, nelze uživatele za tímto účelem kontaktovat;
- není-li telefonní kontakt ve veřejném účastnickém seznamu uveden, platí, že si uživatel kontaktování za marketingovými účely nepřeje;
- bez ohledu na shora uvedené lze využít telefonní kontakt k marketingové nabídce, pokud se jedná o telefonní spojení, které osoba na svých webových stránkách zveřejnila právě za tímto účelem, tzn. jde například o telefonní kontakt na obchodní oddělení, který je doprovozen informací, že s nabídkami určitého zboží nebo služeb se lze jeho prostřednictvím na společnost obracet;
- v případě náhodně generovaných telefonních čísel je třeba ve veřejných účastnických seznamech ověřit, zda byl ve smyslu bodu 1) vysloven souhlas s kontaktováním za marketingovými účely. Pokud v seznamu souhlas uveden není nebo osoba není vůbec v seznamu evidována, má se za to, že souhlas neudělila a nelze se na ni prostřednictvím předmětného telefonního kontaktu za marketingovými účely obracet;
- s marketingovou nabídkou zboží nebo služeb lze telefonicky kontaktovat vlastní zákazníky a dále osoby, které poskytly s takovým kontaktováním souhlas. Zejména při cílení (profilování) nabídky vůči fyzickým osobám je současně třeba respektovat právní úpravu na ochranu osobních údajů.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



