Lesk a bída zákona o střetu zájmů

Druhou tezí je permanentní snaha zákonodárce. Jak jsem za posledních 28 let vypozoroval, v České republice je v podstatě jedno, zda jsou Poslanecká sněmovna a Senát pravicoví nebo levicoví, obě varianty stejně přinášejí nové a nové regulace, ač se tváří, že tak ve skutečnosti nečiní.

Hlavní právní normou v oblasti boje se střetem zájmů je u nás zákon o střetu zájmů č. 159/2006 Sb., který byl mnohokráte novelizován. Střetový zákon upravuje zejména povinnost veřejných funkcionářů vykonávat svou funkci tak, aby nedocházelo ke střetu mezi jejich osobními zájmy a zájmy, které jsou povinni z titulu své funkce prosazovat nebo hájit, dále například povinnost oznamovat skutečnosti, které by ke střetu zájmů mohly vést, dále upravuje veřejnou kontrolu majetku, povinnost omezení některých činností veřejných funkcionářů a neslučitelnost výkonu funkce veřejného funkcionáře s jinými funkcemi, odpovědnost veřejných funkcionářů za porušení povinností stanovených tímto zákonem, včetně správních trestů.

Působnost a základní pojmy zákona o střetu zájmů

Veřejnost se někdy domnívá, že se zákon vztahuje pouze na radnice, ale ve skutečnosti se vztahuje na širokou paletu subjektů, od poslanců, senátorů, soudců, státních zástupců, po členy bankovní rady ČNB, ale samozřejmě se vztahuje též na územní samosprávy. Velice mě ale trápí, že zákon dopadá i na neuvolněné radní, byť od července 2018 je tato úprava poněkud zmírněna. Neuvolněný radní je takový, který vedle své profese chirurga, učitele, zedníka, popeláře, dělá i radního. Na neuvolněné zastupitele zákon naštěstí nedopadá. Vidím v tom určitou nesystémovost. Vezměme si v úvahu jen odměny neuvolněných radních a porovnejme je například s příjmem běžného okresního soudce.

Zákon přináší i řadu definicí. Veřejný funkcionář je podle zákona povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce. Výkon funkce by veřejnému funkcionáři neměl přinášet zvýšení majetku, žádný majetkový nebo jiný prospěch, což neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý ve vztahu k neomezenému okruhu adresátů. Známý je učebnicový příklad, když se v obci postaví nová silnice, která zvedne cenu nemovitosti samozřejmě i starostovi.

Novela zákona o střetu zájmů

V letošním roce nabyla k 1. 7. 2018 účinnosti novela č. 112/2018 Sb., která se objevila i v médiích. Nakonec prošel návrh kompromisní. Novela přinesla zejména apel do neprávnické společnosti a možná i trochu záměrně právě před říjnovými volbami, aby poněkud odbourala strach z potenciální kandidatury. Novela se dotkla uvolněných zastupitelů všech obcí, neuvolněných radních statutárních měst a jejich městských obvodů, oznámení o movitém majetku, závazcích a příjmech. Dnes si není roven neuvolněný radní z malého města, tj. z nestatutárního města, a z města statutárního.

Z pohledu ústavního práva zde najdeme souboj dvou ústavních práv, a to práva na informace a ochrany soukromí. Často se studenti ptají, které z nich má přednost. Zkušený právník však ví, že ani jedno. Každý orgán, včetně orgánu samosprávného, má postupovat tak, aby žádné z práv nebylo zbytečně umenšeno.

Úvahy de lege ferenda

Navrhuji stejný režim pro neuvolněné radní ze všech obcí, tzn. ze statutárních obcí i všech ostatních. V nejmenších obcích totiž žádná rada není, to je potřeba si uvědomit. Nechápu proto, proč by měl být vytvářen dvojí režim pro neuvolněné radní, je to podle mého názoru nesystémové. Neuvolněný radní v desetitisícové městské části do režimu spadá, ale oproti tomu radní z třicetitisícového města do režimu nespadá. To nedává smysl. Problém vidím v útoku na ochranu soukromí, protože jednomu se příjmy zveřejňují a jednomu nikoli. U všech neuvolněných radních nechť je tedy neveřejné oznámení o movitém majetku, závazcích a příjmech.

Dále bych pro zajímavost zmínil, a nevím, jestli jste si to někdy uvědomili, ale všichni soudci v České republice mohou být členy politické strany či hnutí, neboť to žádný zákon nezakazuje. Víme, že se v minulosti opakovaly dotazy podle zákona č. 106/1999 Sb. na sdělení, zda soudce byl či nebyl členem KSČ. Ono by ale možná bylo zajímavé i zeptat se, jestli byl či je členem i jiné politické strany. Oproti tomu hasiči (nikoli dobrovolní nebo podnikoví) ze zákona členy politické strany být nesmějí. Tedy nezávislost soudce je podle zákonodárce méně ohrožena než nezávislost hasiče.

Konference Právo ve veřejné správě 2018

Dne 13. listopadu 2018 se v Brně konal již 7. ročník odborné konference Právo ve veřejné správě. Konference tematicky navazuje na odborný kongres PRÁVNÍ PROSTOR a je určena pro zástupce z řad státní správy a samosprávy. Letos vystoupilo 7 přednášejících odborníků z oblasti právní praxe i teorie. Pořadatelem byl právní informační systém CODEXIS pod mediální patronací právního portálu Právní prostor.cz. Více na http://www.pvvs.cz/.