Lesk a bída zákona o střetu zájmů
Pokud jde o naši právní úpravu veřejného práva, dovolil bych si zmínit jakési výchozí teze, tedy spíše nevýhody. Předně jde o neustálé změny, které znejišťují adresáty právních norem. Někdy mám už dokonce pocit, že by bylo vhodné udělat jakýsi legislativní stopstav. Často vidíme různé legislativní smršti, které ve mně, bohužel, vyvolávají spíše hrůzu než radost.
Druhou tezí je permanentní snaha zákonodárce. Jak jsem za posledních 28 let vypozoroval, v České republice je v podstatě jedno, zda jsou Poslanecká sněmovna a Senát pravicoví nebo levicoví, obě varianty stejně přinášejí nové a nové regulace, ač se tváří, že tak ve skutečnosti nečiní.
Hlavní právní normou v oblasti boje se střetem zájmů je u nás zákon o střetu zájmů č. 159/2006 Sb., který byl mnohokráte novelizován. Střetový zákon upravuje zejména povinnost veřejných funkcionářů vykonávat svou funkci tak, aby nedocházelo ke střetu mezi jejich osobními zájmy a zájmy, které jsou povinni z titulu své funkce prosazovat nebo hájit, dále například povinnost oznamovat skutečnosti, které by ke střetu zájmů mohly vést, dále upravuje veřejnou kontrolu majetku, povinnost omezení některých činností veřejných funkcionářů a neslučitelnost výkonu funkce veřejného funkcionáře s jinými funkcemi, odpovědnost veřejných funkcionářů za porušení povinností stanovených tímto zákonem, včetně správních trestů.
Působnost a základní pojmy zákona o střetu zájmů
Veřejnost se někdy domnívá, že se zákon vztahuje pouze na radnice, ale ve skutečnosti se vztahuje na širokou paletu subjektů, od poslanců, senátorů, soudců, státních zástupců, po členy bankovní rady ČNB, ale samozřejmě se vztahuje též na územní samosprávy. Velice mě ale trápí, že zákon dopadá i na neuvolněné radní, byť od července 2018 je tato úprava poněkud zmírněna. Neuvolněný radní je takový, který vedle své profese chirurga, učitele, zedníka, popeláře, dělá i radního. Na neuvolněné zastupitele zákon naštěstí nedopadá. Vidím v tom určitou nesystémovost. Vezměme si v úvahu jen odměny neuvolněných radních a porovnejme je například s příjmem běžného okresního soudce.
Zákon přináší i řadu definicí. Veřejný funkcionář je podle zákona povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce. Výkon funkce by veřejnému funkcionáři neměl přinášet zvýšení majetku, žádný majetkový nebo jiný prospěch, což neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý ve vztahu k neomezenému okruhu adresátů. Známý je učebnicový příklad, když se v obci postaví nová silnice, která zvedne cenu nemovitosti samozřejmě i starostovi.
Novela zákona o střetu zájmů
V letošním roce nabyla k 1. 7. 2018 účinnosti novela č. 112/2018 Sb., která se objevila i v médiích. Nakonec prošel návrh kompromisní. Novela přinesla zejména apel do neprávnické společnosti a možná i trochu záměrně právě před říjnovými volbami, aby poněkud odbourala strach z potenciální kandidatury. Novela se dotkla uvolněných zastupitelů všech obcí, neuvolněných radních statutárních měst a jejich městských obvodů, oznámení o movitém majetku, závazcích a příjmech. Dnes si není roven neuvolněný radní z malého města, tj. z nestatutárního města, a z města statutárního.
Z pohledu ústavního práva zde najdeme souboj dvou ústavních práv, a to práva na informace a ochrany soukromí. Často se studenti ptají, které z nich má přednost. Zkušený právník však ví, že ani jedno. Každý orgán, včetně orgánu samosprávného, má postupovat tak, aby žádné z práv nebylo zbytečně umenšeno.
Úvahy de lege ferenda
Navrhuji stejný režim pro neuvolněné radní ze všech obcí, tzn. ze statutárních obcí i všech ostatních. V nejmenších obcích totiž žádná rada není, to je potřeba si uvědomit. Nechápu proto, proč by měl být vytvářen dvojí režim pro neuvolněné radní, je to podle mého názoru nesystémové. Neuvolněný radní v desetitisícové městské části do režimu spadá, ale oproti tomu radní z třicetitisícového města do režimu nespadá. To nedává smysl. Problém vidím v útoku na ochranu soukromí, protože jednomu se příjmy zveřejňují a jednomu nikoli. U všech neuvolněných radních nechť je tedy neveřejné oznámení o movitém majetku, závazcích a příjmech.
Dále bych pro zajímavost zmínil, a nevím, jestli jste si to někdy uvědomili, ale všichni soudci v České republice mohou být členy politické strany či hnutí, neboť to žádný zákon nezakazuje. Víme, že se v minulosti opakovaly dotazy podle zákona č. 106/1999 Sb. na sdělení, zda soudce byl či nebyl členem KSČ. Ono by ale možná bylo zajímavé i zeptat se, jestli byl či je členem i jiné politické strany. Oproti tomu hasiči (nikoli dobrovolní nebo podnikoví) ze zákona členy politické strany být nesmějí. Tedy nezávislost soudce je podle zákonodárce méně ohrožena než nezávislost hasiče.
Konference Právo ve veřejné správě 2018
Dne 13. listopadu 2018 se v Brně konal již 7. ročník odborné konference Právo ve veřejné správě. Konference tematicky navazuje na odborný kongres PRÁVNÍ PROSTOR a je určena pro zástupce z řad státní správy a samosprávy. Letos vystoupilo 7 přednášejících odborníků z oblasti právní praxe i teorie. Pořadatelem byl právní informační systém CODEXIS pod mediální patronací právního portálu Právní prostor.cz. Více na http://www.pvvs.cz/.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.


