Digitální služby v novém stavebním zákoně
Těsně před Vánoci skončilo připomínkové řízení k paragrafovanému znění nového stavebního zákona. Cílem rekodifikace je hlavně urychlení a zjednodušení procesů v rámci stavebního řízení. Jedním z prostředků, jak tohoto cíle dosáhnout, jsou tzv. digitální služby.
Digitálních služeb má být zákonem zřízeno hned několik. Konkrétně se jedná o portál stavebníka, národní geoportál územního plánování, evidenci správních úkonů, evidenci elektronických dokumentací, informační systém identifikačního čísla stavby a informační systém stavebního úřadu. S těmito službami souvisí i novinka, že podání dle stavebního zákona by měla být činěna především jako digitální úkon. Alternativou bude podání v listinné podobě na inteligentním formuláři uveřejněném způsobem umožňujícím dálkový přístup (podobně jako například u formulářů pro zápisy do veřejných rejstříků fyzických a právnických osob). Digitalizace podání by měla ušetřit nejen čas, ale i náklady spojené s často velmi rozsáhlými přílohami.
Provedení digitálních podání, má umožnit portál stavebníka. Ten má zároveň poskytovat údaje z evidence dopravní a technické infrastruktury. Evidence by měla obsahovat například informace o polohovém umístění a ochraně technické infrastruktury. Portál stavebníka má rovněž umožnit přístup k dokumentům v geoportálu (tedy v oblasti územního plánování) či v evidenci správních úkonů. Fakticky by tak měl být elektronicky přístupný celý správní spis řízení dle stavebního řádu. Portál by měl dále umožňovat službu tzv. hlídacího psa monitorujícího změny v územně plánovací dokumentaci a pro dotčené osoby i oznámení o zahajovaných řízeních.
Hlavní doménou geoportálu je pak bezplatné poskytování komplexních digitálních služeb v oblasti územního plánování veřejnosti. Především se jedná o výstupy z územně plánovací činnosti (tedy územně plánovací dokumentace). Data z geoportálu by dále měla být provázána s dalšími aplikacemi a systémy a měla by tak usnadnit nejen samotné územní plánování, nýbrž i projektování staveb a následné rozhodování v území. Výsledkem plánované digitalizace by měl být komplexní aktivní systém, který má nejenom významně zjednodušit postup stavebníků, ale zároveň i zefektivnit a zrychlit činnost úředníků a posunout úroveň e-governmentu v České republice. Uvidíme, zda se skutečně podaří tento, na papíře velmi dobře vypadající, systém uvést úspěšně do praxe, a jak dlouho tento proces potrvá.
Zdroj: bnt journal
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
