Digitální služby v novém stavebním zákoně
Těsně před Vánoci skončilo připomínkové řízení k paragrafovanému znění nového stavebního zákona. Cílem rekodifikace je hlavně urychlení a zjednodušení procesů v rámci stavebního řízení. Jedním z prostředků, jak tohoto cíle dosáhnout, jsou tzv. digitální služby.
Digitálních služeb má být zákonem zřízeno hned několik. Konkrétně se jedná o portál stavebníka, národní geoportál územního plánování, evidenci správních úkonů, evidenci elektronických dokumentací, informační systém identifikačního čísla stavby a informační systém stavebního úřadu. S těmito službami souvisí i novinka, že podání dle stavebního zákona by měla být činěna především jako digitální úkon. Alternativou bude podání v listinné podobě na inteligentním formuláři uveřejněném způsobem umožňujícím dálkový přístup (podobně jako například u formulářů pro zápisy do veřejných rejstříků fyzických a právnických osob). Digitalizace podání by měla ušetřit nejen čas, ale i náklady spojené s často velmi rozsáhlými přílohami.
Provedení digitálních podání, má umožnit portál stavebníka. Ten má zároveň poskytovat údaje z evidence dopravní a technické infrastruktury. Evidence by měla obsahovat například informace o polohovém umístění a ochraně technické infrastruktury. Portál stavebníka má rovněž umožnit přístup k dokumentům v geoportálu (tedy v oblasti územního plánování) či v evidenci správních úkonů. Fakticky by tak měl být elektronicky přístupný celý správní spis řízení dle stavebního řádu. Portál by měl dále umožňovat službu tzv. hlídacího psa monitorujícího změny v územně plánovací dokumentaci a pro dotčené osoby i oznámení o zahajovaných řízeních.
Hlavní doménou geoportálu je pak bezplatné poskytování komplexních digitálních služeb v oblasti územního plánování veřejnosti. Především se jedná o výstupy z územně plánovací činnosti (tedy územně plánovací dokumentace). Data z geoportálu by dále měla být provázána s dalšími aplikacemi a systémy a měla by tak usnadnit nejen samotné územní plánování, nýbrž i projektování staveb a následné rozhodování v území. Výsledkem plánované digitalizace by měl být komplexní aktivní systém, který má nejenom významně zjednodušit postup stavebníků, ale zároveň i zefektivnit a zrychlit činnost úředníků a posunout úroveň e-governmentu v České republice. Uvidíme, zda se skutečně podaří tento, na papíře velmi dobře vypadající, systém uvést úspěšně do praxe, a jak dlouho tento proces potrvá.
Zdroj: bnt journal
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
