AML zákon: opatření proti praní špinavých peněz v kostce
Jaké jsou postupy a opatření, kterými lze předejít legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu? Na koho a v jakých situacích se AML zákon vztahuje?
Povinné osoby
AML zákon, tedy zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, platí jak pro fyzické osoby, tak i pro právnické osoby, když přesně vymezuje osoby a situace na které a kdy se jeho ustanovení vztahují a uplatňují. V zákoně jsou taky popsány správné postupy povinných osob a případné sankce za nedodržení jejich povinností.
Je třeba mít na paměti, že kromě AML zákona, má Česká republika ve své sbírce zákonů zahrnut také právní předpis č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti. Předmětná zákonná úprava stanoví hranici (konkrétní částku), nad kterou již není možné platit v hotovosti. Platba v takovém případě může proběhnout např. převodem z účtu na účet, kartou a dalšími podobnými způsoby. Dále zákon upravuje sankce v případě jeho porušení. Podrobnější srovnání výše specifikovaných právních předpisů je obsaženo v následujícím článku, který autor uveřejnil.
Pojem „podezřelý obchod“ podle AML zákona
Co přesně se myslí podezřelým obchodem, upravuje § 4 odst. 1 a 2 AML zákona. Tento pojem je zde definován jako obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti, nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, anebo že obchod jinak souvisí nebo je spojen s financováním terorismu. Nutno podotknout, že se nemusí jednat pouze o obchod ve smyslu převedení majetku např. v rámci prodeje, od jedné osoby ke druhé, ale tento pojem zahrnuje vícero situací, na které se vztahuje. Samotný zákon na tuto skutečnost pamatuje, a proto také uvádí demonstrativní výčet, o jaké situace se může jednat. Jednotlivými situacemi nastíněnými tímto zákonem, jejich rozborem a uvedením příkladů, se podrobněji zaobírá článek Typologie podezřelého obchodu z pohledu AML zákona.
Nutnost školení?
AML zákon stanovuje, že školení je povinné alespoň jednou za 12 po sobě jdoucích měsíců. Na druhou stranu školení zaměstnanců či spolupracujících osob je povinné vždy, když dojde ke změně zákonné úpravy či systému vnitřních zásad. Po zavedení změny je tedy nutné zařídit školení v nezbytně nutné době. V zákoně je také uvedeno více podrobností ohledně školení, které můžete najít zde.
Nedodržení těchto předpisů je klasifikováno jako přestupek a AML zákon proti takovému pochybení stanovuje příslušné sankce.
Shrnutí
AML zákon vzniknul, aby bylo zabráněno legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Zákon se týká, byť ne výlučně, především podnikatelů, bez ohledu na to, zda jde o osobu fyzickou či právnickou. Najdeme zde také sankce a to, jakým způsobem se bude na porušení těchto předpisů nahlížet.
V zákoně je užito pojmu „podezřelý obchod“, který nám zákon vysvětluje jako obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti, nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, anebo že obchod jinak souvisí nebo je spojen s financováním terorismu. Zákon vymezuje výčet demonstrativních situací, v případě kterých by se o podezřelý obchod mohlo jednat – demonstrativní výčet znamená, že jde pouze o uvedení příkladů takových situací, ve výsledku může být podezřelým obchodem i jiná situace než pouze ta, která je explicitně uvedena v zákoně.
V neposlední řadě zákon upravuje i nutnost školení osob, které jsou v zákoně uvedeny. Platí, že vždy během 12 po sobě jdoucích měsíců, musí proběhnout alespoň jedno školení. V případě změny zákona (např. jeho novelizací) anebo v případě změny vnitřního systému zásad povinné osoby, by mělo školení proběhnout v kratším časovém intervalu, tedy v době nezbytně nutné od doby, kdy dojde k jedné z výše specifikovaných situací.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



