AML zákon: opatření proti praní špinavých peněz v kostce
Jaké jsou postupy a opatření, kterými lze předejít legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu? Na koho a v jakých situacích se AML zákon vztahuje?
Povinné osoby
AML zákon, tedy zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, platí jak pro fyzické osoby, tak i pro právnické osoby, když přesně vymezuje osoby a situace na které a kdy se jeho ustanovení vztahují a uplatňují. V zákoně jsou taky popsány správné postupy povinných osob a případné sankce za nedodržení jejich povinností.
Je třeba mít na paměti, že kromě AML zákona, má Česká republika ve své sbírce zákonů zahrnut také právní předpis č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti. Předmětná zákonná úprava stanoví hranici (konkrétní částku), nad kterou již není možné platit v hotovosti. Platba v takovém případě může proběhnout např. převodem z účtu na účet, kartou a dalšími podobnými způsoby. Dále zákon upravuje sankce v případě jeho porušení. Podrobnější srovnání výše specifikovaných právních předpisů je obsaženo v následujícím článku, který autor uveřejnil.
Pojem „podezřelý obchod“ podle AML zákona
Co přesně se myslí podezřelým obchodem, upravuje § 4 odst. 1 a 2 AML zákona. Tento pojem je zde definován jako obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti, nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, anebo že obchod jinak souvisí nebo je spojen s financováním terorismu. Nutno podotknout, že se nemusí jednat pouze o obchod ve smyslu převedení majetku např. v rámci prodeje, od jedné osoby ke druhé, ale tento pojem zahrnuje vícero situací, na které se vztahuje. Samotný zákon na tuto skutečnost pamatuje, a proto také uvádí demonstrativní výčet, o jaké situace se může jednat. Jednotlivými situacemi nastíněnými tímto zákonem, jejich rozborem a uvedením příkladů, se podrobněji zaobírá článek Typologie podezřelého obchodu z pohledu AML zákona.
Nutnost školení?
AML zákon stanovuje, že školení je povinné alespoň jednou za 12 po sobě jdoucích měsíců. Na druhou stranu školení zaměstnanců či spolupracujících osob je povinné vždy, když dojde ke změně zákonné úpravy či systému vnitřních zásad. Po zavedení změny je tedy nutné zařídit školení v nezbytně nutné době. V zákoně je také uvedeno více podrobností ohledně školení, které můžete najít zde.
Nedodržení těchto předpisů je klasifikováno jako přestupek a AML zákon proti takovému pochybení stanovuje příslušné sankce.
Shrnutí
AML zákon vzniknul, aby bylo zabráněno legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Zákon se týká, byť ne výlučně, především podnikatelů, bez ohledu na to, zda jde o osobu fyzickou či právnickou. Najdeme zde také sankce a to, jakým způsobem se bude na porušení těchto předpisů nahlížet.
V zákoně je užito pojmu „podezřelý obchod“, který nám zákon vysvětluje jako obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti, nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, anebo že obchod jinak souvisí nebo je spojen s financováním terorismu. Zákon vymezuje výčet demonstrativních situací, v případě kterých by se o podezřelý obchod mohlo jednat – demonstrativní výčet znamená, že jde pouze o uvedení příkladů takových situací, ve výsledku může být podezřelým obchodem i jiná situace než pouze ta, která je explicitně uvedena v zákoně.
V neposlední řadě zákon upravuje i nutnost školení osob, které jsou v zákoně uvedeny. Platí, že vždy během 12 po sobě jdoucích měsíců, musí proběhnout alespoň jedno školení. V případě změny zákona (např. jeho novelizací) anebo v případě změny vnitřního systému zásad povinné osoby, by mělo školení proběhnout v kratším časovém intervalu, tedy v době nezbytně nutné od doby, kdy dojde k jedné z výše specifikovaných situací.
Další články
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.


