Návrat bodování újmy na zdraví: Úvahy nad Metodikou Nejvyššího soudu

Před 1. lednem 2014 byla výše náhrady „škody na zdraví“ podrobně upravena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb., obsahující bodovou tabulku. Nový občanský zákoník tuto vyhlášku, stejně jako zákonné určení přesné výše náhrady újmy při usmrcení, zrušil.

asistent soudce
Foto: Fotolia

Důvodová zpráva k tomu uvádí, že „[s]oukromý život je nekonečně variabilní a snaha po jeho nivelizaci v záležitostech tak navýsost individuálních jako jsou bolest, důsledky újmy na zdraví pro další budoucnost postiženého nebo ztráta blízkého člověka není důvodná.“[1] Zdá se ovšem, že o „bodování“ bolesti platí, že je-li vyhozeno dveřmi, vrátí se oknem.

V duchu této zásady vydalo Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu 12. března Metodiku Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. Metodika umožňuje exaktně stanovit výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění na základě odborných medicínských kritérií. S určitými úpravami převzala tabulku pro výši náhrady za bolest, kterou v minulosti obsahovala vyhláška. Hodnota bodu je nově navázána na výši průměrné mzdy v ČR, což dnes znamená zvýšení přibližně na dvojnásobek.[2] V oblasti ztížení společenského uplatnění pak Metodika nově odkázala na Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability  a zdraví vypracovanou Světovou zdravotnickou organizací.[3] Podle ní je možno medicínsky ohodnotit, o kolik procent se snížila možnost společenského uplatnění. Aby tak bylo možno určit výši náhrady, musel NS zároveň stanovit, jaká je hodnota zmařeného lidského života (tedy stoprocentního snížení společenského uplatnění). NS tak učinil: hodnota lidského života tak podle NS činí čtyřistanásobek průměrné mzdy (přibližně 10.000.000,- Kč). Znalci, kteří budou podle Metodiky ohodnocovat výši nemajetkové újmy, by měli mít speciální školení, poskytované 1. lékařskou fakultou UK a výsledky znaleckého posouzení by měli zanášet do tabulky, která je součástí Metodiky.

Náhrada nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958 by podle zákona měla sestávat ze tří složek:

  1. vytrpěné bolesti;
  2. další nemajetkové újmy;
  3. případné ztížení společenského uplatnění.

Metodika má pomoci při stanovení výše 1. a 3. složky. Výši další nemajetkové újmy pak musí posoudit soud v konkrétním případě. Domnívám se však, že ani v oblastech upravených Metodikou, mnohdy nebude posouzení újmy na jejím základě úplné. Při stanovení výsledné výše kompenzace soudem může být přihlédnuto k celé řadě faktorů, z nichž jen některé lze zařadit pod „další nemajetkové újmy“. Namátkou:

  • Míra zavinění a pohnutky škůdce (§ 2957 OZ, věta prvá) – občanský zákoník vychází z novější judikatury vrcholných soudů, která konstatuje, že náhrada újmy může mít i preventivně-sankční funkci.[4]
  • Stres a obavy poškozeného ze ztráty života (§ 2957 OZ, věta druhá) či jeho nepohodlí – další duševní útrapy se do bodové tabulky nevejdou, ale OZ s jejich odškodněním výslovně počítá. U vážnější újmy na zdraví budou tyto útrapy evidentně „bolestivější“, roli zde ale mohou hrát desítky konkrétních okolností, týkajících se například průběhu léčby a informací poskytovaných poškozenému a jeho rodině u újmy na zdraví způsobené lékaři.
  • Doba, po kterou poškozený trpěl bolestí a intenzita této bolesti s ohledem na konkrétní okolnosti – bodová tabulka by kupříkladu hodnotila stejně zlomeninu ruky, která vznikla při pádu ze schodů a při pomalém lámání v kole, avšak míra prožívané bolesti by se zřejmě lišila.
  • Zásahy do důstojnosti poškozeného – jak ve spojení s konkrétním způsobem, jakým došlo k újmě na zdraví, tak s případnými dlouhodobými následky této újmy.
  • Míra zásahu do života konkrétní osoby poškozeného – absence prstu jedné ruky kupříkladu zasáhne do života hudebníka (byť i amatérského) tvrději, než do života většiny sportovců. Absence prstu na noze bude mít zpravidla opačný účinek.

Uvedená kritéria jsou demonstrativní, nemohu zde – a ani nedovedu – rozsáhle zhodnotit věcnou správnost Metodiky. Podstatné však je, že i Nejvyšší soud těžko „od stolu“ nastaví kritéria pro nemajetkovou újmu jako definitivně správná. Pokud by měla být Metodika soudy využívána rigidně, byla by velmi problematickým zásahem do dělby moci i do fungování samotné moci soudní.[5] Nový občanský zákoník zrušením bodové vyhlášky zcela záměrně otevřel dveře pro právní, medicínskou i obecně společenskou diskuzi o tom, jak by měla náhrada újmy na zdraví vypadat, jaká kritéria by měla být nastavena. Do ní by měli být zapojeni nejen odborníci a Nejvyšší soud, ale také strany jednotlivých sporů a soudy o těchto sporech rozhodující, akademici či média komentující jednotlivá rozhodnutí atd. Měly by v ní být zohledněny jednotlivé životní situace, které lze těžko předem předvídat a které se před soudy objeví. Metodika má bohužel potenciál tyto otevřené dveře znovu zabouchnout – je tak nyní nadmíru důležité, aby se k ní soudy (včetně – zejména – soudu Nejvyššího!) nepostavily jako ke zjevené pravdě. Pokud by měla získat fakticky závaznou povahu, pak by v této oblasti NS plně nahradil zákonodárce, moc výkonnou i zbytek moci soudní. To by mohlo být neblahým signálem pro jeho fungování v budoucnosti.

Samozřejmě přitom nelze přehlížet přínos Metodiky pro právní jistotu v praxi kompenzací újmy na zdraví v nejbližších letech. Může zajisté nalézt využití jako určité referenční kritérium, obecné vodítko: kolik by asi soud měl přiznat v průměrném případě. Pozitivní význam může jistě mít též pro mimosoudní praxi (např. pro oblast pojišťovnictví či pro mimosoudní vyjednávání v případech, kdy již k újmě na zdraví došlo). To by však nemělo znamenat, že od tohoto vodítka se nelze odchýlit.

Otázkou zůstává, jaký přístup ke své vlastní metodice hodlá NS v budoucnu zaujmout. Stane se důvodem kasačního zásahu odchýlení od Metodikou stanovené výše bodu či odlišný názor na hodnotu zničeného života? Skutečnost, že bylo přihlédnuto ke kritériu, které Metodika nezná? Skutečnost, že byl přizván znalec, který nemá školení požadované Nejvyšším soudem? Skutečnost, že znalec nepoužil správnou tabulku? Obecněji: nakolik mohou soudy Metodiku svými argumenty zpochybňovat? Odpovědi samozřejmě ukáže až praxe příštích let.

 


[1] Důvodová zpráva k § 2951 až 2971 NOZ.

[2] Dříve měl jeden bod hodnotu 120,- Kč, při újmě, k níž došlo v roce 2014, půjde podle NS o 251,28 Kč.

[3] Pro zájemce dostupná například zde: http://www.uzis.cz/system/files/mkf_cz.pdf. Nutno dodat, že materiál je určen pro odborníky z oblasti medicíny a pro právnické čtenáře tak není příliš srozumitelný.

[4] Viz kupříkladu nález Ústavního soudu ČR ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 1586/09 či rozsudek NS ze dne 7.10.2009 30 Cdo 4431/2007.

[5] Pěkný rozbor tohoto problému poskytl Lukáš Křístek na blogu Jiné právo: http://www.jinepravo.blogspot.cz/2014/04/lukas-kristek-nejvyssi-soud-nahrazuje.html.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články