Mgr. Jan Chmel

Ústavnímu soudu a jeho rozhodnutím se oproti jiným právním institucím dostává poměrně značné veřejné pozornosti. Stojí však za povšimnutí, že tato pozornost je velmi nerovnoměrně rozložena mezi rozhodnutí jednotlivých soudců zpravodajů. Tato disproporce může na úkor jejich kolegů posílit vliv některých soudců na veřejný obraz Ústavního soudu, ale i na judikaturu obecných soudů či odbornou diskuzi.

Plénum Ústavního soudu přijalo stanovisko, které nově umožňuje advokátům, aby v řízení před Ústavním soudem vystupovali bez zastoupení dalším advokátem a odchyluje se tak od dosavadního právního názoru Ústavního soudu. Uvedené stanovisko však pro řadu přesahů stojí za pozornost širší veřejnosti než jen advokátů, neboť má význam i pro diskuzi o tématech jako role advokáta obecně, práce s judikaturou a interpretace práva.

Ministerstvo spravedlnosti připravilo novelu občanského soudního řádu, která by znamenala malou revoluci v oblasti soudního rozhodování o bagatelních pohledávkách. Navrhuje totiž, aby bylo možno platební rozkaz na plnění nepřevyšující 10.000,- Kč považovat za doručený i tehdy, pokud si jej žalovaný fakticky nevyzvedne.

Ústavní soud ČR se v nedávném nálezu z 16. června 2015 sp. zn. I. ÚS 3018/14 důležitým způsobem vyjádřil k výkladu indemnity členů parlamentu a odmítl její poměrně široké pojetí, které v poslední době v některých mediálně sledovaných kauzách razil Nejvyšší soud.

Soudkyní Ústavního soudu je JUDr. Kateřina Šimáčková, PhD. od srpna loňského roku. Dříve působila jako právnička krajské hygienické stanice, asistentka ústavního soudce JUDr. Antonína Procházky a jako advokátní koncipientka. Advokacii se věnovala patnáct let a v roce 2009 z ní odešla do justice, přímo na Nejvyšší správní soud. Dva roky také byla členkou Legislativní rady vlády. Od počátku devadesátých let vyučuje na katedře ústavního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Před 1. lednem 2014 byla výše náhrady „škody na zdraví“ podrobně upravena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb., obsahující bodovou tabulku. Nový občanský zákoník tuto vyhlášku, stejně jako zákonné určení přesné výše náhrady újmy při usmrcení, zrušil.