Nová pravidla doručování: fikce doručení
Dluží vám někdo peníze a nemá se k tomu, aby zaplatil? Nebo doručujete písemnost osobě s trvalým pobytem na obecním úřadě? Potom zbystřete, neboť začala platit zásadní změna v doručování.
Doručování platebních rozkazů do datové schránky
Platební rozkaz je možnost, jak vymoci dluh, pokud vás odrazuje zdlouhavé soudní řízení. Návrh na vydání platebního rozkazu je zvláštní forma žaloby – rychlá a efektivní.
Doposud bylo nutné, aby byl platební rozkaz skutečně doručen do vlastních rukou žalované osobě – tedy dlužníkovi. Ten měl poté lhůtu patnácti dnů na úhradu dluhu, případně na podání odporu proti platebnímu rozkazu.
V případě doručování do datové schránky platilo, že pokud se osoba do datové schránky nepřihlásila v době 10 dnů od dodání, tak se platební rozkaz zrušil a bylo zahájeno standardní soudní řízení.
Novela Občanského soudního řádu, která platí od 1. července 2024, toto mění. A jak konkrétně?
Nově platí, že uplynutím 10 dnů po doručení do datové schránky nastává tzv. fikce doručení a začne běžet lhůta pro úhradu dluhu nebo podání odporu.
Doručování písemností na ohlašovnu
Fikce doručení se uplatní také při doručování písemností osobám, které jsou k trvalému pobytu registrovány na obecním úřadě (ohlašovně). Soud má nově povinnost takovou písemnost u sebe uložit a na svou úřední desku vyvěsit výzvu, aby si dotyčná osoba písemnost u soudu vyzvedla nebo sdělila jinou adresu, na kterou se mají písemnosti doručovat.
Pokud si osoba ve lhůtě 10 dnů od vyvěšení výzvy písemnost nevyzvedne, nebo nenahlásí novou adresu, dochází k fikci doručení písemnosti, i když se s ní adresát fakticky neseznámil.
Tyto změny Občanského soudního řádu mají přispět k rychlejšímu vymáhání pohledávek ze strany věřitelů a zvýšit zájem o využití institutu platebního rozkazu.
Další články
Zásahy do rodičovské odpovědnosti
V návaznosti na novelu rodinného práva počínaje 1. 1. 2026 nabyla většího významu úprava zásahů do rodičovské odpovědnosti. V tomto článku popisuji jednotlivé typy zásahů do rodičovské odpovědnosti a jak soudy přistupují k rozhodování o tom, ke kterému přistoupit.
Výlučný majetek a společné jmění manželů: komu patří nájemné, dividendy a zisk z podnikání?
V praxi se poměrně často setkáváme s manželi, z nichž jeden vstupuje do manželství s významnějším majetkem. Může jít o investiční nemovitosti, obchodní podíl v rodinné společnosti, portfolio cenných papírů nebo společnost, kterou vybudoval ještě před uzavřením manželství. Obdobná situace nastává, pokud jeden z manželů významnější majetek za trvání manželství zdědí nebo obdrží darem.
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.




