Nová pravidla doručování: fikce doručení
Dluží vám někdo peníze a nemá se k tomu, aby zaplatil? Nebo doručujete písemnost osobě s trvalým pobytem na obecním úřadě? Potom zbystřete, neboť začala platit zásadní změna v doručování.
Doručování platebních rozkazů do datové schránky
Platební rozkaz je možnost, jak vymoci dluh, pokud vás odrazuje zdlouhavé soudní řízení. Návrh na vydání platebního rozkazu je zvláštní forma žaloby – rychlá a efektivní.
Doposud bylo nutné, aby byl platební rozkaz skutečně doručen do vlastních rukou žalované osobě – tedy dlužníkovi. Ten měl poté lhůtu patnácti dnů na úhradu dluhu, případně na podání odporu proti platebnímu rozkazu.
V případě doručování do datové schránky platilo, že pokud se osoba do datové schránky nepřihlásila v době 10 dnů od dodání, tak se platební rozkaz zrušil a bylo zahájeno standardní soudní řízení.
Novela Občanského soudního řádu, která platí od 1. července 2024, toto mění. A jak konkrétně?
Nově platí, že uplynutím 10 dnů po doručení do datové schránky nastává tzv. fikce doručení a začne běžet lhůta pro úhradu dluhu nebo podání odporu.
Doručování písemností na ohlašovnu
Fikce doručení se uplatní také při doručování písemností osobám, které jsou k trvalému pobytu registrovány na obecním úřadě (ohlašovně). Soud má nově povinnost takovou písemnost u sebe uložit a na svou úřední desku vyvěsit výzvu, aby si dotyčná osoba písemnost u soudu vyzvedla nebo sdělila jinou adresu, na kterou se mají písemnosti doručovat.
Pokud si osoba ve lhůtě 10 dnů od vyvěšení výzvy písemnost nevyzvedne, nebo nenahlásí novou adresu, dochází k fikci doručení písemnosti, i když se s ní adresát fakticky neseznámil.
Tyto změny Občanského soudního řádu mají přispět k rychlejšímu vymáhání pohledávek ze strany věřitelů a zvýšit zájem o využití institutu platebního rozkazu.
Další články
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.
Od odpovědi k odpovědné právní práci. Proč se v české advokacii mění standard využití AI
Umělá inteligence už v právu neslouží jen k rychlému vyhledání odpovědi. Skutečnou hodnotu začne mít teprve tehdy, když pracuje nad ověřenými právními zdroji, respektuje mlčenlivost a umožňuje kontrolu nad daty i výstupy. Právě tímto směrem se dnes posouvají i specializované právní platformy včetně nových řešení v ekosystému CODEXIS.




