JUDr. Ivo Smrž Ph.D.

Článek představuje a analyzuje judikaturu Evropského soudu pro lidská práva týkající se asistované reprodukce, pročež vyvozuje právní závěry, resp. důsledky, které z této rozhodovací praxe vyplývají. Zabývá se kupř. udělením souhlasu s umělým oplodněním, anonymním i neanonymním dárcovstvím gamet, přístupem k metodám umělého oplodnění a preimplantační genetické diagnostice, umělému oplodnění post mortem, nakládáním s nadbytečnými embryi pro vědecký výzkum či omezením přístupu k IVF kvůli věku.

Článek se zaměřuje na relativně ucelenou část problematiky poskytování zdravotních služeb na dálku, a to na typické soukromoprávní aspekty s ní spojené.

Příspěvek se zaměřuje na aktuální soudní praxi odčiňování nemajetkové újmy, a to předně z oblasti zdravotnického práva. Cílem je nastínit recentní soudní praxi Nejvyššího a Ústavního soudu k této problematice, zhodnotit ji a případně i kriticky komentovat.

Jedním z velmi výrazných úskalí, s nímž se poškozený pacient při uplatňování nároku na náhradu újmy způsobené chybným postupem lékaře setkává, je unesení důkazního břemene v podobě příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti lékaře a újmou na zdraví.

Standardů při poskytování zdravotních služeb je několik druhů - jde o standard medicínský, civilněprávní (deliktní) a standard zdravotních služeb pro účely práva veřejného zdravotního pojištění. Jaký je jejich vzájemný vztah?

Článek se zabývá problematikou odčiňování duševních újem na zdraví. Metodologicky je postupováno tzv. od obecného ke konkrétnímu, nejprve proto budou zodpovězeny obecné otázky vyvstávající při odčiňování duševních újem na zdraví. Následně budou analyzována vybraná specifika při stanovení povinnosti k odčinění duševní újmy na zdraví (zejména příčinná souvislost) a při určení výše náhrady za ni.

Článek se zaměřuje na problematické aspekty spojené s určením výše vybraných nákladů řízení a jejich náhradou ve sporech o náhrady při ublížení na zdraví. Obecné výklady jsou potlačeny, pozornost je směrována především na zodpovězení praktických otázek a na nastínění řešení existujících rozporů.

V právním vztahu mezi lékařem a pacientem existuje několik opravdu typických povinností na straně lékaře, a zrcadlově tedy i práv pacienta. V současné době lze bez většího zaváhání říci, že jednou z takových povinností lékaře je povinnost poskytovat zdravotní služby toliko s informovaným souhlasem pacienta.

Cílem tohoto příspěvku je objasnění významu clinical guidelines v oblasti právní odpovědnosti pro určení náležité odborné úrovně poskytování zdravotních služeb. Úvodem příspěvku je pojednáno o významných subjektech, jež clinical guidelines vydávají, stejně tak jako o jejich druzích, a to nejen v České republice, ale i v Německu a Velké Británii. Následuje pasáž osvětlující úskalí určování náležité odborné úrovně poskytování zdravotních služeb podle clinical guidelines. Závěrem je naopak pojednáno o jejich přínosech.