Jedinečný soubor odborných textů zaměřených na souvislosti legislativy a informačních technologií. Články nabízejí jedinečný vhled do vztahů práva a IT
EAA neboli Jednotný Evropský akt Přístupnost (EAA), (angl. European Accessibility Act – EAA) je směrnice Evropské unie, která zavazuje všechny digitální produkty a služby (webové stránky, mobilní aplikace atd.), které jsou určeny pro zákazníky v EU, aby splňovaly určité standardy přístupnosti.
Následující článek shrnuje v návaznosti na aktuální diskuse o zapojení umělé inteligence do rozhodování správních orgánů a normotvorby některé minulé i současné snahy o využívání umělé inteligence, automatizace a kódování v právu.
Autorem je podle českého autorského práva výhradně fyzická osoba, která dílo vytvořila. U děl vytvořených umělou inteligencí zákon výslovnou úpravu nemá a existují k tomu různé právní teorie a názory.
Následující článek shrnuje v návaznosti na aktuální diskuse o zapojení umělé inteligence do rozhodování správních orgánů a normotvorby některé minulé i současné snahy o využívání umělé inteligence, automatizace a kódování v právu.
Advokátní kancelář KROUPALIDÉ pro vás vytvořila dva handbooky o umělé inteligenci, které jsou volně dostupné. Jejich průvodci vám ukáží, jak bezpečně začlenit AI do vašeho podnikání.
Soudní dvůr nařídil Evropské komisi odškodnit německého občana za škodu způsobenou porušením předpisů o ochraně osobních údajů. Jednalo se o přenos dat do USA prostřednictvím webových stránek Komise pro „Konferenci o budoucnosti Evropy“.
Účelem a smyslem následujícího článku je stručně zhodnotit skutečný stav fungování soudu ve smyslu užití nových informačních technologií v rámci civilního řízení sporného, zamyslet se nad možnostmi zapojení nových technologií (tj. AI) do práce soudce a jeho rozhodovací činnosti, jakož i zhodnotit rizika a případné prostředky prevence dopadů těchto rizik.
Unijní nařízení eIDAS přineslo značné rozvolnění požadavků, kladených na elektronické podpisy. Ani původní právní úprava nevylučovala existenci tzv. prostých elektronických podpisů, nicméně i po nich požadovala, aby „někomu patřily“ a umožňovaly ověřování identity podepsané osoby – a to i ve vazbě na konkrétní podepisovaný obsah. Dnes už od nich není nic takového požadováno, a tak prostým elektronickým podpisem může být i něco zcela anonymního, například smajlík či jiný emotikon, co není nijak vázáno ani na konkrétní identitu podepisující osoby, ani na konkrétní podepisovaný obsah, a nemusí tak postačovat k zachování písemné formy. Jak se s nezávislostí na konkrétním obsahu vyrovnávají služby pro on-line podepisování, jako DocuSign, DigiSign, Signi, Podpisovna atd., aby mohly zachovávat písemnou formu?
Prosté elektronické podpisy, vytvářené v rámci služeb pro on-line podepisování (jako je DocuSign, DigiSign, Signi, Podpisovna a další) posuzujeme podle toho, co nám o nich říká příslušná služba – je to ona, kdo nám dosvědčuje identitu podepsané osoby. Proto velmi záleží na tom, jak důkladně si služba sama ověřuje identitu svých uživatelů. V závislosti na cenovém plánu i volbě uživatele se může spokojit i s neověřenou a pouze deklarovanou identitou, kterou přenáší i do svých záznamů o provedených úkonech, a která nemusí vždy odpovídat skutečnosti. Tyto záznamy je proto nutné pozorně číst a vyhodnocovat. Zvláště mají-li sloužit jako důkazy v případě nějakého sporu.
V poslední době se lze stále častěji setkat s podepisováním elektronických dokumentů prostřednictvím komerčních služeb pro on-line podepisování, jako jsou např. DocuSign, Adobe Sign, či tuzemské DigiSign, Podpisovna, Signi a další, a to pomocí tzv. prostých elektronických podpisů. Vznikají i první judikáty, které řeší spory o takto podepsané dokumenty. Co vlastně jsou prosté elektronické podpisy, co na jeden konkrétní případ jejich využití říkají loňská rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3 č. j. 20 C 176/2021–220 a Městského soudu č. j. 54 Co 217/2024-259, co naopak neříkají a v čem podle našeho názoru nejsou tato rozhodnutí zcela přesná?
Pro výklad pojmu umělá inteligence (AI, Artificial Intelligence), stejně jako pro samotný výraz inteligence, neexistuje jediná obecně přijímaná definice.
Generativní umělá inteligence je forma umělé inteligence (AI), která může vytvářet text, obrázky a pestrý obsah na základě dat, na kterých je trénována.
Naši klienti se na nás stále více obracejí s tím, že se stali obětí doménových spekulantů. Minulý rok byl pro naši kancelář rekordní v počtu řešených doménových sporů. Stejný boom zažívá i český Rozhodčí soud, který je oprávněn řešit spory nejen v rámci .cz domény či .eu domény, ale i spory v rámci světově nejpoužívanějších domén jako jsou .com, .net či .org. Jak lze proti spekulantům postupovat a proč je Česká republika světově unikátním a ideálním místem pro řešení doménových sporů?
Prodej a šíření padělků a neoprávněný přístup k originálním produktům je rostoucí problém, se kterým se potýkají značky napříč odvětvími. Zdaleka nejde jen o dovoz „fejkových“ kabelek a prodej napodobenin obrazů vydávaných za originály slavných mistrů. EUIPO na platformě ACAPT (Anti-Counterfeiting and Anti-Piracy Technology) zveřejnilo přehledného průvodce dostupných technologií poskytujících různé formy ochrany. V tomto článku se zaměříme na nástroje, které jsou využívány pro ochranu digitálních produktů.
Digitalizace stavebního řízení spuštěná od 1. července 2024 se jedním slovem nepovedla a byla zrušena. Co se bude dít v přechodném období vývoje nových systémů a jaký to bude mít dopad na české stavebnictví?
