Právo IT
Zavedení a provozování kamerového systému – na co myslet?
S tím, že jsou lidé i mnohé prostory kamerově monitorovány, se v běžném životě setkáváme dnes a denně. Ať už je tomu tak v administrativních budovách, v obchodních centrech, dopravních prostředcích, v zaměstnání, u vchodu do obytného domu či u garážových dveří souseda, kamerové monitorovací systémy jsou všudypřítomnou a téměř nevyhnutelnou realitou dnešní doby.
Poskytování zdravotních služeb na dálku (telemedicína) a její soukromoprávní aspekty
Článek se zaměřuje na relativně ucelenou část problematiky poskytování zdravotních služeb na dálku, a to na typické soukromoprávní aspekty s ní spojené.
Generativní umělá inteligence a porušování autorských práv - část II.
Následující příspěvek pojednává o některých významných otázkách autorského práva z hlediska soudobého způsobu používání umělé inteligence, který je zaměřen na sběr chráněného obsahu a reprodukci stávajících výtvorů do nově vzniklých výtvorů.
Generativní umělá inteligence a porušování autorských práv - část I.
Následující příspěvek pojednává o některých významných otázkách autorského práva z hlediska soudobého způsobu používání umělé inteligence, který je zaměřen na sběr chráněného obsahu a reprodukci stávajících výtvorů do nově vzniklých výtvorů.
Fotky vytvořené umělou inteligencí?
Autorem je podle českého autorského práva výhradně fyzická osoba, která dílo vytvořila.
Povinnosti podnikatelů při zasílání obchodních sdělení zákazníkům - část II.
Autorka v tomto článku podává ucelený pohled na problematiku zasílání obchodních sdělení, a to jak z pohledu předpisů upravujících služby poskytované elektronickými prostředky, tak z pohledu ochrany osobních údajů zákazníků; upozorňuje na některé sporné výklady v této oblasti a snaží se nalézt odpovědi na dosud neřešené otázky.
Povinnosti podnikatelů při zasílání obchodních sdělení zákazníkům - část I.
Autorka v tomto článku podává ucelený pohled na problematiku zasílání obchodních sdělení, a to jak z pohledu předpisů upravujících služby poskytované elektronickými prostředky, tak z pohledu ochrany osobních údajů zákazníků; upozorňuje na některé sporné výklady v této oblasti a snaží se nalézt odpovědi na dosud neřešené otázky.
Hrozí závislost firem na AI a ztráta kreativní schopnosti?
Generativní umělá inteligence je forma umělé inteligence (AI), která může vytvářet text, obrázky a pestrý obsah na základě dat, na kterých je trénována.
Co jsou to práva k duševnímu vlastnictví?
Vedle tradičního rozdělování pojmů vlastnictví na vlastnictví věcí movitých a nemovitých je nezbytné umět rozlišovat i pojem vlastnictví k tzv. nehmotným statkům. Jeho předmětem je vlastnictví k výsledkům tvůrčí intelektuální činnosti lidí, které souhrnně označujeme jako práva k duševnímu vlastnictví.
HR a kybernetická bezpečnost – je vaše společnost připravena?
Jak spolu souvisí řízení lidských zdrojů v organizaci a kybernetická bezpečnost? Více, než by se na první pohled mohlo zdát.
Pět otázek pro Martina Maisnera: O umělé inteligenci v právních službách
Advokát a rozhodce JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb. je specialistou mimo jiné i v oblasti práva informačních technologií a na kongresu Právní prostor 2024 se již 9.dubna můžete těšit na jeho příspěvek na téma „Využití AI při poskytování právních služeb“.
Kontury evropského Aktu o umělé inteligenci
Evropská Unie brzy představí komplexní legislativní úpravu pravidel pro umělou inteligenci. Zástupci členských států se na začátku února dohodli na konečném kompromisním znění tzv. Aktu o umělé inteligenci[1] a nyní probíhají práce na finalizaci textu nového nařízení, které musí ještě schválit Evropský parlament, k čemuž dojde pravděpodobně v dubnu tohoto roku.
Rozhovor: Adam Kučínský – Aktuální změny v oblasti regulace kybernetické bezpečnosti
Povědomí Čechů ohledně kybernetické bezpečnosti a její regulaci stále ještě není dostačující.
Rozhovor s Jiřím Mulákem o trestní odpovědnosti umělé inteligence
JUDr. Jiří Mulák, Ph.D., společník Advokátní kanceláře Forejtová | Pelc | Partners s.r.o. a odborný asistent na Katedře trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, vystoupí již v dubnu na odborném kongresu Právní prostor 2024 s velmi aktuálním tématem trestní odpovědnosti umělé inteligence.
Právní význam emoticonů
I roztomilé smajlíky běžně používané v komunikaci, mohou mít nejrůznější právní dopady.
Co by podnikatelé měli vědět o tzv. deinfluencerech a jak se proti deinfluencerům bránit
Influenceři čelí rostoucímu tlaku na to, aby působili „autentičtěji“.
QR kód jako osobní údaj
Soudní dvůr Evropské unie v závěru roku 2023 rozhodl ve dvou řízeních o předběžných otázce ve věci výkladu rozsahu pojmu „zpracování osobních údajů“ a implicitně tedy též v otázce věcné působnosti Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (dále jen „GDPR“).
Nařízení o digitálních službách 3. Díl: Co musí změnit provozovatelé online tržiště?
Provozujete online tržiště? Od 17. února 2024 se na vás vztahuje nové nařízení o digitálních službách. Ve třetím díle našeho seriálu se zaměříme na ty z vás, kdo umožňujete uzavírat spotřebitelům s obchodníky smlouvy na dálku, máte alespoň padesát zaměstnanců a obrat či bilanční sumu roční rozvahy přesahující deset milionů eur.
Rozhovor: Jindřich Kalíšek – AI a (autorské) právo
Přinášíme rozhovor s dalším hostem letošního kongresu Právní prostor, Jindřichem Kalíškem.
Nahrazení cookies třetích stran ambiciózním systémem Google FLoC
Identifikace koncových zařízení a cílení jejich uživatelů je významně se vyvíjející oblastí, která ovlivňuje každodenní život miliard lidí.
Nařízení o digitálních službách 2. Díl: Co musí změnit provozovatelé online platforem?
Provozujete sociální sítě, seznamovací aplikace, fotobanky nebo diskuzní fóra? Od 17. února 2024 se na vás vztahuje nové nařízení o digitálních službách. Ve druhém díle našeho seriálu se zaměříme na větší provozovatele online platforem, které mají alespoň padesát zaměstnanců a obrat či bilanční sumu roční rozvahy přesahující deset milionů eur.
Nařízení o digitálních službách 1. Díl: Na koho dopadá a jaká pravidla přináší?
Provozujete cloudové aplikace, webhosting, online platformy s možností sdílení obsahu nebo třeba WiFi? Pak buďte na pozoru. Od 17. února 2024 je plně účinné nařízení o digitálních službách, které s sebou přináší řadu pravidel dopadajících na poskytovatele online služeb, zejména v oblasti boje proti nezákonnému online obsahu a zvýšení transparentnosti online platforem. Nová pravidla shrnujeme ve třídílném seriálu věnovaném DSA.
Neoprávněný přístup na online účty (internetové bankovnictví, sociální sítě) a dekriminalizace jednoho z počítačových trestných činů
Online účty představují dnes již nedílnou součást každodenního života.
Souhlas zákazníka se zpracováním osobních údajů: Kdy je a kdy není potřeba?
Máte v objednávkovém formuláři na svém e-shopu nebo v aplikaci sdělení „souhlasím s obchodními podmínkami a zpracováním osobních údajů“? Možná netušíte, že tím porušujete GDPR. V tomto článku se dozvíte, proč obecný souhlas nepoužívat a jak si texty ve formuláři nastavit správně.
Internetová lékárna z pohledu práva
Internetové lékárny nabírají každoročně na oblíbenosti pacientů. Současná společnost přesouvá na internet obstarávání jednotlivých věcí stále víc a víc. Ne jinak je tomu i v případě objednání a následného výdeje léčivých přípravků. Změna se tak dotkla i provozovatelů lékáren, u kterých je situace částečně odlišná, a z důvodu veřejnoprávních předpisů a s nimi souvisejících práv a povinností spojených s prodejem léčivých přípravků přes internet. Samotnou kapitolu představuje sociální a odborná stránka věci, společně s nepředvídatelným vývojem do budoucna.





