Články s tagem: práce přesčas

Je to už více než rok, co nabyla účinnosti novela zákoníku práce, která přinesla velkou vlnu změn v oblasti pracovního práva. Zaměstnavatelé neměli příliš času na přípravu, většina novinek totiž nabyla účinnosti pouhých pár hodin po formálním ukončení legislativního procesu a naše zkušenost ukazuje, že řada organizací novinky do své dokumentace dosud nezpracovala. Zároveň je na obzoru už další vlna novinek, které budou účinné od 1. ledna 2025, a řada dalších bude spojena s tzv. flexibilní novelou.

Praha 27. prosince (ČTK) - Zdravotníci v nemocnicích a v záchranné službě mohou sloužit od čtvrtka nepřetržitě až 24 hodin, zákon s tím ale počítá jako s výjimečnou a neplánovanou možností, přestože šlo dosud o běžnou praxi.

Praha 8. prosince (ČTK) - Dohodou o růstu platů podle ministerstva zdravotnictví (MZd) ani lékařů jednání nekončí. MZd chce připravit zákon o odměňování zdravotníků, chystá další změnu zákoníku práce a další novely, které mají změnit fungování českého zdravotnictví.

Nejvyšší soud se ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1033/2019-209 ze dne 26. 2. 2021 zabýval otázkou, která se týkala podmínek, za kterých lze sjednat mzdu zaměstnance s přihlédnutím k případné práci přesčas.

Novelu zákoníku práce, která přinese do českého pracovního práva mnoho zásadních změn, 12. 9. 2023 schválila Poslanecká sněmovna. S největší pravděpodobností budou změny účinné už od 1. října. Na co se tedy připravit?

Praha 18. září (ČTK) - Pokud se zdravotníci nedohodnou s ministerstvy práce a zdravotnictví na novele zákoníku práce, která navyšuje počet dobrovolných přesčasů, mohou v prosinci chybět lidé až na 24.000 nemocničních služeb.

Praha 5. září (ČTK) - Lékaře není možné k přesčasům nad stanovený limit nutit, sloužit je nemusejí. Pokud jim podmínky nevyhovují, mohou při velké poptávce po zdravotnících odejít na lepší místo.

Práce přesčas je jedním z institutů pracovního práva, jehož výkon připouští zákoník práce pouze ve výjimečných případech, přičemž je s ním tak spojena i řada právních konsekvencí, které mohou při nesprávném způsobu dodržování zákonných pravidel nastat.

Na úvod bych rád uvedl, že ačkoliv mnoha zaměstnavatelům se může zdát možnost zakotvit mzdu s přihlédnutím k práci přesčas velmi lákavá, nejedná se o jednoduché a bezproblémové řešení. Ve věci se kontinuálně ve své judikatuře vyjadřuje i Nejvyšší soud. Jedním jeho rozsudkem z loňského roku se chci níže podrobněji zabývat.

Pokud se zaměstnavatel rozhodne podpořit dnes oblíbený trend flexibility pracovněprávních vztahů, a dopřeje svým zaměstnancům kromě komfortu v podobě pracovních benefitů, jakými jsou služební telefon, notebook či tablet, také benefity typu práce z domova - homeoffice, telepráce nebo práce na zavolanou, neměla by mu uniknout ani rizika, která z této flexibility ve spojení s digitalizací pracovního prostředí mohou vyplývat, a to i pokud jde o duševní zdraví zaměstnance.

Do výpočtu odchodného a dalších výsluhových nároků se počítá i výše doplatků za přesčasy provedených v rozhodném období. I když tyto doplatky nebyly dosud vyplaceny.

V případě potřeby může zaměstnavatel nařídit svému zaměstnanci práci přesčas. Tato práce však výrazně zasahuje do života zaměstnance, a proto mu ji musí zaměstnavatel kompenzovat – ať už příplatkem ke mzdě za práci přesčas nebo poskytnutím náhradního volna. Jak je to ale v případě, když přesčasová práce připadne na víkend? Bude mít zaměstnanec nárok na vyšší kompenzaci?