Výkon práce na dálku v novele zákoníku práce
Velká novela zákoníku práce, která má provádět evropskou legislativu, bude dále projednána v Poslanecké sněmovně. Plánované změny se dotknou také výkonu práce na dálku.
Novela zákoníku práce, která provádí evropskou legislativu, již v rámci legislativního procesu prošla tzv. druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Transponovanými předpisy jsou evropská směrnice 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a dále směrnice 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii. Další projednání novely bylo navrženo na pořad 70. schůze Poslanecké sněmovny od 27. června 2023. Vzhledem k tomu, že transpoziční lhůta obou zmíněných směrnic uplynula již v srpnu 2022, lze předpokládat, že přijetí novely zákoníku práce proběhne v nadcházejících měsících. Protože legislativní proces stále probíhá, je možné, že během dalšího projednávání novely může dojít ke změnám.
Novela zavádí podstatné změny pro zaměstnavatele i zaměstnance. Z očekávaných změn může být zajímavá plánovaná úprava výkonu práce na dálku, jakož i poskytování náhrady nákladů, které v souvislosti s výkonem práce na dálku vznikají. Novela zákoníku práce stanovuje, že výkon práce na dálku bude možný jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Závazek z dohody o práci na dálku bude možné rozvázat dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni nebo jej bude možné vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou. Novela zákoníku práce také připouští, aby si zaměstnavatel se zaměstnancem sjednali, že závazek z této dohody nemůže ani jedna ze smluvních stran vypovědět. Uvedená pravidla představují novinku oproti stávající úpravě zákoníku práce.
Novela zákoníku práce dále předpokládá, že zaměstnavatel zaměstnanci poskytne náhrady nákladů při výkonu práci na dálku. Konkrétně by měl zaměstnavatel zaměstnanci poskytovat náhrady nákladů, které zaměstnanci vznikly v souvislosti s výkonem práce na dálku a které zaměstnanec zaměstnavateli prokázal, nebo zaměstnavatel poskytne paušální částku náhrady nákladů. Novela zákoníku práce však také stanovuje, že si zaměstnavatel a zaměstnanec budou moci písemně sjednat, že náhrady nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku zaměstnanci v plném či částečném rozsahu nepřísluší. Zaměstnanci pracující na základě dohod o práci konaných mimo pracovní poměr automaticky nezískají nárok na náhrady nákladů při výkonu práce na dálku, na jejich poskytnutí se však lze dohodnout.
Lze tedy konstatovat, že projednávané znění novely zákoníku práce zjednodušuje poskytování náhrad nákladů zaměstnancům, neboť bude na rozhodnutí zaměstnavatele, jakým způsobem budou náhrady zaměstnanci poskytovány. Novela také umožňuje uzavření dohody, že náhrady nákladů zaměstnanci nepřísluší. Navrhovaná úprava novely zákoníku práce přinese větší jistotu do právních vztahů týkajících se nákladů na výkon práce na dálku, jakož i bližší konkretizaci právních aspektů takové práce.
Zdroj: Sněmovní tisk 423
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




