Pracovnělékařské služby
V prvním květnovém týdnu měla legislativní rada vlády na programu jednání návrh novely zákona o specifických zdravotních službách. Podle důvodové zprávy k návrhu novely zákona přispějí navrhované změny ke snížení administrativní i ekonomické zátěže subjektů, kterých se povinnosti stanovené zákonem dotýkají.
Novela má přinést řešení praktických situací, kdy kupř. posuzovaná osoba nemá svého registrujícího poskytovatele, ačkoliv výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele patří k nezbytným součástem prohlídky. Novela pak stanoví oprávnění a pravidla pro poskytovatele, kteří budou způsobilí posudek vydat, pokud registrujícího poskytovatele posuzovaná osoba nemá.
Další reakcí na potřeby praxe je účelné řešení nutnosti obstarávání výpisů ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele v případech, kdy z odborného hlediska lze od požadavku na předání tohoto dokladu ustoupit. V některých případech pak bude možno výpis nahradit toliko potvrzením registrujícího poskytovatele a budou rovněž stanoveny případy, ve kterých nebude nutné výpis ze zdravotnické dokumentace vyžadovat vůbec (stanoví se však až následně prováděcím předpisem).
Stávající podoba zákona současně neřeší ani lhůty, do jaké doby musí registrující poskytovatel výpis poskytnout, a doby, po kterou lze výpis uplatnit.
Novela má řešit dále úskalí zajišťování pracovnělékařských služeb pro zaměstnance agentur práce a přináší požadavky na náležitosti smlouvy mezi zaměstnavatelem a poskytovatelem pracovnělékařské služby.
V případě, že zaměstnanci vykonávají práce kategorie první (tj. ty, při nichž není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví; zpravidla práce administrativního charakteru), může je zaměstnavatel vysílat k lékařské prohlídce k jejich registrujícímu poskytovateli (v tomto případě pak bude mít registrující poskytovatel postavení poskytovatele pracovnělékařských služeb, a to bez toho, zda se zaměstnavatelem má uzavřenou smlouvu na jejich poskytování či nikoliv).
Účelnost novely zákona bude odvislá od konečné podoby výsledku legislativního procesu a stejně tak i obsahu prováděcích předpisů. Budeme tuto problematiku dále sledovat a průběžně Vás informovat.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lukas.havel@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
