Pracovnělékařské služby
V prvním květnovém týdnu měla legislativní rada vlády na programu jednání návrh novely zákona o specifických zdravotních službách. Podle důvodové zprávy k návrhu novely zákona přispějí navrhované změny ke snížení administrativní i ekonomické zátěže subjektů, kterých se povinnosti stanovené zákonem dotýkají.
Novela má přinést řešení praktických situací, kdy kupř. posuzovaná osoba nemá svého registrujícího poskytovatele, ačkoliv výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele patří k nezbytným součástem prohlídky. Novela pak stanoví oprávnění a pravidla pro poskytovatele, kteří budou způsobilí posudek vydat, pokud registrujícího poskytovatele posuzovaná osoba nemá.
Další reakcí na potřeby praxe je účelné řešení nutnosti obstarávání výpisů ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele v případech, kdy z odborného hlediska lze od požadavku na předání tohoto dokladu ustoupit. V některých případech pak bude možno výpis nahradit toliko potvrzením registrujícího poskytovatele a budou rovněž stanoveny případy, ve kterých nebude nutné výpis ze zdravotnické dokumentace vyžadovat vůbec (stanoví se však až následně prováděcím předpisem).
Stávající podoba zákona současně neřeší ani lhůty, do jaké doby musí registrující poskytovatel výpis poskytnout, a doby, po kterou lze výpis uplatnit.
Novela má řešit dále úskalí zajišťování pracovnělékařských služeb pro zaměstnance agentur práce a přináší požadavky na náležitosti smlouvy mezi zaměstnavatelem a poskytovatelem pracovnělékařské služby.
V případě, že zaměstnanci vykonávají práce kategorie první (tj. ty, při nichž není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví; zpravidla práce administrativního charakteru), může je zaměstnavatel vysílat k lékařské prohlídce k jejich registrujícímu poskytovateli (v tomto případě pak bude mít registrující poskytovatel postavení poskytovatele pracovnělékařských služeb, a to bez toho, zda se zaměstnavatelem má uzavřenou smlouvu na jejich poskytování či nikoliv).
Účelnost novely zákona bude odvislá od konečné podoby výsledku legislativního procesu a stejně tak i obsahu prováděcích předpisů. Budeme tuto problematiku dále sledovat a průběžně Vás informovat.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lukas.havel@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




