Nový výpočet dovolené bude spravedlivější
Novela zákoníku práce upravuje od 1. ledna 2021 nově výpočet nároku na dovolenou. Dovolená se nebude poskytovat za odpracované dny, ale za skutečně odpracovanou dobu, bude tedy záležet na počtu odpracovaných hodin.
Minimální zákonná výměra dovolené v délce 4 týdny ročně zůstává zachována. Délka dovolené se stanoví jako násobek příslušné týdenní pracovní doby a roční výměry dovolené (např. 40 h týdenní pracovní doba x 4 týdny dovolené za rok = nárok na dovolenou činí 160 hodin za rok, u polovičního úvazku to bude polovina). Zaměstnanci pak bude náležet za každou odpracovanou jednu celou týdenní pracovní dobu 1/52 nároku na dovolenou.
Ministerstvo práce a sociálních věcí si od úpravy slibuje, že vyrovná čerpání dovolené v profesích, kde zaměstnanec uprostřed roku změní úvazek nebo pro pracovníky, kteří v rámci týdne, v různé dny odpracují různý počet hodin, popř. v podnicích, kde zaměstnanci pracují v tzv. krátkém a dlouhém týdnu.
Zaměstnancům, kteří například od pondělí do pátku denně odpracují osm hodin, tato novela změnu nepřinese a jejich nárok na dovolenou se z hlediska rozsahu nezmění.
Zaměstnanec, který má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin a má například osmihodinové směny vždy pravidelně rozvrhovány od pondělí do pátku, tak při čerpání dovolené od pondělí do pátku, vyčerpá za týden 40 hodin dovolené.
Zaměstnanci budou čerpat minimálně půl dne dovolené.
Novela dále umožní zaměstnanci převést do dalšího roku pouze část dovolené, která přesahuje zákonnou minimální délku 4 týdnů.
Podle nových pravidel se bude postupovat u dovolené za kalendářní rok 2021.
zdroj: bnt journal
Další články
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.
Důvěra jako zdroj odpovědnosti: Odpovídáme za naději, kterou v druhém vyvoláme?
Právo umí poměrně přesně reagovat na porušení smlouvy. Složitější je situace, kdy smlouva nevznikla, ale jeden člověk přesvědčil druhého, že se na určitý budoucí vývoj může spolehnout. Kde končí osobní naděje a kdy už může jít o právně významné spoléhání?
