Nový výpočet dovolené bude spravedlivější
Novela zákoníku práce upravuje od 1. ledna 2021 nově výpočet nároku na dovolenou. Dovolená se nebude poskytovat za odpracované dny, ale za skutečně odpracovanou dobu, bude tedy záležet na počtu odpracovaných hodin.
Minimální zákonná výměra dovolené v délce 4 týdny ročně zůstává zachována. Délka dovolené se stanoví jako násobek příslušné týdenní pracovní doby a roční výměry dovolené (např. 40 h týdenní pracovní doba x 4 týdny dovolené za rok = nárok na dovolenou činí 160 hodin za rok, u polovičního úvazku to bude polovina). Zaměstnanci pak bude náležet za každou odpracovanou jednu celou týdenní pracovní dobu 1/52 nároku na dovolenou.
Ministerstvo práce a sociálních věcí si od úpravy slibuje, že vyrovná čerpání dovolené v profesích, kde zaměstnanec uprostřed roku změní úvazek nebo pro pracovníky, kteří v rámci týdne, v různé dny odpracují různý počet hodin, popř. v podnicích, kde zaměstnanci pracují v tzv. krátkém a dlouhém týdnu.
Zaměstnancům, kteří například od pondělí do pátku denně odpracují osm hodin, tato novela změnu nepřinese a jejich nárok na dovolenou se z hlediska rozsahu nezmění.
Zaměstnanec, který má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin a má například osmihodinové směny vždy pravidelně rozvrhovány od pondělí do pátku, tak při čerpání dovolené od pondělí do pátku, vyčerpá za týden 40 hodin dovolené.
Zaměstnanci budou čerpat minimálně půl dne dovolené.
Novela dále umožní zaměstnanci převést do dalšího roku pouze část dovolené, která přesahuje zákonnou minimální délku 4 týdnů.
Podle nových pravidel se bude postupovat u dovolené za kalendářní rok 2021.
zdroj: bnt journal
Další články
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
