Nový výpočet dovolené bude spravedlivější
Novela zákoníku práce upravuje od 1. ledna 2021 nově výpočet nároku na dovolenou. Dovolená se nebude poskytovat za odpracované dny, ale za skutečně odpracovanou dobu, bude tedy záležet na počtu odpracovaných hodin.
Minimální zákonná výměra dovolené v délce 4 týdny ročně zůstává zachována. Délka dovolené se stanoví jako násobek příslušné týdenní pracovní doby a roční výměry dovolené (např. 40 h týdenní pracovní doba x 4 týdny dovolené za rok = nárok na dovolenou činí 160 hodin za rok, u polovičního úvazku to bude polovina). Zaměstnanci pak bude náležet za každou odpracovanou jednu celou týdenní pracovní dobu 1/52 nároku na dovolenou.
Ministerstvo práce a sociálních věcí si od úpravy slibuje, že vyrovná čerpání dovolené v profesích, kde zaměstnanec uprostřed roku změní úvazek nebo pro pracovníky, kteří v rámci týdne, v různé dny odpracují různý počet hodin, popř. v podnicích, kde zaměstnanci pracují v tzv. krátkém a dlouhém týdnu.
Zaměstnancům, kteří například od pondělí do pátku denně odpracují osm hodin, tato novela změnu nepřinese a jejich nárok na dovolenou se z hlediska rozsahu nezmění.
Zaměstnanec, který má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin a má například osmihodinové směny vždy pravidelně rozvrhovány od pondělí do pátku, tak při čerpání dovolené od pondělí do pátku, vyčerpá za týden 40 hodin dovolené.
Zaměstnanci budou čerpat minimálně půl dne dovolené.
Novela dále umožní zaměstnanci převést do dalšího roku pouze část dovolené, která přesahuje zákonnou minimální délku 4 týdnů.
Podle nových pravidel se bude postupovat u dovolené za kalendářní rok 2021.
zdroj: bnt journal
Další články
Tachografy v dodávkách: nová pravidla od července 2026
Dlouho spíše okrajové téma tachografů u lehkých užitkových vozidel se od 1. 7. 2026 stalo praktickou otázkou pro řadu společností, které používají dodávky při přeshraniční přepravě zboží.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
