Nová pravidla pro sociální zabezpečení při přeshraniční práci na dálku

Pak se vás může týkat nová Rámcová dohoda k aplikaci čl. 16 (1) nařízení (ES) č. 883/2004 ve vztahu k obvyklé přeshraniční práci na dálku (telework).

Tato Rámcová dohoda je reakcí na flexibilizaci a digitalizaci pracovního trhu a nárůst přeshraničního výkonu práce. Přeshraniční práce na dálku není sama o sobě novým fenoménem, ale od pandemie nemoci COVID-19 se týká široké skupiny pracovníků, kteří ji přeshraničně vykonávají zcela, nebo alespoň částečně. To s sebou však přináší otázku, čí (kterého státu) právní předpisy se použijí pro sociální zabezpečení zaměstnance pracujícího současně ve dvou zemích, jelikož pro určení příslušnosti k systému sociálního zabezpečení je rozhodujícím kritériem fyzické místo výkonu práce na území členských států EU.[1]

Rámcovou dohodu podepsaly k 1. 7. 2023 tyto státy:

Belgie, Česká republika, Finsko, Francie, Chorvatsko, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko.

Od 1. 9. 2023 se k Rámcové dohodě připojilo Slovinsko.[2]

O co se tedy jedná?

Podle unijních právních předpisů[3] platí, že zaměstnanci, kteří vykonávají z místa svého bydliště práci na dálku pro zaměstnavatele se sídlem v jiné zemi v rozsahu pracovní doby menším než 25 %,[4] podléhají právním předpisům o sociálním pojištění ve státě sídla svého zaměstnavatele. Při rozsahu pracovní doby z domova nad 25 % musí být zaměstnanci pojištěni v členském státě, ve kterém mají své bydliště.[5]

Podle nové Rámcové dohody je možné pro signatářské země rozšířit výše uvedené pravidlo pro práci z jiné země v rozsahu od 25 % až do méně než 50 % pracovní doby. Pokud tedy zaměstnanec vykonává práci pro zahraničního zaměstnavatele na dálku ze svého bydliště v rozsahu 25 % až méně než 50 % pracovní doby, a je to v jeho zájmu, může požádat spolu se svým zaměstnavatelem o výjimku dle Rámcové dohody, aby byl pojištěn v zemi svého zahraničního zaměstnavatele. Při splnění všech podmínek Rámcové dohody má zaměstnanec na udělení výjimky nárok.

Pokud zaměstnanec vykonává práci na dálku pro zahraničního zaměstnavatele ve státě svého bydliště v rozsahu od 50 % výše, Rámcová dohoda se na něj nevztahuje a podléhá sociálnímu pojištění země svého bydliště. Může si sice zažádat o uplatnění výjimky dle čl. 16(1) nařízení (ES) č. 883/2004, ale nemá na ni právní nárok. Výjimka se v tomto případě udělí, pokud se dohodnou příslušné instituce dotyčných států, o které se bude v daném případě jednat.[6]

Podmínky, za kterých může být uplatněna Rámcová dohoda

1. Stát sídla zaměstnavatele a stát bydliště zaměstnance podepsaly Rámcovou dohodu.
2. Zaměstnanec pracuje na dálku (telework) a je pomocí informačních technologií napojen na pracovní prostředí zaměstnavatele.
3. Zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele v jiném státě práci v rozsahu od 25 % až do méně než 50 % pracovní doby.
4. Zaměstnanec a zaměstnavatel požádají o výjimku podle Rámcové dohody.

Rámcová dohoda se nevztahuje na osoby, které ve státě svého bydliště vykonávají pro zahraniční firmu jinou činnost než práci z domova. Například návštěvy klientů, nebo práce na pobočce zaměstnavatele v místě bydliště zaměstnance.

Rámcová dohoda se nevztahuje ani na práci z domova OSVČ nebo na zaměstnance, který vykonává jakékoliv další zaměstnání pro zaměstnavatele se sídlem v jiném členském státě nebo samostatnou výdělečnou činnost. Naopak není překážkou, pokud má zaměstnanec paralelní zaměstnání u zaměstnavatele, který sídlí ve stejném státě jako zaměstnavatel, pro kterého zaměstnanec vykonává práci na dálku.[7]

Jak zažádat o výjimku podle Rámcové dohody?

1. Žádost lze podat u příslušné instituce státu v místě sídla zaměstnavatele. Příslušné instituce signatářských států jsou dostupné zde.

• Pro ČR je touto institucí příslušná místní správa sociálního zabezpečení.
• Pro Slovensko je touto institucí Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny.
• Pro Rakousko je touto institucí Dachverband der Sozialversicherungsträger.
• Pro Německo je touto institucí GKV-Spitzenverband, Deutsche Verbindungsstelle Krankenversicherung – Ausland.
• Pro Polsko je touto institucí Social Insurance Institution – Zaklad Ubezpieczen Spolecznych ZUS.[8]

2. Žádost lze podat od 1. 7. 2023 až na dobu 3 let. Po uplynutí platnosti lze žádost podávat opakovaně.

3. Pro žádosti podané do 30. 6. 2024 včetně, lze žádat o výjimku z Rámcové dohody zpětně až k 1. 7. 2023. Podmínkou je, že platby na sociální zabezpečení byly placeny ve státě sídla zaměstnavatele.

4. Pro žádosti podané od 1. 7. 2024 lze žádat o výjimku z Rámcové dohody maximálně 3 měsíce zpětně. Opět platí podmínka, že platby na sociální zabezpečení byly v tomto období placeny ve státě sídla zaměstnavatele.[9]

Pokud chce zaměstnanec podléhat sociálnímu zabezpečení v České republice (např. Slovák pracuje 40 % času na Slovensku z domova a 60 % v ČR), vyplňuje se tiskopis žádosti o výjimku dle Rámcové dohody, který je dostupný na webu ČSSZ.[10] Do pole „Důvody žádosti o výjimku“ žadatel uvede, že se jedná o žádost dle Rámcové dohody o přeshraniční práci na dálku. Jsou-li splněny podmínky pro určení příslušnosti k českým právním předpisům dle Rámcové dohody, vystaví ČSSZ potvrzení A1.

Pokud jde o zaměstnance s bydlištěm v ČR, který chce podléhat právním předpisům např. Německa, lze žádost o výjimku dle Rámcové dohody podat u příslušné německé instituce sociálního zabezpečení.

Závěr

Nová Rámcová dohoda nabízí určité řešení signatářským státům, které spojují zájmy zaměstnanců, zaměstnavatelů a institucí sociálního zabezpečení, dokud nebudou upravena koordinační nařízení o sociálním zabezpečení.

Dává zejména šanci zaměstnancům, kteří pracují na dálku ze svého bydliště pomocí informačních technologií v rozsahu 25 % až méně než 50 % pracovní doby, aby si mohli zvolit aplikaci právních předpisů státu svého zaměstnavatele, pokud je to pro ně výhodnější.

---

[1]https://socialsecurity.belgium.be/sites/default/files/content/docs/en/international/explanatory_memorandum_to_the_framework_agreement.pdf

[2] https://socialsecurity.belgium.be/en/internationally-active/cross-border-telework-eu-eea-and-switzerland

[3] Přesněji podle čl. 13 odst. 1 písm. b) bod i) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

[4] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

[5] Viz čl. 13 odst. 1) písm. a) nařízení (ES) č. 883/2004 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

[6] https://www.cssz.cz/web/cz/-/telework-eu

[7] https://www.cssz.cz/web/cz/-/telework-eu

[8] https://socialsecurity.belgium.be/en/internationally-active/cross-border-telework-eu-eea-and-switzerland

[9] https://www.cssz.cz/web/cz/-/telework-eu

[10] https://socialsecurity.belgium.be/sites/default/files/content/docs/en/international/framework_agreement_on_cross-border_telework.pdf