Čeká nás (zase) revoluce v pracovním právu?
Český pracovněprávní svět netrpělivě čeká, co přinese tento rok. Není novinkou, že se v něm s největší pravděpodobností dočkáme poměrně rozsáhlé novely zákoníku práce. Jaké hlavní změny přinese?
Zcela nově má být zavedena zvláštní kategorie vedoucích zaměstnanců – takzvaných vrcholových řídících zaměstnanců. Tím by se mohl stát vedoucí zaměstnanec v přímé řídící působnosti statutárního orgánu (případně zaměstnavatele-fyzické osoby), anebo vedoucí zaměstnanec přímo podřízený takovému zaměstnanci za předpokladu splnění dalších zákonných podmínek. Především bude nezbytné, aby se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodl na takovém nastavení spolupráce a na takové výši odměny, díky které zaměstnanci vznikne každý kalendářní měsíc právo na mzdu nebo její složku ve výši alespoň 75 000 Kč. Vrcholový řídící zaměstnanec si pak bude sám rozvrhovat pracovní dobu.
Další významná novinka se týká dohody o pracovní činnosti, kdy se dodržování nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby bude posuzovat za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, nejdéle však za období 26 týdnů. Dosavadní maximum 52 týdnů bude přípustné, jen pokud tak vymezí kolektivní smlouva uzavřená se zaměstnavatelem.
Rovněž nelze opomenout změny v úpravě práce mimo pracoviště zaměstnavatele (tzv. home office), v níž se výslovně promítne zásada zákazu přenášení ekonomického rizika podnikání na zaměstnance. Konkrétně bude zaměstnavatel výslovně povinen hradit zaměstnanci náklady spojené s komunikací, jakož i další náklady, které zaměstnanci při výkonu práce z domova pro daného zaměstnavatele vzniknou. Rovněž bude zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnanci technické a programové vybavení pro práci, pokud při ní využívá elektronických komunikací.
Změn pravděpodobně dozná i oblast přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, tedy situace, kdy se zjednodušeně řečeno mění osoba zaměstnavatele. V současnosti je totiž např. mimo jiné zaměstnanci ponechána možnost vyčkávat s výpovědí v souvislosti s přechodem práv a povinností až do posledního dne přede dnem účinnosti změn, a je tedy do poslední chvíle nejisté, kteří zaměstnanci skutečně na nového zaměstnavatele přejdou. Nově bude zaměstnanec povinen dát výpověď nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o plánovaných změnách, pokud nebude mít zájem pokračovat ve výkonu práce pro nového zaměstnavatele.
Za další jmenujme zjednodušení doručování písemností zaměstnancům ze strany zaměstnavatele, kdy již nebude nutné doručovat písemnost osobně i mimo pracoviště zaměstnavatele a kdy dojde ke sladění postupů při doručování s pravidly pošty. Po takové úpravě praxe volá již dlouhou dobu, v současné době je doručování „poštou“ velice problematické.
Měnit se bude také například výpočet dovolené, kdy již nebude založen na odpracovaných směnách, ale týdenní pracovní době. Základní výměra 4 týdnů v kalendářním roce nicméně zůstává.
Připravovaná novela zákoníku práce se samozřejmě dotkne mnoha dalších oblastí pracovněprávního života, popř. do větší hloubky, než je možné obsáhnout v tomto krátkém příspěvku. Ačkoliv si na konečnou podobu této koncepční novely budeme muset ještě chvíli počkat (oproti původnímu záměru je v tuto chvíli totiž pravděpodobnější, že nabyde účinnosti až 1. 7. 2017; úprava dovolené dokonce až 1. 1. 2018), je dobré se již nyní seznámit se zamýšlenými změnami a dobře se na ně připravit.
Další články
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.




