Čeká nás (zase) revoluce v pracovním právu?
Český pracovněprávní svět netrpělivě čeká, co přinese tento rok. Není novinkou, že se v něm s největší pravděpodobností dočkáme poměrně rozsáhlé novely zákoníku práce. Jaké hlavní změny přinese?
Zcela nově má být zavedena zvláštní kategorie vedoucích zaměstnanců – takzvaných vrcholových řídících zaměstnanců. Tím by se mohl stát vedoucí zaměstnanec v přímé řídící působnosti statutárního orgánu (případně zaměstnavatele-fyzické osoby), anebo vedoucí zaměstnanec přímo podřízený takovému zaměstnanci za předpokladu splnění dalších zákonných podmínek. Především bude nezbytné, aby se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodl na takovém nastavení spolupráce a na takové výši odměny, díky které zaměstnanci vznikne každý kalendářní měsíc právo na mzdu nebo její složku ve výši alespoň 75 000 Kč. Vrcholový řídící zaměstnanec si pak bude sám rozvrhovat pracovní dobu.
Další významná novinka se týká dohody o pracovní činnosti, kdy se dodržování nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby bude posuzovat za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, nejdéle však za období 26 týdnů. Dosavadní maximum 52 týdnů bude přípustné, jen pokud tak vymezí kolektivní smlouva uzavřená se zaměstnavatelem.
Rovněž nelze opomenout změny v úpravě práce mimo pracoviště zaměstnavatele (tzv. home office), v níž se výslovně promítne zásada zákazu přenášení ekonomického rizika podnikání na zaměstnance. Konkrétně bude zaměstnavatel výslovně povinen hradit zaměstnanci náklady spojené s komunikací, jakož i další náklady, které zaměstnanci při výkonu práce z domova pro daného zaměstnavatele vzniknou. Rovněž bude zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnanci technické a programové vybavení pro práci, pokud při ní využívá elektronických komunikací.
Změn pravděpodobně dozná i oblast přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, tedy situace, kdy se zjednodušeně řečeno mění osoba zaměstnavatele. V současnosti je totiž např. mimo jiné zaměstnanci ponechána možnost vyčkávat s výpovědí v souvislosti s přechodem práv a povinností až do posledního dne přede dnem účinnosti změn, a je tedy do poslední chvíle nejisté, kteří zaměstnanci skutečně na nového zaměstnavatele přejdou. Nově bude zaměstnanec povinen dát výpověď nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o plánovaných změnách, pokud nebude mít zájem pokračovat ve výkonu práce pro nového zaměstnavatele.
Za další jmenujme zjednodušení doručování písemností zaměstnancům ze strany zaměstnavatele, kdy již nebude nutné doručovat písemnost osobně i mimo pracoviště zaměstnavatele a kdy dojde ke sladění postupů při doručování s pravidly pošty. Po takové úpravě praxe volá již dlouhou dobu, v současné době je doručování „poštou“ velice problematické.
Měnit se bude také například výpočet dovolené, kdy již nebude založen na odpracovaných směnách, ale týdenní pracovní době. Základní výměra 4 týdnů v kalendářním roce nicméně zůstává.
Připravovaná novela zákoníku práce se samozřejmě dotkne mnoha dalších oblastí pracovněprávního života, popř. do větší hloubky, než je možné obsáhnout v tomto krátkém příspěvku. Ačkoliv si na konečnou podobu této koncepční novely budeme muset ještě chvíli počkat (oproti původnímu záměru je v tuto chvíli totiž pravděpodobnější, že nabyde účinnosti až 1. 7. 2017; úprava dovolené dokonce až 1. 1. 2018), je dobré se již nyní seznámit se zamýšlenými změnami a dobře se na ně připravit.
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
Nadační fond pro soukromý účel – vývoj, judikatura a praxe
Dodnes napříč širší veřejností přetrvává dojem, že nadační fondy jsou nástroj primárně určený pro dobročinné účely. V praxi se však nadační fondy běžně využívají rovněž ke správě rodinného majetku, jeho mezigeneračnímu předání i jako mateřská entita v holdingových strukturách.




