Zásady pro spolupráci s investory mohou pomoci zajistit menším městům trvalou udržitelnost a peníze na další rozvoj
V uplynulých dvou letech celá řada zejména větších měst přijala Zásady pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury nebo obdobně nazvané dokumenty. Nastavila tak jasné podmínky pro všechny investory, kteří chtějí ve městech stavět zejména komerční projekty.
Klíčové principy zásad jsou předvídatelnost, transparentnost a nediskriminační přístup ke všem investorům. Dokument zároveň umožňuje investorům zaměřit se více na reálné potřeby města a jeho strategii rozvoje, včetně otázek trvalé udržitelnosti či kvalitního urbanismu.
Benefity, které zásady přináší, využije velké město i menší obce. Právě pro ně experti ve Frank Bold připravují vzor zásad, který bude obcím k dispozici zdarma k dopracování textu zásad na míru.
Jak zásady fungují?
Zásady obsahují podmínky, za nichž se investoři mají podílet na nákladech na rozvoj a údržbu veřejné infrastruktury (ať už finančním příspěvkem či nefinančně) a za nichž jim samospráva města poskytne součinnost při přípravě stavebního projektu a jeho umístění. Zároveň mohou zásady obsahovat sadu požadavků města - technických, environmentálních či urbanistických, při jejichž splnění může být investorovi přiměřeně snížen investiční příspěvek, který se jinak standardně počítá podle velikosti podlažní plochy investičního záměru. Ke každému projektu je pak mezi investorem a městem uzavřena smlouva, která závazně zakotví konkrétní podobu investičního záměru, výši investičního příspěvku a další závazky smluvních stran, včetně jejich zajištění.
Pro investory přinášejí zásady přehledný popis procesu vyjednávání a uzavírání smluv s městem. A to včetně například toho, na koho konkrétně se má stavebník obrátit s oznámením svého záměru, výše sazby a způsobu výpočtu investičního příspěvku, toho, jaké podklady má obci předložit, kdy a jak bude záměr projednán samosprávnými orgány obce, jakou součinnost obec poskytne, jak se jedná o návrhu smlouvy, kdo smlouvu schvaluje a tak dále.
Pokud se investor s obcí dohodne na podstatných parametrech jeho investičního záměru a poskytnutí investičního příspěvku nebo věcného plnění, zavazuje se obec poskytnout v rámci své samostatné působnosti součinnost a např. vydat nezbytné souhlasy pro povolovací řízení, poskytnout věcná břemena a zejména využít investiční příspěvek pro realizaci veřejné infrastruktury v lokalitě a čase spjatém s investičním záměrem.
Zásady pro spolupráci s investory nemohou být formálně vydané obecně závaznou vyhláškou ani nařízením obce. Proto je města schvalují v samostatné působnosti usnesením zastupitelstva. Jde vlastně o otevřenou nabídku obce, která tak deklaruje, jaké má potřeby ohledně veřejné infrastruktury a občanské vybavenosti a jaký věcný nebo finanční příspěvek ze strany investorů očekává. Současně investorům nabízí při splnění těchto požadavků součinnost zejména v předprojektové přípravě a v průběhu povolovacích řízení, čímž lze výstavbu urychlit.
V zásadách jsou tedy identifikovány požadavky obce na plnění ze strany investora. Mohou jimi být například kompenzační opatření týkající se zeleně či obecně životního prostředí, nebo požadavek na úhradu finančního příspěvku, který následně obec použije na výstavbu či zkvalitnění potřebné veřejné infrastruktury, související s projektem investora nebo na jiná vylepšení infrastruktury nebo služeb obce. Vždy by však tyto požadavky obce měly navazovat na existující strategické a koncepční dokumenty obce a popis stavu veřejné infrastruktury a jejího budoucího vývoje.
Co mohou města požadovat?
Vedle poskytnutí finančního příspěvku mohou města jako další, tzv. nepeněžní, plnění ze strany investorů požadovat například:
- výstavbu budov pro základní a mateřské školy,
- výstavbu zařízení pro sport a rekreaci,
- tvorbu a úpravy veřejných prostranství,
- převedení části vystavěných bytů do vlastnictví obce nebo poskytnutí zvýhodněných nájmů
- organizaci architektonických soutěží a podobně.
Další články
Drony v realitním marketingu: Právní rámec a ochrana soukromí
Využití bezpilotních letadel v realitním marketingu přináší kromě atraktivní vizualizace také specifická právní rizika. Střet zájmu na propagaci nemovitosti s právem na ochranu soukromí třetích osob je častým předmětem sporů.
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.



