Připravují se zásadní změny v podpoře obnovitelných zdrojů energie
Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo dne 9. 11. 2018 do mezirezortního připomínkového řízení návrh novel (i) zákona o podporovaných zdrojích energie a (ii) energetického zákona. Ty přináší zásadní změny mj. do systému provozní podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie („OZE“).
Účinnost novely zákona o podporovaných zdrojích energie je s výjimkou některých ustanovení navrhována k 1. 1. 2021, účinnost novely energetického zákona k 1. 1. 2020.
Nové druhy a formy podpory
Novela přináší některé zásadní změny pro nové výrobny elektřiny z OZE. Jednou z nich je nová forma podpory, kdy se o provozní podporu bude soutěžit formou aukcí. Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásí aukci na podporu elektřiny z konkrétního druhu podporovaného zdroje, přičemž zájemci o provozní podporu budou soutěžit o to, kdo nabídne nižší cenu (obdobný systém funguje již v Polsku či Německu). Důsledkem této nové formy podpory pak bude snižování výše podpory pro jednotlivé výrobce.
Dle návrhu novely by v případě podpory pro nové výrobny elektřiny z OZE měly být z podpory vyloučeny nové solární elektrárny. Ty by se tak v případě schválení novely v současném znění musely obejít bez provozní podpory. Novela dále zavadí tzv. udržovací podporu elektřiny určenou k vyrovnání rozdílu mezi cenou používaných paliv (u palivových zdrojů), provozních nákladů a tržní cenou elektřiny a tepla. Další novinkou jsou detailní pravidla pro úpravu a modernizaci výroben elektřiny včetně práva na podporu elektřiny vyrobené v modernizované výrobně, jejímž uplatněním zaniká právo na podporu elektřiny vzniklé před provedením modernizace.
Jak dál s kontrolou překompenzací?
Novela přináší též zákonnou úpravu kontroly přiměřenosti poskytnuté podpory (překompenzace). Tu bude provádět Ministerstvo průmyslu a obchodu („MPO“) společně se Státní energetickou inspekcí („SEI“). V případě zjištění překompenzace budou zavedena opatření, aby k překompenzaci nedocházelo, resp. aby byla získána zpět.
V první fázi bude provedeno sektorové šetření u všech výrobců dle jednotlivých sektorů (např. větrné, vodní či solární elektrárny), kteří uvedli výrobnu do provozu po 1. 1. 2009. Sektorové šetření provádí MPO, a to po 10 letech od prvního dne roku následujícího po roce uvedení zdroje elektřiny do provozu. Cílem bude prověřit, zda nebyla překročena stanovená výše vnitřního výnosového procenta investic.
Bude se mít za to, že datum uvedení do provozu v systému operátora trhu je i skutečným dnem uvedení do provozu. Doporučujeme proto všem výrobcům a provozovatelům obnovitelných zdrojů, aby si u operátora trhu toto datum ověřili.
Sektorové šetření by pak mělo být ukončeno nejpozději do 30. 6. kalendářního roku, v němž bylo zahájeno, zveřejněním zprávy o výsledcích šetření. Pro výrobny uvedené do provozu v letech 2006 až 2008 šetření již proběhlo, výsledky by měly být zveřejněny do 3 měsíců od nabytí účinnosti novely. Pro výrobny uvedené do provozu v roce 2009 by tedy mělo být ukončeno do 30. 6. 2020. Výrobce bude povinen sdělit požadovaná data pravdivě a úplně, jinak se vystavuje riziku pokuty až do výše ročního nároku na podporu.
Pokud by v konkrétním sektoru byla zjištěna překompenzace, tzn. riziko nadměrné podpory při zjištění překročení vnitřního výnosového procenta investic v daném sektoru (u palivových zdrojů 10,6% a u nepalivových zdrojů 8,4%), může MPO vydat opatření obecné povahy („OOP“) zakazující uplatňování podpory elektřiny v souběhu s jinou provozní podporou anebo snížení podpory elektřiny, resp. způsob určení jejího snížení. Proti návrhu OOP bude možné vznášet připomínky a námitky. Samotné OOP bude dále možné napadnout žalobou i ve správním soudnictví.
V případě, že výrobce z daného sektoru, ve kterém bylo v rámci sektorového šetření zjištěno riziko překompenzace, nepožádá do 30 dnů od vydání daného OOP o individuální kontrolu přiměřenosti a rozhodnutí SEI, bude povinen dodržet povinnosti nebo zákazy stanovené v OOP, resp. snížení podpory. Podpora pro takovéto výrobce (kteří se podřídí OOP a nepožádají o individuální rozhodnutí SEI) bude nadále považována za přiměřenou.
Předmětem individuální kontroly překompenzace ze strany SEI bude ověření vnitřního výnosového procenta investic (na základě výkazu předloženého výrobcem do sektorového šetření, případně aktualizovaného či doplněného, či výkazu předloženého během samotné kontroly). Individuální kontrola by měla být zahájena nejpozději do 6 měsíců od zveřejnění výsledků sektorového šetření. Proti negativnímu výsledku kontroly (tj. zjištění existence překompenzace či rizika jejího vzniku v budoucnu) se bude možné bránit námitkami. Následně a na základě výsledků individuální kontroly by SEI měla zahájit s daným výrobcem správní řízení ohledně zjištěné překompenzace, jehož výsledkem bude správní rozhodnutí. Rozhodnutím bude možné případně výrobci nařídit, aby vrátil již načerpané prostředky - podporu, která odpovídá nadměrně poskytnuté podpoře. Proti rozhodnutí SEI budou moci výrobci podat odvolání k ústřednímu inspektorátu SEI a následně i správní žalobu ve správním soudnictví.
Závěr
Navrhovaná právní úprava bude mít zejména co do kontroly překompenzací zásadní důsledky jak pro provozovatele a výrobce OZE, tak i např. pro finanční instituce, které jim k výstavbě a provozu OZE poskytly potřebné finanční prostředky. Důsledkem novelizace totiž bude možnost přijmout rozhodnutí o krácení již poskytnutých podpor na OZE. To může potenciálně vyvolat i řadu sporů. Jak naši experti na energetiku konstatovali pro článek z týdeníku EURO, při krácení již poskytnutých dotací by bohužel docházelo k pomyslnému přenášení odpovědnosti za nepřiměřeně poskytnutou podporu na provozovatele elektráren v situaci, kdy to byl právě stát, který jim v rozporu s právem Evropské unie umožnil nepřiměřeně vysokou podporu načerpat.
Pro výrobce to již nyní znamená, že by se měli začít na kontrolu překompenzací připravovat. Pro finanční instituce bude zase podstatné ověřit, zda jejich klientům krácení již poskytnutých dotací nehrozí.
Pokud budete mít k danému tématu a navrhovaným právním úpravám jakékoliv dotazy, jsme připraveni Vám poskytnout naši plnou podporu.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



