Právo ve veřejné správě 2014: Nové právo

Počínaje novým soukromým právem, přes elektronizaci veřejné správy, exekuce, veřejné zakázky, registr smluv, až ke služebnímu zákonu či problematice státních dotací.

„Apokalypsa, nikoli, jen aplikace“. Tímto prohlášením zhodnotila na úvod svého vystoupení nástup účinků nového občanského zákoníku ředitelka Kabinetu vedoucího Úřadu vlády ČR, Mgr. et Mgr. Dana Prudíková, Ph.D. a přidala jednu zajímavost v podobě prvního soudního rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci „NOZ“, kterým je usnesení jeho občanskoprávního a obchodního kolegia o způsobu označování původního a aktuálního civilního kodexu, tedy pro občanský zákoník č. 40/1964 Sb. má být napříště používána zkratka „obč. zák.“, a pro občanský zákoník č. 89/2012 Sb. zkratka „o. z.“. Vzhledem ke své původní pracovní pozici, ředitelky legislativního odboru Ministerstva spravedlnosti, vyhodnotila D. Prudíková závěrem svého vystoupení doslova sebekriticky samotný kodex, ve kterém podle jejich slov rozhodně chyby jsou, ať již jde o nesprávnou interpunkci (např. § 76 odst. 1. o.z.), nesprávné vnitřní odkazy, záměny v označení smluvních stran (např. § 2072 odst. 2. o.z.), absence záporu (např. § 2426 odst. 2. o.z.) a další, a tyto by si konstruktivní technickou úpravu určitě zasloužily. K rozsáhlejším změnám se však jako drtivá většina odborné veřejnosti staví rovněž velmi rezervovaně.

Téma nového občanského zákoníku tímto rozhodně vyčerpáno nebylo, neboť další, kdo k této problematice přispěli, byli pedagogové JUDr. Petr Tégl. Ph.D. a JUDr. Filip Melzer, Ph.D., LL.M., z nichž první jmenovaný, mimo jiné, osvětlil účastníkům praktickou aplikaci součásti věci a příslušenství v případě, kdy stavba stojí na několika pozemcích s rozdílnými vlastníky. Řešením tak podle něj rozhodně není rozdělit dům po liniích hranic pozemků pod ním, tj. např. „od gauče po TV je to mé, a od TV k oknu to bude souseda“, ale tak, že stavba bude společnou součástí všech pozemků, na kterých stojí. Její přiřazení jen k jednomu pozemku je tak vyloučeno. Tolik diskutovaná náhrada škody byla obsahem příspěvku F. Melzera, ve kterém všem rovněž připomenul, že objektivní odpovědnost u škody způsobené zvířetem nese, stejně jako u vozidla, jeho vlastník, a to bez ohledu na kvalitní zabezpečení oplocení zahrady apod.

První den konference ještě doplnil soudní znalec prof. Ing. Vladimír Smejkal, CSc., LL.M., který v rámci své přednášky týkající se eGovernmentu seznámil přítomné s množstvím zajímavých statistických údajů, mezi kterými zazněl např. ohromující počet doposud vydaných dokumentů přes Czech Point v počtu 12.000.000, či objem 226.000.000 rozeslaných datových zpráv, přičemž denně je jich rozesláno okolo 150.000, avšak ve zbytku své prezentace stav „elektronické komunikace“ veřejné správy spíše zkritizoval.

Nechyběly ani tipy, jak správně zadat veřejnou zakázku, z úst advokáta Mgr. Jakuba Grafnettera a provoláním, že každý zastupitel je jednou nohou v kriminále, zakončil první den kongresu advokát Mgr. Václav Vlk, jenž přítomné nabádal, aby v rámci své zastupitelské činnosti, resp. ještě před přijetím funkce, nezapomínali na tzv. test schopností, neboť odpovědnost zastupitele je dle aktuální judikatury neomezená, tzn. neplatí její omezení jako u zaměstnanců do výše 4,5 násobku jejich průměrného měsíčního výdělku (viz také 25 Cdo 1319/2004).

Druhý den konference byl i přes bujarý večerní program zahájen s plným sálem a hned s několika třaskavými tématy v podobě navrhovaného registru smluv či zákona o státní službě. Registr smluv také vyvolal velký zájem odborných partnerů, kteří již v přípravě konference avizovali požadavek přednést k tématu svá vesměs negativní stanoviska. Přestože se hlavní řečník a autor jedné z části zákona o registru smluv Mgr. František Korbel, Ph.D. snažil osvětlit podstatu a koncept zákona, jenž má i podle něj určité problematické části, byli zástupci samospráv ve svém odmítavém postoji jednotní. Vedle toho však zazněla řada velmi zajímavých a praktických poznatků k tématu veřejných zakázek, ve vztahu k právu na informace jako takovému, včetně konkrétních judikatorních závěrů.

Náměstkyně ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Mgr. Kateřina Valachová, Ph.D. navázala s dalším „kontroverzním“ tématem v podobě nového služebního zákona. „Neodvaha a neochota zákonodárců stanovit předpisu datum účinnosti“ – to je podle K. Valachové hlavní důvod, proč původní služební zákon č. 218/2002 Sb. od data jeho vydání 22. 4. 2002 nikdy nenabyl účinnosti, přestože řeší úpravu služebních poměrů více jak 65 tisícům zaměstnanců pracujících ve státních službách.

Závěrečná přednáška konference patřila advokátovi Mgr. Tomáši Babáčkovi, LL.M., který konferenci ukončil dost obtížným a vpravdě neradostným tématem unijní agendy v podobě státní podpory, jejich forem, regulace a důsledků zanedbání. Mírnou skepsi účastníků však skvěle rozehnal velmi příhodným grafickým ztvárněním své prezentace, což byla příjemná závěrečná tečka za letošním ročníkem a já se za celý pořadatelský tým těším opět na viděnou na čtvrtém ročníku odborné právnické konference Právo ve veřejné správě 2015!