Pět otázek pro Lucii Moravčíkovou
Nový zákon o veřejných zakázkách - jaké změny přinese dosavadní praxi? To účastníkům na své přednášce v rámci dalšího ročníku konference Právo ve veřejné správě osvětlí Mgr. Lucie Moravčíková, vedoucí právního oddělení společnosti OTIDEA, která se zaměřuje na administraci a poradenství v oblasti veřejných zakázek a koncesí. Právnímu prostoru shrnula zásadní aspekty nového zákona o veřejných zakázkách v pěti odpovědích.
Na co se mohou účastníci konference v rámci Vaší přednášky těšit, resp. jaké hlavní změny přinesl nový zákona o veřejných zakázkách?
Účastníky konference seznámím nejen se samotným záměrem a myšlenkou, ale i nejdůležitějšími změnami, které nám nový zákon přináší, jako jsou změny v procesu prokazování kvalifikace, flexibilita pořadí kroků a změny v posouzení a hodnocení nabídek.
Jedná se o krok k lepšímu?
To záleží na tom, z jakého pohledu se na to díváte. Pro zadavatele to samozřejmě může být značné ulehčení, ale na druhé straně jím velkou volností zákona vzniká poměrně široká povinnost odůvodnit svůj postup. Pro dodavatele se jedná dle mého názoru jednoznačně o ulehčení.
Jakým způsobem se změnila komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem, resp. jakým způsobem přispěje nový zákon k větší transparentnosti?
Komunikace by měla být vedena primárně elektronicky. Nový zákon přináší i fikci doručení ve veřejných zakázkách, přes datové schránky. To jestli zákon jako celek povede k větší transparentnosti, bude záležet na jeho uživatelích. Ale jednoznačně obsahuje méně pravidel a formalismu, čímž samozřejmě dává větší prostor pro volbu vlastní cesty, která by pochopitelně měla být spojena s odůvodněním zvoleného postupu. Do jaké míry ale bude odůvodnění dostatečné a především správné, to bude rozhodovat až ÚOHS.
V čem shledáváte novou úpravu lepší, popřípadě silnější, a v čem naopak vidíte krok zpátky?
Velkým přínosem pro zadavatele, ale i účastníky zadávacího řízení je flexibilita pořadí kroků nebo možnost doplnit do nabídky téměř cokoliv co není předmětem hodnocení. Jako problematické, však vidím velké rozvolnění pravidel, které se dá samozřejmě uchopit vždy různě a to nejen s ohledem na různé zadavatele, ale i různé VZ u jednoho zadavatele.
Jak hodnotíte současnou situaci v oblasti veřejných zakázek?
Nedomnívám se, že by situace byla tak špatná, jak se snaží média poukazovat. Samozřejmě medializace velkých kauz ovzduší veřejných zakázek příliš nepomáhá a důsledkem toho se pak běžný zadavatel bojí zvolit jakýkoliv jiný postup než dle jeho pohledu standardní. Proto pak zadavatelé vždy raději hodnotí na cenu než na ekonomickou výhodnost, jelikož za hodnocení na cenu je těžko někdo napadne z netransparentnosti. Stejná situace je pak u kvalifikace, kdy zadavatelé tento institut nevyužívají v tom rozsahu, který jím zákon dává a dával.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.



