Ohlédnutí moderátora za konferencí PVVS 2014
Ve dnech 5.11. a 6.11.2014 se v Hotelu Černigov v Hradci Králové konala odborná konference Právo ve veřejné správě 2014 s podtitulem „Nové právo“. Byl jsem osloven pořadateli, abych tuto konferenci moderoval, což jsem s díky jako novou výzvu po moderaci letošního Právního prostoru přijal.
Tuto výzvu jsem přijal možná proto, že v rámci studia na PrF MU byla moje jediná trojka právě ze správního práva. Od té doby jsem však pochopil, že ani jako advokát se veřejnému právu zcela nevyhnu, a to ani přes ustanovení § 1 odst.1 věta druhá o.z., podle kterého je uplatňování soukromého práva nezávislé na uplatňování veřejného práva.
Po úvodním slovu zahájila již zostra program konference Dana Prudíková, která hovořila o zkušenostech s necelým prvním rokem aplikace občanského zákoníku. Ve svém příspěvku se věnovala publikovaným stanoviskům KANCLu, odrazu o.z. v dosavadní judikatuře i (ne)potřebě velké či technické novelizace nového kodexu.
Do světa kyberprostoru a e-Govermentu posluchače následně uvrhnul prof. Vladimír Smejkal, který se svými 75 slidy vytvořil jednoznačně rekord v rozsáhlosti příspěvku, což mu ovšem zdaleka neubralo na zajímavosti a poutavosti. Kromě postesku nad neexistencí elektronických spisů, rozsáhlého historického exkurzu včetně příběhu o Egonovi a Claudii, zazněla i kritika zrušení Ministerstva informatiky ČR a zastavení vývoje v oblasti e-Govermentu vůbec.
V dalším příspěvku se Petr Tég věnoval některým aktuálním výkladovým problémům úpravy nemovitých věcí v o.z., kdy v příspěvku plném praktických případů zejména definoval, co je to věc, rozdělil věci na movité a nemovité, hovořil o rozdílech mezi příslušenstvím a součástí nemovité věci, o rozhradách atd.
Po přestávce na tradiční „svíčkovou se šesti“ (já teda dostal jen čtyři) byly vyhlášeny výsledky studentské soutěže Ukaž svoji kreativitu II. Příjemně nasyceni a napojeni posluchači vyslechli Jiřího Proška na téma problematiky exekucí obcí, a to především z pohledu obce jako oprávněného, ale i z pohledu povinného. V následujícím příspěvku Filip Melzer ukázal, že je kromě jiného i velmi dobrým pedagogem, neboť si k plátnu, na kterém se promítala jeho prezentace o náhradě škody v o.z., a druhému plátnu, na kterém po celou konferenci program CODEXIS ukazoval, co umí, nechal přinést ještě flipchart, na který plamenně kreslil nejrůznější deliktní situace. Vyslechli jsme si zajímavé případy o odpovědnosti za zvíře, za nebezpečnou osobu a podobně.
Závěr odborné části prvního dne obstaral Jakub Grafnetter s příspěvkem o veřejných zakázkách z pohledu zadavatele, kdy jsme se dozvěděli, jak postupovat při vypisování výběrových řízení, na co nezapomenout, jaké jsou typické chyby zadavatelů, jak lze často snadno výběrové řízení napadnout a mnohé další. Jako poslední pak prezentoval svůj příspěvek Václav Vlk, který se zabýval soukromoprávní odpovědností zástupců samosprávných celků, jejími předpoklady, limity apod..
Diskuse odborné i mezilidské se posléze přesunuly v rámci milého společenského večera k hojně a chutnou krmí a moky prostřeným stolům, a po obvyklém váhání a oťukávání i na taneční parket. V tomto sympatickém prostředí se jistě podařilo vyřešit celou řadu otázek a problémů.
Druhý den konference představila Pěva Čouková softwarové novinky z oblasti účetnictví a daní pro státní správu. Následně se do sebe „pustili“ František Korbel jako zastánce připravovaného zákona o registru smluv a Zdeněk Mandík a Jana Juřenčáková za Svaz měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR, jako zástupci odpůrců tohoto zákona. František Korbel nejprve hovořil o úpravě práva na informace a jeho odrazu v aktuální judikatuře a položil si řečnickou otázku, zda je vůbec zákon o registru smluv potřeba. Zde se zdálo, že se avizované role otočí, ale v rámci bouřlivé diskuse se nakonec ukázalo “Who is who”.
Ve veřejnoprávním duchu druhého dne konference se odvíjel i příspěvek Kateřiny Valachové o zákonu o státní službě, jehož účinnost byla několikrát odložena a měl by se stát účinným od 1.1.2015. Jediný den po skončení konference podal prezident Zeman návrh na zrušení tohoto zákona Ústavnímu soudu ČR. Tož uvidíme!
Konferenci uzavřel Tomáš Babáček příspěvkem o tom, kterak zkrotit nebo si zkusit ochočit bruselského grifonka, aniž bychom se nechali příliš pokousat a aniž by nám všechno sežral. Jeho příspěvek o hlavních zásadách regulace veřejné podpory a rizicích spojených s jejich nedodržováním na straně jak poskytovatele, tak příjemce byl důstojnou tečkou za vydařenou konferencí.
Další články
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?
Když ve firmě zazvoní policie: Návštěva nemusí znamenat průšvih, fatální jsou ale chyby v první minutě
Žádost o součinnost, nebo osobní návštěva policejního orgánu. Pro většinu podnikatelů a manažerů jde o extrémně stresující situaci. Znamená zájem policie automaticky konec podnikání, nebo jde o běžnou praxi? A jak reagovat, pokud policisté požadují firemní e-maily nebo přístup do výroby? Jak mám jako majitel firmy správně postupovat?
Mentoring Žen v právu: První ročník ukázal, že sdílení zkušeností je potřeba. A chystá se pokračování
Jak se rozhodnout, kterým směrem se v právnické profesi vydat? Jak získat větší jistotu ve vlastní schopnosti? Jak skloubit kariéru s osobním životem? A s kým o těchto otázkách otevřeně mluvit? Právě potřeba podpory, sdílení zkušeností a vzájemné inspirace stála u zrodu mentoringového programu iniciativy Ženy v právu.
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.



