Ohlédnutí moderátora za konferencí PVVS 2014
Ve dnech 5.11. a 6.11.2014 se v Hotelu Černigov v Hradci Králové konala odborná konference Právo ve veřejné správě 2014 s podtitulem „Nové právo“. Byl jsem osloven pořadateli, abych tuto konferenci moderoval, což jsem s díky jako novou výzvu po moderaci letošního Právního prostoru přijal.
Tuto výzvu jsem přijal možná proto, že v rámci studia na PrF MU byla moje jediná trojka právě ze správního práva. Od té doby jsem však pochopil, že ani jako advokát se veřejnému právu zcela nevyhnu, a to ani přes ustanovení § 1 odst.1 věta druhá o.z., podle kterého je uplatňování soukromého práva nezávislé na uplatňování veřejného práva.
Po úvodním slovu zahájila již zostra program konference Dana Prudíková, která hovořila o zkušenostech s necelým prvním rokem aplikace občanského zákoníku. Ve svém příspěvku se věnovala publikovaným stanoviskům KANCLu, odrazu o.z. v dosavadní judikatuře i (ne)potřebě velké či technické novelizace nového kodexu.
Do světa kyberprostoru a e-Govermentu posluchače následně uvrhnul prof. Vladimír Smejkal, který se svými 75 slidy vytvořil jednoznačně rekord v rozsáhlosti příspěvku, což mu ovšem zdaleka neubralo na zajímavosti a poutavosti. Kromě postesku nad neexistencí elektronických spisů, rozsáhlého historického exkurzu včetně příběhu o Egonovi a Claudii, zazněla i kritika zrušení Ministerstva informatiky ČR a zastavení vývoje v oblasti e-Govermentu vůbec.
V dalším příspěvku se Petr Tég věnoval některým aktuálním výkladovým problémům úpravy nemovitých věcí v o.z., kdy v příspěvku plném praktických případů zejména definoval, co je to věc, rozdělil věci na movité a nemovité, hovořil o rozdílech mezi příslušenstvím a součástí nemovité věci, o rozhradách atd.
Po přestávce na tradiční „svíčkovou se šesti“ (já teda dostal jen čtyři) byly vyhlášeny výsledky studentské soutěže Ukaž svoji kreativitu II. Příjemně nasyceni a napojeni posluchači vyslechli Jiřího Proška na téma problematiky exekucí obcí, a to především z pohledu obce jako oprávněného, ale i z pohledu povinného. V následujícím příspěvku Filip Melzer ukázal, že je kromě jiného i velmi dobrým pedagogem, neboť si k plátnu, na kterém se promítala jeho prezentace o náhradě škody v o.z., a druhému plátnu, na kterém po celou konferenci program CODEXIS ukazoval, co umí, nechal přinést ještě flipchart, na který plamenně kreslil nejrůznější deliktní situace. Vyslechli jsme si zajímavé případy o odpovědnosti za zvíře, za nebezpečnou osobu a podobně.
Závěr odborné části prvního dne obstaral Jakub Grafnetter s příspěvkem o veřejných zakázkách z pohledu zadavatele, kdy jsme se dozvěděli, jak postupovat při vypisování výběrových řízení, na co nezapomenout, jaké jsou typické chyby zadavatelů, jak lze často snadno výběrové řízení napadnout a mnohé další. Jako poslední pak prezentoval svůj příspěvek Václav Vlk, který se zabýval soukromoprávní odpovědností zástupců samosprávných celků, jejími předpoklady, limity apod..
Diskuse odborné i mezilidské se posléze přesunuly v rámci milého společenského večera k hojně a chutnou krmí a moky prostřeným stolům, a po obvyklém váhání a oťukávání i na taneční parket. V tomto sympatickém prostředí se jistě podařilo vyřešit celou řadu otázek a problémů.
Druhý den konference představila Pěva Čouková softwarové novinky z oblasti účetnictví a daní pro státní správu. Následně se do sebe „pustili“ František Korbel jako zastánce připravovaného zákona o registru smluv a Zdeněk Mandík a Jana Juřenčáková za Svaz měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR, jako zástupci odpůrců tohoto zákona. František Korbel nejprve hovořil o úpravě práva na informace a jeho odrazu v aktuální judikatuře a položil si řečnickou otázku, zda je vůbec zákon o registru smluv potřeba. Zde se zdálo, že se avizované role otočí, ale v rámci bouřlivé diskuse se nakonec ukázalo “Who is who”.
Ve veřejnoprávním duchu druhého dne konference se odvíjel i příspěvek Kateřiny Valachové o zákonu o státní službě, jehož účinnost byla několikrát odložena a měl by se stát účinným od 1.1.2015. Jediný den po skončení konference podal prezident Zeman návrh na zrušení tohoto zákona Ústavnímu soudu ČR. Tož uvidíme!
Konferenci uzavřel Tomáš Babáček příspěvkem o tom, kterak zkrotit nebo si zkusit ochočit bruselského grifonka, aniž bychom se nechali příliš pokousat a aniž by nám všechno sežral. Jeho příspěvek o hlavních zásadách regulace veřejné podpory a rizicích spojených s jejich nedodržováním na straně jak poskytovatele, tak příjemce byl důstojnou tečkou za vydařenou konferencí.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



