Mgr. Jakub Hafner

Due diligence nebo-li dvě slova, pod kterými si lidé nedovedou vždy představit, co znamenají. Slovní spojení pochází z amerického práva a doslovně znamená „náležitá pozornost“. V praxi představují proces zjišťování a vyhodnocování informací potřebných pro investiční rozhodnutí – např. (nejen) v oblasti akvizice developerského projektu. Provedení due-diligence je nezbytným procesem, který má ochránit vkládané finanční prostředky nebo naopak může akvizice přerušit či dokonce ukončit.

V červnu 2019 nabyla účinnosti část novely zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“). Jednou ze změn, které novela insolvenčního zákona přinesla je změna způsobů oddlužení, které jsou definovány v § 398 insolvenčního zákona, na oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.

Zástavní právo zanikne, je-li dluh (pozn. zajištěný) splněn řádně a včas, tak stanoví § 1376 zák. č 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“). Další důvody zániku zástavního práva stanoví navazující ustanovení § 1377 odst. 1 OZ, přičemž pro účely tohoto článku je zásadní zejména jednostranné vzdání se zástavního práva zástavním věřitelem dle písm. b) předmětného ustanovení.

Řízení o vkladu práva do katastru nemovitostí je zahájeno dnem podání návrhu navrhovatele příslušnému katastrálnímu úřadu. Náležitosti návrhu na vklad práva (dále jen „návrh“) stanoví zejména katastrální zákon a katastrální vyhláška . Aplikace pro vyhotovení formuláře, tj. návrhu zveřejněná na internetových stránkách www.cuzk.cz umožňuje účastníkům řízení vyhotovit prostřednictvím formuláře zápisy věcných práv, práv ujednaných jako věcná, nájmu a pachtu do katastru. Zápisy lze rozdělit na tři druhy - vklad, záznam a poznámka.

Pronajímatelé nemovitých věcí, např. bytových jednotek, nejednou museli řešit situaci, kdy nájemce po skončení doby nájmu nepředal ve smluveném termínu předmět nájmu a po uplynutí sjednané doby tento předmět dále užíval. Jaké možnosti má pronajímatel, který chce jako řádný občan postupovat v souladu s právními předpisy, tj. civilněprávní cestou a nenaplnit např. skutkovou podstatu trestného činu porušování domovní svobody dle § 178 zák. č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku? Nabízí právní řád alternativní řešení?

Cílem tohoto příspěvku je přiblížit právní úpravu pokynu zajištěného věřitele v insolvenčním řízení směřujícímu ke zpeněžení nemovitých věcí zapsaných do majetkové podstaty dlužníka.