Rozhovor: Martina Šelejová - Zadávání veřejných zakázek je nyní více efektivní a zelené
Mgr. Martina Šelejová, výkonná ředitelka, Asociace pro veřejné zakázky, z.s., hovoří v souvislosti s nadcházejícím 10. ročníkem „pražské“ konference Veřejné zakázky v souvislostech o aktualitách na poli veřejných zakázek.
Můžete nám nějak přiblížit činnost Asociace pro veřejné zakázky, z.s.?
Činnost Asociace se odvíjí od jejího poslání a cílů, které si již při svém vzniku stanovila a kterými jsou především vytváření a podpora prostředí pro komunikaci, výměnu informací včetně sdílení „best practice“ ve veřejných zakázkách a spolupráci mezi členy Asociace, odbornou veřejností a dalšími subjekty pohybujícími se na poli veřejných zakázek, tedy i mezi veřejným a soukromým sektorem. Přispívá ke zvyšování odbornosti a profesní kvalifikace svých členů a snaží se aktivně přispívat k pozitivnímu vnímání veřejných zakázek. K naplňování svých cílů realizuje různé vzdělávací akce typu školení či konferencí, na nichž mívá tu čest přivítat mezi přednášejícími většinou i zástupce Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Ministerstva pro místní rozvoj či dalších ministerstev, reprezentanty soudních institucí, zástupce veřejných zadavatelů, právní poradce a administrátory veřejných zakázek, jakož i dodavatele z nejrůznějších oborů. Asociace také úzce spolupracuje s různými odbornými uskupeními, např. Expertní skupinou při MMR k zákonu o zadávání veřejných zakázek či ARI. Asociace je oficiálním připomínkovým místem v rámci legislativního procesu v oblasti veřejných zakázek.
Na co se můžeme těšit na letošním 10. ročníku „pražské“ konference Veřejné zakázky v souvislostech?
Letošní konference je atypickou především svým formátem. Na rozdíl od předchozích ročníků jsme se s ohledem na současnou pandemickou situaci nakonec rozhodli – a to i s ohledem na téměř roční odsouvání – realizovat konferenci v on-line formátu vysílaném z virtuálního studia „ušitého na míru“ Asociaci. Přestože nám fyzická přítomnost posluchačů bude velmi chybět, na druhou stranu nám tento formát umožňuje realizaci jiných nápadů, které, doufáme, účastníky konference potěší a snad i pobaví. Těšit se lze na širokou mozaiku příspěvků pestré škály přednášejících na aktuální zakázková témata, na rozhovor 2 předsedů – předsedy ÚOHS Mlsny s předsedou naší Asociace Machurkem, na možnost on-line hlasování účastníků o tematických otázkách. Těšíme se také na vyhodnocení již probíhající soutěže o nejvhodnější slogan Asociace.
Veřejné zakázky jsou velmi široký, dynamický a specifický obor, jak se tato oblast práva proměnila za dobu Vaší kariéry?
Ano, souhlasím. Zakázky jsou, či spíše pro toho, kdo chce, mohou být, velmi širokým a dynamickým oborem, neboť mají přesah do celé řady dalších právních oborů. Za dobu mé profesní kariéry se tato oblast průběžně měnila od formálnosti k přehnané formalizaci, aktuální zákon o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) však od těchto tendencí ustoupil a je dáván větší prostor smysluplnému zadávání bez přehnané formalizace. Také je po zadavatelích požadována větší míra sociální a „zelené“ zodpovědnosti související mj. i se zařazením sociálně a environmentálně odpovědného zadávání a inovací mezi základní zásady uvedené v § 6 ZZVZ.
Začátkem roku vstoupila v účinnost novela ZZVZ, spolu s ní se změnily základní zásady zadávání veřejných zakázek. Nově zákon zahrnuje i zásadu sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací. Jak moc transpozice těchto nových zásad odpovídá směrnici? Je česká úprava přísnější?
Co se týká novely ZZVZ účinné od ledna letošního roku, Česká republika je v tomto případě opravdu přísnější než evropská úprava. Zařazení nových zásad do § 6 ZZVZ, tedy jako povinnosti jejich dodržování pro každou zakázku včetně zakázek malého rozsahu, nemusí být ve velkém množství případů efektivní a smysluplné a na zadavatele klade vyšší nároky především ve fázi přípravy zadávacích podmínek. Zadavatel musí zvažovat a vyhodnocovat, zda vůbec a případně jakým způsobem je schopen dodržování zásad zajistit. Problematickým bude rovněž prokazování míry dodržování těchto nových zásad, tedy toho, co bude stačit k prokázání jejich dodržení. Ostatně MMR nedávno (v 05/2021) uveřejnilo na Portálu o veřejných zakázkách aktualizované stanovisko Expertní skupiny MMR k právním otázkám spojeným se zavedením nových zásad zadávání veřejných zakázek.
Směřovala Vaše kariérní cesta rovnou k veřejným zakázkám nebo jste si k nim musela najít cestu?
Má právní kariérní cesta zamířila rovnou k veřejným zakázkám, přestože to bylo více dílem náhody než zodpovědného uvážení. Po studiích jsem byla přijata na pozici odborného specialisty v Českém rozhlase, jehož náplní byla právě realizace veřejných zakázek. Počátky byly složité, neboť jsem byla na veřejné zakázky u tohoto veřejnoprávního zadavatele sama, za téměř 5,5 roku mého působení však došlo k progresu a bylo vytvořeno oddělení, které mělo v závěru 8 zaměstnanců. Téma veřejných zakázek mi už zůstalo vlastní, nabízí velkou pestrost v plněních, která jsou soutěžena, a to mě na zakázkách baví asi nejvíce, stejně jako hledání a realizace možností, které „zakázkové“ zákony nabízí a které často nejsou plně využívány. Právě získání nejlepšího dostupného plnění by mělo motivovat zadavatele k hledání nejvhodnějších a nejefektivnějších zákonných cest.
Zasáhla nějakým způsobem současná koronavirová krize oblast veřejných zakázek?
Koronavirová krize se na zadávání veřejných zakázek zajisté podepsala, nejviditelněji na části zakázek vládních, které se zdají být často kontroverzními, neboť byly a jsou realizovány v méně transparentních druzích řízení a ve zkrácených lhůtách, nejsou dostatečně ověřováni skuteční majitelé či zkušenosti dodavatelů. S takovýmito zakázkami jsou také spojována podezření z korupce či nehospodárnosti, o nichž se zmiňuje i NKÚ.
U veřejných zakázek ostatních veřejných zadavatelů se však v jejich povinnostech a plánech tak moc nezměnilo, musejí nadále dodržovat ZZVZ. Smlouvy však častěji, než dříve obsahují ustanovení související s nepředvídanými okolnostmi a vyhrazené změny závazku.
Ráda bych optimisticky doplnila, že veřejné zakázky, které budou rozumně a férově připravené, mohou přispět k obnově ekonomiky po koronavirové krizi.
Jaké změny se do budoucna chystají na poli veřejných zakázek?
Dílčí, avšak podstatná změna, která nás čeká již za pár dní, konkrétně od 1. června 2021, souvisí s přijetím nového zákona o evidenci skutečných majitelů (pozn. red. zákon č. 37/2021 Sb., zákon o evidenci skutečných majitelů). Zadavatel nebude moci přidělit veřejnou zakázku dodavateli – české právnické osobě, který nebude mít uvedeného skutečného majitele v evidenci skutečných majitelů, takového dodavatele bude zadavatel povinen vyloučit.
Další změny ZZVZ jsou zapracovány do návrhu novely ZZVZ, která byla Poslanecké sněmovně předložena k projednání již v listopadu 2020 a která má uvést právní úpravu zadávání do souladu s evropskou legislativou, zároveň návrh novely obsahuje celou řadu vhodných a prospěšných zjednodušení a zpřesnění, která by mohla proces zadávání veřejných zakázek zefektivnit a rovněž přispět v konečném výsledku k rychlejšímu nastartování ekonomiky a jejímu zotavení z krize způsobené pandemií. S ohledem na postupující čas a blížící se termín voleb se však čím dál víc zdá, že energie vložená do přípravy návrhu zákona přijde vniveč a návrh novely v tomto volebním období projednán nebude. Věřím, že se tato novela nicméně podaří prosadit; odborná veřejnost by za to byla zákonodárným orgánům vděčná.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



