Průmyslové vzory v EU a ve světě - část I.

K důležitým krokům vpřed patří v neposlední řadě také rozšíření pojmu „výrobek“. V předchozí právní úpravě tento pojem nezahrnoval nové formy průmyslových vzorů, jakými jsou např. animované průmyslové vzory a grafická uživatelská rozhraní. Zahrnutí takových „nehmotných předmětů“ pod výrobky odstranilo nejednoznačnost výkladu pojmu[6], umožnilo flexibilně reagovat na technologický vývoj a uživatelům přineslo větší právní jistotu.

Na zasedání Pracovní skupiny Rady pro duševní vlastnictví v prosinci 2022 představila Evropská komise dopadovou studii, návrh přepracovaného znění směrnice o právní ochraně průmyslových vzorů[7] a návrh nařízení, kterým se mění nařízení o průmyslových vzorech Společenství[8].

Po intenzivním projednávání obou návrhů touto Pracovní skupinou bylo za španělského předsednictví dosaženo v červenci 2023 široké shody na kompromisním znění návrhu směrnice i nařízení. COREPER I na svém zasedání kompromisní znění návrhů podpořil a na Radě pro konkurenceschopnost dne 25. září 2023 byla obě kompromisní znění přijata jako obecný přístup. Po odhlasování rozhodnutí o zahájení interinstitucionálního jednání na předložených návrzích výborem JURI, potvrzeném plenárním zasedáním EP, byly v listopadu 2023 zahájeny trialogy s EP. Již začátkem prosince 2023 na nich byla potvrzena společná shoda, ke které došlo v rámci technických jednání. Shoda se týkala nedořešených otázek vztahujících se k následujícím ustanovením upravujícím:

• doložku oprav (repair clause) – náhradní díly, které jsou součástí složitých výrobků, nebudou chráněny průmyslovým vzorem EU, pokud jsou použity k opravě pouze za účelem obnovení původního;
• vzhledu výrobku. Shoda stanoví harmonizované přechodné období pro průmyslové vzory, kterým již byla poskytnuta ochrana, v délce 8 let;
• poplatky za průmyslové vzory EU (příloha I nařízení) a vrácení nevýznamných částek – zapsaný průmyslový vzor EU bude chráněn po dobu pěti let a tato ochrana může být prodloužena o pětiletá období na celkovou maximální délku 25 let. Vyjednavači se dohodli na tom, že hlavní poplatek za zápis bude činit 350 eur, a upravili také ceny poplatků za prodloužení platnosti, aby motivovali jednotlivé designéry a malé a střední podniky k ochraně svých průmyslových vzorů;
• lepší zarámování pravomocí EUIPO jakožto instituce spravující ochranu průmyslových vzorů, například by ředitel mohl od přihlašovatelů vyžadovat méně dokumentace;
• oznámení majiteli průmyslového vzoru před koncem lhůty pro obnovu;
• používání elektronických prostředků podle nařízení;
• kulturního dědictví jako důvod pro nezpůsobilost k zápisu nebo neplatnost. Shoda zakazuje, aby prvky kulturního dědictví národního zájmu (např. tradiční kroj určitého regionu) mohly být chráněny jako soukromé vzory. Pro vymezení hranic této dispozice bude použita definice „kulturního dědictví“ podle UNESCO;
• symbol zápisu a lhůty pro provedení (směrnice) a lhůty pro přezkum (nařízení).

Revidovaná znění nařízení i přepracované znění směrnice byla formálně schválena Evropským parlamentem dne 17. září 2024 a Radou dne 10. října 2024, čímž bylo ukončeno první čtení pro oba orgány a legislativní akt byl přijat. Zveřejnění v Úředním věstníku EU se očekává přibližně koncem listopadu. S tím také souvisí použitelnost prováděcího nařízení Komise[9], jehož návrh je aktuálně projednáván na komitologickém výboru pro prováděcí předpisy a které bude použitelné první den měsíce následujícího po uplynutí čtyř měsíců ode dne vstupu v platnost nařízení, kterým se mění nařízení (ES) č. 6/2002. Právním základem pro základní i prováděcí nařízení je článek 118 SFEU. V prováděcím nařízení byly provedeny pouze změny, které jsou nezbytné pro konzistentnost se základním nařízením a většina z nich má technický charakter a jsou pochopitelné samy o sobě.

---

[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/71/ES ze dne 13. října 1998 o právní ochraně (průmyslových) vzorů (Úř. věst. L 289, 28. 10. 1998, s. 28–35). 

[2] Nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství (Úř. věst. L 3, 5. 1. 2002, s. 1–24). 

[3] Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Maximální využití inovačního potenciálu EU – Akční plán pro duševní vlastnictví na podporu oživení a odolnosti EU, COM(2020) 760 final. 

[4] Závěry Rady o politice v oblasti duševního vlastnictví ve znění schváleném Radou (pro hospodářské a finanční záležitosti) na jejím zasedání dne 18. června 2021. 

[5] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2021 o akčním plánu pro duševní vlastnictví na podporu oživení a odolnosti EU [2021/2007(INI)]. 

[6] V roce 2015 nepřijal ÚPV společné prohlášení o vyobrazení o průmyslových vzorů (projednáno v EUIPO) v části týkající se dokumentace průmyslových vzorů ztělesněných v grafických uživatelských rozhraních (GUI) s argumentem, že GUI neodpovídá definice pojmu výrobek a měla by být v případě registrací GUI změněna definice pojmu výrobek a GUI by mělo být explicitně v definici pojmu výrobek uvedeno. 

[7] Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o právní ochraně (průmyslových) vzorů (přepracované znění), 2022/0392(COD). 

[8] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 6/2002 o (průmyslových) vzorech Společenství a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 2246/2002, 2022/0391(COD). 

[9] Prováděcí nařízení Komise, kterým se mění nařízení (ES) č. 2245/2002, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 6/2002 o (průmyslových) vzorech Společenství.